Český mediální prostor je specifický tím, že se zde zprávy, které přinášejí světová média o situaci v Gaze, často v mainstreamových médiích ani neobjeví, nebo je jim věnována jen malá pozornost. Česká zahraniční politika je zase nebývale servilní ke krokům izraelské vlády, která v posledním roce a půl decimuje obyvatelstvo Gazy. Společenská atmosféra v Česku byla od října 2023 nastavena tak, že bylo velmi těžké veřejně vystupovat proti konsenzu většiny médií i politické reprezentace, který by se dal definovat tak, že Izrael budeme podporovat bez ohledu na to, co dělá. Tedy za úplně všech okolností. Každý, kdo se ozval a snažil se argumentovat tím, že zabíjet civilisty není v pořádku, byl označován za podporovatele teroristů, Hamásu nebo antisemitu. Tato dehonestace vedla mnoho lidí k tomu, že raději mlčeli.
Situace ve světě je odlišná, i když ne ideální. Světové společenství totiž není schopné pokračování genocidy v Gaze zabránit. Nicméně na úrovni informací je to ve většině států mnohem lepší než u nás. To nic nemění na tom, že postupy proti lidem, kteří si váží lidských životů i mezinárodního práva a v případě Gazy se ozývají, jsou v mnoha zemích podobné. Je dost dobře možné, že právě na protestech upozorňujících na genocidu v Gaze se bude lámat, jestli budeme mít svobodu slova i v budoucnu. Je to každopádně téma, ve kterém jde o budoucnost našich společností. Pokud izraelské vládě zničení Gazy projde, bude v budoucnosti možné spáchat cokoliv, aniž by byli pachatelé vyloučeni z dobré společnosti a postaveni před soud.
My v Česku mezitím stále bojujeme, abychom zde vůbec mohli vést debatu o tom, co se skutečně děje, a dokázali opustit rámec, který nám vymezuje propaganda izraelské vlády, která se chlubí svými záměry a zároveň své činy popírá. K tomu by pochopitelně měla sloužit média, která by informovala co nejpravdivěji o tom, co se skutečně děje. Od října 2023 se vám v Alarmu snažíme přinášet informace, které v českém mediálním prostoru tak zoufale chybí. A přispívat tak k tomu, že se bude diskutovat na základě faktů, nikoliv jen různých nepodložených fantazií a představ.
Od začátku jsme se snažili nabourávat většinový diskurz a přinášet informace, které do Česka nedoputovaly. Otázku, zda nesledujeme jednu z nejtemnějších kapitol našich dějin, položila na našich stránkách počátkem ledna Zora Hesová ve svém textu „Děláme to znovu?“ Pásmo Gazy a poválečná zodpovědnost Západu. Pro ty, kdo chtějí znát historii celého konfliktu z úst odborníků, jsme přinesli sérii v rámci podcastu Kolaps. Českému pokrývání genocidy se ve svých textech také průběžně věnovala Saša Uhlová. Od začátku letošního roku posílil řady naší redakce David Scharf, který se situaci v Gaze věnuje, a přinesli jsme vám tak ještě více informací.
Kdybychom byli jakkoliv závislí na vládě nebo na velkých donorech, kteří by nesouhlasili s tím, co píšeme, nemohli bychom přispívat ke kultivaci české debaty a nemohl by zde znít náš hlas, který se staví proti genocidě i dalšímu porušování mezinárodního práva. Na tomto tématu se ukazuje, jak moc důležité jsou projekty, které není možné jen tak škrtnout. Abychom mohli fungovat dál, potřebujeme co největší čtenářskou podporu. Nechceme být za paywallem, protože chceme, aby naše noviny byly přístupné všem. I těm, kdo nemají prostředky. Proto je důležité, abyste nás ti z vás, kdo můžete, podpořili v naší kampani, kde hledáme stále přispěvatele.
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás