Obrázky vygenerované ve stylu japonského animačního studia Ghibli zaplavily během posledních dní internet. Může za to nově spuštěný nástroj generativní umělé inteligence OpenAI, který umí proměnit běžnou fotografii v ilustraci, jež vypadá, jako kdyby vypadla z filmu tokijských tvůrců, jako jsou třeba Cesta do fantazie nebo Můj soused Totoro. Nový prompt ale neprovází jen nadšení, mnozí fanoušci studia Ghibli připomínají, že zakladatel studia a režisér Hajao Mijazaki má na využívání umělé inteligence v umění velmi vyhraněný, negativní názor.
Pokud chcete, aby vaše fotografie z dovolené vypadala, jako kdyby ji namaloval Hajao Mijazaki, není problém. Umí to generátor obrázků GPT-4o, který OpenAI spustilo 25. března. Stačí napsat přesné požadavky do promptu, anebo zadat fotografii, která pak projde Ghibli filtrem. Generátor zatím funguje jen v placené verzi, i tak ale byly v následujících dnech sociální sítě plné „ghiblifikovaných“ obrázků.
Uživatelé nechali přemalovat nejen svoje osobní fotografie, ale i klasické snímky z minulosti, jako je třeba fotografie zachycující zavraždění JFK nebo několikrát retušovaný snímek sovětského diktátora Stalina. Fantazii se meze nekladou a nový prompt rychle využily i marketingové týmy politiků. Na Instagramu dorostu ANO lze třeba najít ghiblifikovanou verzi portrétu Andreje Babiše. Americký Bílý dům obrázkem ve stylu Ghibli ilustroval zatčení ženy podezřelé z pašování fentanylu.
OpenAI nemá žádný problém vytvořit obrázky ve stylu populárních kreslených seriálů, jako jsou Městečko South Park, Simpsonovi nebo Rick a Morty. Jenže útulný, hřejivý styl japonského studia zatím na sociálních sítích jednoznačně vítězí.
Nadšení ale není úplně jednotné. Skalní fanoušci kultovního filmového studia totiž připomínají, že sám Hajao Mijazaki se v minulosti ostře vymezil proti používání generovaného obsahu v umění. „Jsem absolutně znechucený. Nikdy bych si ve svém díle nedovolil použít tuto technologii. Mám silný pocit, že je to urážka života samotného. Cítím, že se blížíme úplnému konci. My lidé ztrácíme víru v sebe sama,“ prohlásil režisér už v roce 2016 v dokumentu Owaranai hito: Miyazaki Hayao, který odvysílala japonská veřejnoprávní televize NHK. Dvojnásobný držitel Oscara tady reagoval na prezentaci krátké sekvence vytvořené umělou inteligencí.
Na obranu japonského filmaře se vydal třeba losangeleský filmař Robbie Shilstone, který na sociální síť X napsal: „Mijazaki určitě strávil celý svůj život budováním jednoho z nejrozsáhlejších a nejnápaditějších souborů prací jen proto, abyste ho mohli okrást a použít jeho styl jako filtr pro své fotografie z dovolené. Do toho nejdu. Chraňte umělce!“
Nejsou to ale jen osamocené výkřiky na sociálních sítích. Na konci února se ve Velké Británii o slovo přihlásila iniciativa Make it Fair Campaign, která varuje před tím, že nezodpovědné používání umělé inteligence by mohlo nenávratně poškodit místní kreativní průmysl. Ten v zemi zaměstnává přes dva miliony lidí a má hodnotu 126 miliard liber. „Technologické firmy by neměly vydělávat na ukradeném obsahu nebo ho používat zadarmo,“ říká organizace, která vládě doporučuje, aby přijala opatření, jež budou chránit tvůrce. V Evropské unii už od loňského roku platí zákon regulující autorskoprávní vztahy mezi tvůrci a tvůrkyněmi obsahu a generativní umělou inteligencí, který autorstvu dovoluje technologickým firmám vysloveně zakázat, aby používaly jejich tvorbu ke generování obsahu.
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás