„Do roku 2027 neproběhnou žádné (parlamentní) volby. Protože tohle není o mně, o socialistické straně nebo o vládě, je to o politickém projektu, který pro tuto zemi dělá dobro,“ odmítl minulý týden španělský premiér Pedro Sánchez možnost předčasných voleb.
Po jejich uspořádání volá po vypuknutí další korupční aféry španělská opozice v čele s pravicovými lidovci (Partido Popular). Právě Lidová strana si velmi dobře pamatuje pád své vlády, po kterém se do čela Španělska postavil „mistr kompromisu“ Sánchez.
Kvůli korupčním skandálům v okolí premiéra padla v roce 2018 lidovecká vláda v čele s Marianem Rajoyem. Jeho kabinet tehdy socialisté shodili s pomocí levicového hnutí Podemos i regionálních stran z Baskicka a Katalánska.
Historie jako by se teď opakovala, jen aktéři se vyměnili. Zatímco lidovci volají po předčasných volbách, krajně pravicový Vox chce vyvolat hlasování o nedůvěře Sánchezově vládě. Menší regionální strany už ale předem deklarovaly, že menšinovou vládu shodit nehodlají.
Bratr, manželka i členové strany
Korupční aféry přitom vládní socialisty obklopují už déle než rok. Loni v dubnu celé Španělsko s napětím sledovalo, zda Sánchez po pětidenním váhání rezignuje na svou funkci kvůli obviněním týkajících se jeho ženy Begoñi Goméz.
Kauzu nakonec předseda vlády ustál a levice dokonce v průzkumech posílila. V následujících měsících ale socialisty a jejich lídra zasáhla ještě další vyšetřování. Podezření ze zneužívání svého vlivu čelí Sánchezův bratr David. Dnes už bývalá členka španělských socialistů (PSOE) Leire Díaz byla zase obviněna z podílení se na pomlouvačné kampani cílící na vyšetřovatele korupčních kauz z Civilní gardy (španělské četnictvo).
Španělské levici a především pak Sánchezovi samotnému by ale mohl zlomit vaz až poslední případ. Civilní garda totiž ve vyšetřování spojila třetího nejvýše postaveného člena PSOE poslance Santose Cerdána s přijetím úplatku. Podle vyšetřovatelů se měl Cerdán spojit s dnes už bývalým ministrem dopravy José Luisem Ábalosem a jeho poradcem Koldem Garcíou. Společně pak měli vybírat úplatky výměnou za upřednostnění některých firem ve veřejných zakázkách.
Značná část straníků také podle deníku El País tlačí na Sáncheze, aby vyhlásil předčasné volby. Pro španělského premiéra jde možná o nejtěžší období jeho politické kariéry, která je přitom na vzestupy a pády bohatá.
Členskou základnu PSOE navíc uniklá nahrávka rozhovoru mezi Ábalosem a Koldem šokovala ještě v jedné věci. Významní členové progresivní strany na nahrávce mluví machisticky o ženách ve straně. „Jde o něco naprosto neslučitelného s feministickými hodnotami naší strany. Znechutilo, zarmoutilo a pohoršilo nás to,“ reagoval na nahrávky předseda vlády.
„Uvedené důkazy jsou evidentně závažné, velmi závažné,“ komentoval případ na tiskové konferenci Sánchez. „Korupce bohužel v tomto světě existuje, ale v případě, že k ní dojde, musí zde být nulová tolerance,“ dodal premiér. Sánchez uvedl, že ho odhalení „hluboce rozhořčila a zarmoutila, protože vždy věřil v čistou politiku.“
Cerdán po rezignaci na funkci poslance uvedl, že „nikdy nespáchal trestný čin, ani se na páchání žádného trestného činu nepodílel.“ Funkci pak podle svých slov opustil, protože se chce soustředit na svou obhajobu u soudu. Jen několik dní předtím přitom proběhla rozsáhlá policejní razie ve valencijském domě exministra Ábalose.
„Zrádce Sánchez“
Přibývajících vládních skandálů mezitím využívá opozice. Druhou červnovou neděli do Madridu lidovci svolali demonstraci s mottem „Mafie, nebo demokracie“, na kterou podle úřadů dorazilo 45 až 50 tisíc lidí. Organizátoři celkový počet demonstrantů odhadli na sto tisíc. Nechyběly transparenty s hesly jako „zrádce Sánchez“ nebo „vládo, rezignuj“.
„Španělsko potřebuje revoluci slušnosti a svobody, a my tuto revoluci povedeme, v ulicích i u volebních uren,“ pronesl na demonstraci předseda lidovců Alberto Núñez Feijóo. „Pane Sánchezi, přestaňte se skrývat, přestaňte lhát a přestaňte utíkat. Španělsko ví až moc dobře, kdo jste a co jste udělal. Chceme volby, protože pro tohle nehlasoval nikdo, ani vaši podporovatelé,“ dodal Feijóo.
Jenže ani lidovcům se nevyhýbají všemožné kauzy. Nejhlasitější Sánchezova kritička a předsedkyně regionální vlády v Madridu Isabel Díaz Ayuso zůstává osobou spojenou s kontroverzním postupem během pandemie. Populistická politička čelí otázkám ohledně kroků, které z regionu udělaly jednu z oblastí s největší úmrtností v Evropě. Podle Amnesty International kvůli zvolenému postupu zemřelo až o 7200 převážně starých lidí více než v případě, že by tamní vláda postupovala stejně jako ostatní autonomní společenství.
Policie mimo to vyšetřuje partnera regionální premiérky Alberta Gonzáleze Amadora kvůli jeho podnikání v období pandemie. González Amador podle obvinění využíval falešné faktury nebo fiktivní společnosti, aby se v letech 2020 až 2021 vyhnul placení daní ve výši 351 000 eur (8,7 milionu korun). Jeho firma Maxwell Cremona mezitím díky prodeji roušek a dalších ochranných pomůcek zšestinásobila během pandemie své tržby. Díaz Aysso celou kauzu považuje za projev „všehoschopnosti“ národní vlády.
Z demonstrací proti Sánchezově vládě pak lidovci zcela vynechali další kontroverzní postavu. Předseda regionální vlády ve Valencii Carlos Mazón stále čelí vyšetřování postupu svého kabinetu při bleskových povodních na podzim 2024, kdy na východě Španělska zemřelo 228 lidí.
Zvedající se krajní pravice
Pokud někdo těží ze skandálů vládního kabinetu, je to španělská krajní pravice. „Tento gang delikventů jsem odsuzoval posledních sedm let,“ pronáší ve videu předseda hnutí Vox Santiago Abascal. „A dělal jsem to sám, zatímco ostatní uzavírali dohody se Socialistickou stranou v Bruselu,“ neodpustil si kritiku taktéž opozičních lidovců. Právě PP často Abascal kritizuje za to, že v Evropském parlamentu Evropská lidová strana často hlasuje spolu se skupinou Socialistů a demokratů.
„Vláda (socialistů) to je korupční fond, zasmrádlá bažina, mafiánská skupina, kriminální gang, který existuje jen pro obohacení malé skupiny lidí a aby si udržel moc,“ kritizoval Abascal a vyzval lidovce ke shození vlády. „Apeluji na všechny vážené zákonodárce, všechny, kteří nejsou zkorumpovaní, aby tento návrh podpořili,“ vzkázal lídr krajní pravice.
Lidovci ale vyvolat hlasování o nedůvěře nechtějí, protože by pro shození Sánchezovy vlády potřebovali protikandidáta s dostatečnou podporou. Právě dostatek hlasů je ale to, co Feijóovi schází. Kromě hlasů své strany a Voxu navíc lidovecký předseda potřebuje i podporu regionálních stran, které ale buď nechtějí mít nic společného s krajní pravicí, nebo jim vadí odpor konzervativců k uznání katalánštiny jako oficiálního jazyka EU. Lidovci se navíc obávají, že by hlasování o nedůvěře mohlo být pro Sáncheze naopak povzbuzením.
Právě toto lavírování ještě pomáhá narativu krajní pravice, která často označuje socialisty a lidovce za „pilíře zkorumpovaného politického systému“. Abascal a spol. budou doufat, že se jim podaří napodobit úspěch krajně pravicové Chegy v sousedním Portugalsku, která v letošních parlamentních volbách rozbila tamní bipartismus a stala se druhou největší politickou silou v zemi.
Klid před bouří
„Jsem klidný,“ reagoval na pondělní tiskové konferenci Sánchez na otázky směrem k budoucnosti strany i jeho samotného. „Mou povinností jako kapitána je převzít kormidlo. Předat otěže země PP a Voxu, kteří mají 30 otevřených korupčních případů, by bylo nesmírně nezodpovědné,“ dodal předseda vlády.
Sánchez mezitím slíbil výrazné změny ve straně a provedení externího auditu. Ve vedení strany také proběhla čistka. Na veřejnosti si zatím podporu a důvěru svých straníků udržuje, v anonymních vyjádřeních se ale začínají objevovat názory, že premiér krizi nezvládá. U některých socialistů roste přesvědčení, že pád vlády by mohl straně naopak pomoci.
„Nedokážu si představit, že by se věci za dva roky výrazně změnily,“ cituje server Politico jednoho z regionálních představitelů PSOE. „Pokud musíme ztratit kontrolu nad národní vládou, můžeme to udělat hned a využít čas před komunálními a regionálními volbami k tomu, abychom ukázali, že došlo k jasnému rozchodu (s problematickými členy strany),“ dodal člen socialistů.
Jeden z mála kritiků současné situace, který promluvil veřejně, vyzval ke svolání mimořádného stranického sjezdu. Starosta západošpanělské Méridy Antonio Rodríguez Osuna uvedl, že kdyby byl ve vedení strany, svůj post by neobhajoval. „Tohle si nezasloužíme,“ uvedl s odkazem na „tvrdou práci tisíců starostů, radních a zákonodárců“.
Značná část straníků také podle deníku El País tlačí na Sáncheze, aby vyhlásil předčasné volby. Pro španělského premiéra jde možná o nejtěžší období jeho politické kariéry, která je přitom na vzestupy a pády bohatá. Od momentu před deseti lety, kdy ho spolustraníci donutili rezignovat z vedení strany, se do čela strany vrátil, shodil vládu Mariana Rajoye, stal se premiérem a zahájil svůj třetí mandát i přesto, že socialisté volby v roce 2023 nevyhráli a v těch regionálních zcela propadli. Další pád ale může být dost možná poslední.
Autor je spolupracovník redakce.
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás