„Nepromoval jsem to, jen jsem to sdílel,“ bránil se v pondělí Javier Milei po zřejmě nejkrušnějším víkendu od nástupu do funkce. V týdnu, kdy má argentinská hlava státu navštívit Spojené státy, tak možná Milei bude muset řešit hrozbu impeachmentu.
Milei s návratem Trumpa do Bílého domu znatelně ožil a s ním především ideologická část jeho politiky.
Celá kauza „Cryptogate“, jak ji nazval argentinský tisk, začala v pátek 14. února. Ve večerních hodinách Milei na svém profilu na síti X, kde má 3,8 milionu sledujících, propagoval novou kryptoměnu $LIBRA. K příspěvku doplnil i odkaz na web kryptoměny a vzkaz „Svět chce investovat v Argentině“. Název kryptoměny pak není náhodný, jde o odkaz na Mileiovu politickou stranu La Libertad Avanza.
Do takzvaného „memecoinu“ ihned začaly investovat tisíce lidí. Hodnota kryptoměny se tak rychle vyšplhala až na pět dolarů, záhy ale prudce klesla. Podle odborníků tak mohlo jít o podvod typu „rug pull“. Milei krátce poté příspěvek smazal a později se za jeho sdílení omluvil. „Neznal jsem detaily projektu a když jsem se je dozvěděl, rozhodl jsem se ho nadále nepropagovat,“ dodal prezident.
Vyšetřování „náhodné propagace“
Tím ale kauza neskončila. Argentinští federální žalobci totiž zkoumají, zda se prezident nedopustil podvodu či dokonce zločinného spiknutí. Sám Milei uvedl, že před vyšetřovateli „nemá co skrývat.“ Zároveň dodal, že transakce okolo $LIBRA prováděli „lidé, kteří dobře věděli, jaké je riziko,“ a také velké množství „robotů“.
„S úmyslem podat Argentincům pomocnou ruku jsem dostal facku,“ poznamenal prezident s tím, že ti, kdo investují do kryptoměn „velmi dobře věděli, jaká rizika podstupují,“ stejně jako to dělá gambler „v kasinu“.
Milei zároveň tvrdí, že tvůrce podvodné kryptoměny nezná a nemá s nimi nic společného. To ale není tak úplně pravda. V roce 2024 se Milei potkal na Tech Foru v Buenos Aires s Julianem Pehem (šéf společnosti KIP Protocol, která za kryptoměnou stojí), kde spolu probírali budoucnost umělé inteligence či malých byznysů.
Podle deníku La Nación pak tento týden proběhlo hned několik kol rozhovorů mezi Mileiovou vládou a zřejmě hlavní osobou zodpovědnou za tvorbu kryptoměny $LIBRA. Spolupracovníci argentinského prezidenta měli s Haydenem Davisem řešit strategii, jak celou kauzu vyřešit. Podle zdrojů deníku slíbila argentinská strana, že nedojde k Davisovu obvinění výměnou za neposkytování žádných vyjádření do médií. Stejně tak má zřejmě příští týden za Davisem přímo přicestovat jeden z Mileiových spolupracovníků.
Podle specializované platformy The Solana Post propad kryptoměny zasáhl takřka 75 000 obchodníků, kteří ztratili 286 milionů dolarů (6,8 miliardy korun). Podle argentinských médií ale ztráta může být ještě několikanásobně vyšší. Nevládní organizace Observatorio de Derecho la Ciudad, která sama podala na Mileie stížnost, odhaduje celkovou škodu až na téměř 4 miliardy dolarů (96,4 miliard korun).
Do vyšetřování už je mezitím zapojený také argentinský Národní protikorupční úřad, který bude mít za úkol zjistit, „zda se člen vlády včetně samotného prezidenta nedopustil nelegálního chování.“ Žalobci totiž mimojiné tvrdí, že Mileiova propagace kryptoměny nebyla rozhodně náhodná, jak sám prezident tvrdí, protože mezi spuštěním tokenu a Mileiovým sdílením uplynuly pouhé tři minuty.
Hrozba impeachmentu
V souvislosti s „Cryptogate“ navíc argentinský prezident nečelí jen trestnímu stíhání, ale také možnému odvolání z funkce. Proces impeachmentu bude chtít zahájit opoziční perónistická koalice Unión por Patría. „Tento skandál, který nás zostuzuje v mezinárodním měřítku, vyžaduje, abychom podali žádost o impeachment proti prezidentovi,“ uvedl opoziční poslanec Leandro Santoro.
Právě odvolání prezidenta z funkce se ale ze tří možných scénářů, které jsou aktuálně ve hře, jeví jako ten nejméně pravděpodobný. Menšinoví Perónisté totiž jen těžko zvládnou sehnat podporu pro krok, který by zemi uvrhl do politického chaosu. Zbývajícími možnostmi jsou pak zřízení vyšetřovacího výboru nebo předvolání Mileie před Kongres.
Na obě komory argentinského parlamentu ale Milei opakovaně útočí, když je nazývá „hnízdem krys“. Právě Kongres se totiž často staví proti nedostatečně zastoupenému prezidentovi, který se tak uchyluje k vládnutí prostřednictvím dekretů. „Milei je ten, kdo se musí zodpovídat Kongresu. Chceme vědět, krok za krokem, kdo z toho měl prospěch a jak,“ volá po veřejném slyšení na půdě Kongresu lídryně socialistů Myriam Bregman.
Vyšetřování celého případu podpořili i Mileiovi spojenci. Strana PRO vedená bývalým prezidentem Mauriciem Macrim označila celou kauzu za „velmi vážnou“, která navíc „poškozuje důvěryhodnost celé země“. „Je zřejmé, že prezident se ocitl v centru podvodu, který zasáhl mnoho lidí, a to si vyžaduje velmi vážné vyšetřování,“ uvedl Macri.
Ke zdaleka největší kritice se uchýlila bývalá argentinská prezidentka Cristina Fernández de Kirschner. „Propagoval jste soukromou kryptoměnu, kterou vytvořil bůhvíkdo, ze svého oficiálního účtu na X. Nafoukl jste její hodnotu, když jste využil své prezidentské funkce. A k tomu všemu říkáte, že jste je (tvůrce kryptoměny) neznal! Ze samozvaného globálního vůdce kryptopodvodníkem,“ vzkázala bývalá hlava státu té současné.
A co Trump?
Před samotnou návštěvou Spojených států, kam má Milei odcestovat koncem tohoto týdne, jde tak v případě pochybné kryptoměny o další spojení mezi prezidenty obou zemí. Jak často připomínají angloamerická média, Milei teď čelí podobné kritice jako Donald Trump, který s nástupem do úřadu propagoval svou kryptoměnu $Trump. Stejně jako v případě $LIBRA i hodnota $Trump rychle vyskočila a následně se rychle propadla.
Nejde ale o jedinou a zřejmě ani ne poslední spojitost mezi Argentinou a Spojenými státy. Milei s návratem Trumpa do Bílého domu znatelně ožil a s ním především ideologická část jeho politiky. Stejně jako Trump i Milei letos oznámil úmysl opustit Světovou zdravotnickou organizaci. „Prezident Milei nařídil ministrovi zahraničí Gerardu Wertheinovi, aby zrušil členství Argentiny ve WHO,“ uvedl na začátku února mluvčí Manuel Adorni.
Organizaci Milei kritizoval už letos v lednu. WHO tehdy obvinil ze „špatného řešení pandemie covidu-19 a dalších globálních krizí, stejně jako z neschopnosti přijmout potřebné reformy a neschopnosti demonstrovat nezávislost na vlivu členských států,“ kritizoval tehdy argentinský prezident.
Pevné spojenectví USA s Argentinou bylo možné pozorovat ještě před lednovou inaugurací Donalda Trumpa, které se Milei zúčastnil jako jeden z mála světových politiků. Argentinský prezident byl prvním státníkem, který znovuzvolenou americkou hlavu státu navštívil po vítězných volbách. V čase mezi volbami a inaugurací se pak Milei navíc stihl setkat s ministrem zahraničí Marcem Rubiem a hned třikrát s miliardářem Elonem Muskem, který se chce ve své funkci ministra pro efektivitu inspirovat právě argentinským libertariánem.
S nejbohatším mužem světa se mají Milei a jeho tým setkat i na únorové návštěvě Spojených států. Hlavní témata jednání i to, zda dojde k setkání s Donaldem Trumpem, ale zůstávají neznámou. Pozornost nicméně bude vzhledem k proběhlé konferenci v Mnichově upřena i na argentinskou zahraniční politiku. Buenos Aires jsou totiž takřka jediným spojencem Ukrajiny v Latinské Americe.
Femicida mizí z trestního řádu
Na Trumpa pak Milei navazuje i v kulturních otázkách. Nejen kauza „Cryptogate“ totiž v Argentině v posledních týdnech vyvolala odpor veřejnosti i opozice vůči Mileiově vládě. Ministr spravedlnosti Mariano Cúneo Libarona totiž oznámil, že vláda chce z trestního řádu odstranit pojem femicidy, tedy genderově motivované vraždy ženy. Podle Libarony totiž feminismus „zkreslil koncept rovnosti“.
„Tato vláda hájí rovnost před zákonem zakotvenou v naší národní ústavě. Žádný život nemá větší cenu než jiný,“ dodal ministr. K zařazení femicidy do argentinského trestního práva jakožto přitěžující okolnosti došlo v roce 2012. Podle zprávy lidskoprávních organizací pak v roce 2024 došlo v zemi celkem k 295 vraždám spadajícím pod definici femicidy.
Jde přitom jen o poslední pokus současné vlády zvrátit liberální proměnu Argentiny posledních let. V roce 2020 tamní hnutí Zelená vlna pomohlo v zemi, která v roce 1991 zavedla parlamentní kvóty pro ženy, zajistit právo na bezpečnou interrupci.
Milei ale témata kulturních voleb zahrnul už do své kampaně. V roce 2022 pronesl, že se „nebude omlouvat za to, že má penis,“ a voliče sbíral také na odporu k liberalizaci interrupcí. Po nástupu do funkce tak mimo jiné omezil programy poskytující podporu obětem genderového násilí, snaží se o zrušení pracovních kvót pro sexuální menšiny či zákona zavádějícího povinné školení v genderových otázkách pro státní zaměstnance. V listopadu tak byla Argentina jedinou zemí, která hlasovala proti rezoluci Valného shromáždění OSN o prevenci a odstranění všech forem násilí na ženách a dívkách.
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás