Křetínský chce nakopnout ekonomiku EU. Podle platformy Re-set mu jde hlavně o zisk

Uhlobaron a miliardář Daniel Křetínský vydal text pro německé i české publikum. Radí v něm Evropě kudy dál.

Pavel Šplíchal
Foto Jan-Herm Janßen, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0

„Křetínský není hloupý,“ komentuje Radek Kubala z platformy Re-set článek českého uhlobarona v deníku Die Welt, který byl určený primárně německému čtenářstvu. Daniel Křetínský ale české čtenáře o text nepřipravil a vydal ho i ve svém E15. Fosilní miliardář se (podobně jako česká vláda) pustil do kritiky přílišné ideologičnosti, regulací a byrokracie, které stojí v cestě konkurenceschopnosti a evropské prosperitě, zvláště v porovnání s USA a Čínou. Podle Kubaly však – přestože uznává, že podnikatel má v dílčích ohledech pravdu – Křetínský sleduje svoje zájmy. Navrhuje chránit evropský průmysl a chovat se pragmatičtěji v přístupu ke klimatu i v energetické politice. Kritizuje Evropskou unii za to, že na jejích ekologických pobídkách vydělala především Čína a že nedokáže konkurovat ani v oblasti e-commerce a sociálních sítí.

Několik posledních evropských krizí vždy vedlo k dalšímu bohatnutí těch nejbohatších, jen pokaždé s trochu jinou rétorikou.

„EU a Německo, naprosto v souladu se zmíněným ideologickým přístupem, neměly žádnou konzistentní racionální národní, respektive evropskou průmyslovou strategii a nereagovaly na nejnovější vývoj světové ekonomiky, opět na rozdíl zejména od Číny a také USA. Stejně důležité je, že tato nová ekonomická realita, kdy Evropa slábne a klesá její konkurenceschopnost, nebyla reflektována v opatřeních mezinárodního obchodu a evropských regulacích, a mnoho evropských průmyslových odvětví se tak stává velmi zranitelnými. Tento trend se ještě zrychlí, pokud naše politiky neupravíme,“ píše Křetínský.

Státník a miliardář

Obdiv pro svá slova získal Křetínský například u svých bývalých zaměstnanců z Info.cz Michala Půra a Tomáše Jirsy, kteří ho vychválili ve svém podcastu Brífink. Podle nich odhalil Křetínský nekompetentnost lídrů Evropy a na základě textu by Křetínský „mohl řídit celou Evropskou unii“. „Článek státníka,“ řekli podcasteři.

Obdiv nejen Půra a Jirsy také může vyvolávat 113 miliard korun před zdaněním, které Křetínského firma EPH vydělal v roce 2022, kdy v Česku vrcholila energetická krize – jednalo se o trojnásobek oproti předchozímu roku. Šlo o velmi rychlý přesun majetku směrem nahoru od desítek tisíc lidí trpících vysokými cenami energií k několika nejbohatším jednotlivcům a majitelům energetických firem. Podrobně se situací, kdy se v roce 2022 Křetínský vyšvihl až na druhého nejbohatšího Čecha, zabývá platforma Re-set ve svých analýzách.

V textu pro Die Welt vystupuje Křetínský státotvorně. Říká, že mu záleží dokonce i na ochraně klimatu, jen na to musí Evropa a Německo tentokrát jinak. Ne vždy ale bývá v médiích takto konstruktivní. Za šéfredaktora Info.cz si (po Michalu Půrovi) vybral Pavla Vondráčka, mimo jiné jednoho z autorů denunciační facebookové stránky Hnutí ducha, který v Křetínského plátku pravidelně zpochybňuje klimatickou vědu a za jeho peníze píše články o tom, že nebudou povodně. Nedostatek soudnosti a vkusu se šéfredaktor Vondráček běžně pokouší maskovat jako humor. Info.cz je jedním z ideologicky nejvyprofilovanějších médií z Křetínského širokého mediálního portfolia.

Podle Radka Kubaly obsahově v jeho textu není nic nového. „Celou ekonomiku redukuje na ocel a auta, jenže bez věcí jako péče se společnost zhroutí tak jako tak,“ myslí si Kubala, který se jako analytik Re-setu zabývá právě Křetínského byznysem. „Zaklíná se konkurenceschopností, tím zaštiťuje útok na regulace a tlačí na deregulaci sociální a ekologické oblasti,“ myslí si Kubala. Podle něj v současné chvíli musí Křetínský zejména přemýšlet, kde brát zisky. „Většinu zisků pro něj v minulosti představovala firma Eustream přepravující ruský plyn, což ale po vypuknutí války na Ukrajině není relevantní. V posledních letech zaznamenal rekordní zisky kvůli vysokým cenám energií a taky proto, že vlastní plynové zásobníky, které evropské státy ve velkém plnily. Text v Die Welt naznačuje, že se Křetínský plánuje opřít do rozvoje plynové infrastruktury skutečně ve velkém a pravděpodobně plánuje i expanzi mimo Evropu. Konkrétně v té části, kde volá po podpoře vývozu ‚nízkouhlíkových technologií‘, za které považuje plynové elektrárny. Ty jsou ale v konečném důsledku pro klima podobně zničující jako uhlí,“ myslí si Kubala.

Cena povolenek

Křetínského text je podle Kubaly nesprávný i fakticky. Miliardář totiž navrhuje snížit cenu emisních povolenek za tunu CO2. Křetínský píše, že „cena CO2 kolem 30 eur za tunu by znamenala mnohem konkurenceschopnější německou elektřinu – kolem 50 eur za MWh v době normální situace cen plynu a s maximy kolem 70 eur v současném volatilním cenovém prostředí.“

Podle Kubaly to tak ale není. „Konkrétním příkladem manipulace může být pasáž, kde Křetínský mluví o emisních povolenkách. Ve skutečnosti snížení ceny na 30 eur za tunu CO2 nezajistí konec uhlí, jak se domnívá, ale udrží ho při životě. Kdyby to bylo, jak tvrdí, už dávno bychom v Evropě uhlí neměli. Zároveň ignoruje fakt, že obnovitelné zdroje v současnosti poskytují nejlevnější energii, a proto tlačí cenu silové energie dolů. Naopak cena plynu v případně nižší nebo žádné povolenky nemusí klesnout. Tady Křetínský ignoruje fakt, že plyn se obchoduje jako komodita na trhu. Celkově to je ideologický útok na emisní povolenky, jejichž zrušení nebo snížení by výrazně pomohlo jeho byznysu.“

Kubala přiznává, že Křetínský umí nabalit svoje zájmy na současné problémy Evropy. Kritizuje například, že Evropané nemají kontrolu nad sociálními sítěmi a utíkají jim tak miliony eur za reklamy. Sám je ale majitelem řady médií, a jde tedy i o jeho peníze. Což samozřejmě neznamená, že nemá v tomto případě pravdu. Miliardáři nejen v Evropě stále otevřeněji vstupují do politiky nebo do médií. Jejich politikou je obvykle odpor k regulacím, daním, ekologii, sociálním právům a podobně. Jakoby náhodou je přitom právě tato politika v souladu s jejich zájmy.

Několik posledních evropských krizí vždy vedlo k dalšímu bohatnutí těch nejbohatších, jen pokaždé s trochu jinou rétorikou. Tentokrát se slovy o znovuobjevené evropské racionalitě a budíčku pro Evropu budou ti nejbohatší chtít formovat veřejnou debatu i podobu danění a rozdělování zisků.

Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů

Podpořte nás

Pavel Šplíchal je spíš ignorant a anarchista než sociolog. Ale právě sociologii kdysi vystudoval, v Alarmu je od roku 2013. Píše o politice, ultrapravici, chudobě, nerovnostech a dalších tématech. Dřív se pokoušel to dělat vtipně, ale už to vzdal. Spolu s Janem Bělíčkem moderuje podcast Kolaps.