Smíte si přinést krabičku s jídlem. Reforma školního stravování po česku

Děti a studující si mohou už od 1. září přinést do jídelny své vlastní jídlo a sníst si ho s ostatními. Toto opatření bylo nově ve vyhlášce o školním stravování zavedeno především pro děti, které mají nějaké specifické stravovací potřeby, kvůli kterým nemohou jíst běžné jídlo vařené školní jídelnou. Jde o děti s nějakou intolerancí či potravinovou alergií. Ale také o děti, které ze svého jídelníčku vynechávají určité potraviny z důvodu svého přesvědčení (tzv. světonázoru, případně náboženství), typicky děti stravující se vegetariánsky a vegansky.

Rodiče mají poučit své děti, jak poznat zkažené jídlo a také, že nesmí dát ochutnat svému kamarádstvu, aby náhodou neotrávilo i je.

Přesný počet těchto dětí neznáme, ministerstvo školství tato data nesbírá, ale dle průzkumů dospělé populace můžeme odhadovat, že jde o 10 procent dětí (čtyři procenta dodržují diabetickou dietu a dvě procenta jsou vegetariáni, zbývající čtyři procenta se stravují jiným výživovým směrem (bezlepková či bezlaktózová strava, veganství, reduktariánství).

Krabičky jako malé velké vítězství

Bylo zcela běžné, že těmto dětem nebyla umožněna právě ani konzumace vlastního jídla z domu. A tak rodiče museli často hledat jiné vzdělávací zařízení, které by jim toto umožnilo. Nové ustanovení ve vyhlášce zaručuje, že rodiče už nebudou muset obcházet různá zařízení a zjišťovat, zda jim škola umožní donášku vlastního jídla.

Organizace Nesehnutí, ale také vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Laurenčíková Šimáčková a úřad veřejného ochránce práv toto hodnotili jako nedostatečné opatření. Návrh vyhlášky připomínkovali v tom smyslu, že je potřeba těmto dětem minimálně garantovat uskladnění a ohřev jídla, ale od určité velikosti školy i samotné uvaření pokrmu jídelnou. To se prosadit nepodařilo. MŠMT tyto požadavky zhodnotilo jako zcela nereálné.

V metodice pro donášku vlastního jídla pro rodiče se dočteme, jak donášku vlastního jídla zajistit a že za kvalitu a nezávadnost jídla nesou odpovědnost rodiče. Jídlo se nemá vystavovat přímému slunci, dávat ho k topení apod. Případně mohou jídlo dát svému dítěti v termotašce s chladicími ledy, prostě takovou individualizovanou ledničku. Ohřev se naopak neřeší, kdyby chtěly děti jíst teplé jídlo jako jejich vrstevníci, tak si asi mají nosit plynový vařič nebo si rozdělat ohýnek. Nevím. Ale to není vše. Rodiče mají poučit své děti, jak poznat zkažené jídlo a také, že nesmí dát ochutnat svému kamarádstvu, aby náhodou neotrávilo i je. Takže ve výsledku má odpovědnost za možnou otravu jídlem samo nezletilé dítě (školní stravování se týká dětí od dvou do osmnácti let).  

Školská zařízení, která respektují, že děti mohou mít individuální potřeby ve stravování, mohou rodinám vyjít vstříc a s vlastní stravou jim pomoci nad rámec požadavků vyhlášky. Pokrm mohou uskladnit a ohřát. Ministerstvo vydalo metodiky s přesným postupem, jak to udělat, aby s tím kontrola z hygieny neměla problém.

Aktualizované nutriční parametry

Nedílnou součástí vyhlášky o školním stravování je takzvaný spotřební koš. Tedy nutriční doporučení, podle kterého mají jídelny vařit. Tento předpis je pro běžného člověka nesrozumitelný. Aby jídelny zjistily, zda ho splňují, používají k tomu většinou programy speciálně navržené pro školní stravování. Během diskusí nad podobou nového nutričního doporučení padalo z více stran přesvědčení, že tento formát je zastaralý, nesrozumitelný a nezaručuje podávání zdravého jídla. Víceméně panovala shoda, že je tento formát vhodný především pro snadnou kontrolu dozorových orgánů, jestli jídelna splňuje vyhlášku. Zda by se formát nutričního doporučení měl změnit, nebylo předmětem diskuse, automaticky se počítalo, že jen dojde k úpravám některých parametrů a zavedení pravidel, jak zásady zdravého stravování dodržovat.

Nově je výrazně redukované množství cukru a soli, došlo k mírnému zvýšení množství luštěnin. Také byla nastavena skladba jídelníčku tak, že školy by měly nabízet alespoň dvě bezmasá jídla za týden. A v případě více variant obědů je nutné nabízet alespoň jednu bezmasou variantu.

Velkou novinkou je, že vzniklo nutriční doporučení i pro flexitariánskou výživu, tedy pro lidi, kteří chtějí výraznějším způsobem redukovat množství živočišných výrobků. Podle tohoto doporučení je možné v jídelnách nabízet pouze vegetariánskou a veganskou stravu. To do této doby bylo prakticky nemožné.

A co lidé ve školních jídelnách

Lidé ve školních jídelnách mají teď za úkol vyhlášku uvést do praxe. Na implementaci některých změn dostali sotva týden, na jiné budou mít rok a mohou je zavádět postupně. Abychom si udělali představu, jak nesnadné to bude, je potřeba si uvědomit, že personál v jídelnách dostává plat na úrovni minimální mzdy. Kvůli tomu je ve školních jídelnách dlouhodobě podstav, není dostatek lidí na to, aby stíhali práci v současném systému. Teď budou muset vedle toho zavádět i novinky. Vládě se zatím nepodařilo domluvit se s odbory na zvyšování platů. Odbory požadovaly pro nepedagogické pracovnictvo navýšení o 13 procent a vláda nabídla jen sedm procent. Adekvátní navýšení platů v blízké době čekat nemůžeme. 

Že s pracovními podmínkami si tato vláda hlavu příliš neláme, ukázal i ministr zdravotnictví Vlastimil Válek, který na tiskové konferenci k novele vyhlášky poděkoval všem lidem, kteří se na reformě podíleli. A uvedl, že to někteří dělali bez nároku na honorář. Asi tím nemyslel zaměstnance státu, ti to dělali ve své pracovní době, někteří i mimo ni. Změnu, na kterou jsme čekali 30 let, chystali dle těchto slov lidé ve svém volném čase. Česko je stále plné odbornic a odborníků, kteří jsou ochotni se podílet na důležitých změnách, byť za to nejsou patřičně ohodnoceni. Co ale ti zkušení lidé, kteří si nemohou dovolit podílet se na změně bez nároku na honorář? Nechybí jejich hlas při těchto změnách? 

Budoucnost zdravějšího stravování nejistá

Během procesu nebylo navíc umožněno některým relevantním skupinám do tvorby vyhlášky mluvit. Často to byly hlasy kritické, které měly jiné představy, jak by změna měla vypadat. Odůvodněno to bylo tím, že jsou některé hlasy navázané na potravinářský průmysl a ten nemá zájem na zdravém školním stravování. Vypadá to, že v Česku se neumíme vypořádat s tlaky zájmů korporací. A to ani ve chvílích, kdy jde o zdraví dětí a ohled na jejich individuální potřeby.

Některé nevyslyšené hlasy se poté celkem nepřekvapivě obracely na opozici, pro kterou se to zjevně stalo vítaným tématem. Tím se zdravější stravování dětí v jídelnách stalo kulturní válkou a jeho budoucnost je tak ohrožena. Z předvolební kalkulačky, která se na školní stravování ptala, je patrné, že povinné zařazování bezmasých jídel se nelíbí hnutí ANO, ale k velkému překvapení ani koalici SPOLU. Tedy té koalici, z které je i ministr Válek a který aktualizaci vyhlášky inicioval. Přitom pravidelné zařazování bezmasých jídel do jídelníčku je zásadní pro zdraví dětí.

Jakkoliv tedy před volbami zní krásně, že ministr Válek zařídil reformu školního stravování, byť jde jen o aktualizaci vyhlášky, vtírá se otázka, co bude s vyhláškou po volbách. Válek totiž s velkou pravděpodobností už nebude u její implementace. Zda bude nová vyhláška realizovatelná do velké míry závisí na příští vládě. Uvidíme, zda nová vláda posune reformu dál, nebo zda celou reformu smete ze stolu s tím, že zdravé stravování a ohled na potřeby dětí jsou moc progresivní témata.

Autorka je bývalá koordinátorka kampaně Pestré jídelny a v současné době na rodičovské dovolené, po večerech připravující obědy a svačinky dítěti do školky.