Dřív patřil na Západ, teď mlčí jako hrob. Rozklad Fialovy politiky

Premiér není schopný reagovat na dění v Evropě ani na nástup Donalda Trumpa.

Pavel Šplíchal
Foto European Parliament, Flickr, CC BY 2.0 European Parliament

Současná vládní koalice vedená Petrem Fialou se pořád ještě tváří, že chce vyhrát volby. V roce 2021 apel na záchranu demokracie před jejím oligarchickým únoscem výrazně přispěl k tomu, že je dnes Petr Fiala premiérem. Jeho vládnutí v uplynulých třech letech však bylo mnohem víc prostě pravicové než „záchranou demokracie“. Škrty ve veřejné sféře a další opatření vedly k prohlubujícím se nerovnostem a zchudnutí značné části obyvatel. Legitimita vlády i komunikace koaličních stran v různých volbách se ale stále odkazují k záchraně demokracie a příslušnosti k Západu proti ruskému vlivu. Na billboardy si dilema Východ vs. Západ koalice SPOLU nechala opět vylepit, ale její lídr se k tématu přestal vyjadřovat. 

Ve chvíli, kdy je potřeba prokázat se jako aktivní evropská země, tedy být skutečně součástí Západu, není Petr Fiala schopný vyprodukovat vůbec nic. Ani vyjádření.

Ve chvíli, kdy české demokracii v důsledku nátlaku Trumpovy administrativy na Evropu a její otevřené podpory evropské krajní pravice hrozí další velké nebezpečí, Petr Fiala není schopný reagovat a zopakovat apel na záchranu demokracie. Přitom jeho největší protivník Andrej Babiš patří k Trumpovou administrativou preferovaným Patriotům pro Evropu. V novém kontextu ale není Petr Fiala schopný reagovat a o záchraně demokracie aspoň začít mluvit.     

Mlčení

Smutnou ilustrací bezzubosti je premiérova komunikace na sítích, kam jeho marketingový tým stále umisťuje nějaký obsah. Ten se ale netýká současného dění. V době, kdy Evropa prochází zásadními změnami, které se týkají i České republiky, tak český předseda vlády na svém facebookovém účtu postuje náhodné sestřihy z jedné debaty v hospodě.

O uplynulém víkendu se video s Fialovými obecnými pravdami na téma NATO, obrana, síla a ochota sílu použít, vypostovalo zrovna ve chvíli, kdy Evropa zpracovávala projev amerického viceprezidenta J. D. Vance. Vancův projev byl mnohými politiky i komentátory vnímán jako zcela zásadní revize spojeneckého vztahu mezi Evropou a USA a zlom v mezinárodních vztazích. „Žijeme ve světě, kde velkou roli hraje síla a schopnost ji použít. Musíte ukázat, že tu sílu nejen máte, ale že máte i vůli ji použít, a pak vás nikdo nenapadne a pak můžete žít v míru. A to přesně dělá Severoatlantická aliance a západní svět,“ káže přitom moudrý premiér u pivka. A lidé v hospodě poslouchají.

Na premiérově Facebooku se objevovaly videa z hospody, zatímco evropští lídři si jeden po druhém začali uvědomovat, že skutečně končí bezpečnostní uspořádání Evropy, které vzniklo po druhé světové válce a svou současnou podobu získalo po válce studené.

Vystoupení amerických politiků na mnichovské bezpečnostní konferenci jen dál prohloubilo odcizení se USA od svých evropských partnerů a naopak. Francouzský prezident Emmanuel Macron proto svolal hned na pondělí evropský bezpečnostní summit, na kterém se ale ukázalo, že Evropa není jednotná.

Petr Fiala se místo k událostem v Mnichově, v Ukrajině nebo Evropě vyjádřil k Macronovu summitu, kam ho nepozvali. Skrze svou mluvčí do médií vzkázal, že je summit stejně k ničemu a že jedna večeře nic nezmění. Dokonce dodal, že by nepřišel ani příště, pokud by se akce opakovala. Státník. K tomu český premiér zopakoval poměrně nesouvisející mantru o potřebě omezit byrokracii a zrušit Green Deal, tedy něco, co by řekl Donald Trump.

Patříme na jiný Západ

Jestli měla tříčlenná koalice SPOLU složená z ODS, KDU a TOP 09 v roce 2021 nějakou jednotící ideologii nad rámec antibabišismu, byla to především shoda na prozápadním a proevropském směřování České republiky. Během pěti a následně čtyřkoaličního vládnutí se prozápadní směřování vlády realizovalo především podporou Ukrajiny. Babiš byl v opozici k prozápadní koalici vyobrazován jako východní oligarcha s příklonem k Rusku. Takto mohla ODS zůstávat pravicová, prozápadní i prodemokratická.

SPOLU vzniklo za účelem porážky Andreje Babiše a kvůli tomu se situovalo do role ochránců demokracie. Pro většinu ODS šlo o pragmatickou volbu, a to stejné se dá říct o Petru Fialovi. V otázkách například veřejnoprávních médií zastávali někteří členové ODS v minulosti ostřejší stanoviska než v současnosti Andrej Babiš. Že konzervativní profesor Fiala v Česku skončil jako odpůrce Viktora Orbána, k jehož plotům jezdil pro inspiraci, a jeho autoritářského národního kapitalismu, je do určité míry dílem náhody a politické konstelace po vstupu Andreje Babiše do politiky. Babiš proklouzl do politiky i díky diskreditaci pravice a speciálně ODS a vytvořil vládu s ČSSD. Fiala se pak jako lídr etabloval v opozici k tomuto tandemu.

Dokud Fiala bojoval za demokracii proti „populismu a socialismu“, tedy ČSSD a ANO, tak to pro něj bylo jednoduché. Ve chvíli, kdy se má postavit trumpismu, který v mnoha ohledech reprezentuje silovější verzi politiky ODS, je to pro něj mnohem obtížnější. Toto není jen problém mezinárodní ale i vnitrostranický. Celá řada významných členů ODS jako Saša Vondra nebo Jan Zahradil chce ODS trumpovskou. Na tuto výzvu zatím nebyl Fiala schopný zareagovat a riskuje tím, že přijde o svoje nejvlastnější témata jako NATO, Západ a Ukrajina. 

Halucinace

Ve chvíli, kdy je potřeba prokázat se jako aktivní evropská země, tedy být skutečně součástí Západu, není Petr Fiala schopný vyprodukovat vůbec nic. Ani vyjádření. Tvářit se, že se to Fialy nebo České republiky netýká, v této situaci nejde a musí to vědět dokonce i profesor politologie z Brna. Týká se to totiž přímo témat, na kterých stojí a padá Fialova vláda i celá Fialova politická kariéra.

ODS byla vždy především konzervativní stranou škrtů a demokracii zachraňovala především proto, že jí to v daném kontextu pomohlo vyhrát volby. Jako demokratická síla byla navíc věrohodná jedině v rámci širší koalice SPOLU. Dokud stál Fiala v čele SPOLU programově proti Rusku a proti Babišovi, tak to drželo pohromadě. S nástupem Trumpa a evropské „antiwoke“ pravice je ale Fialova ochota držet liberální proevropský kurz zásadně otřesená. Jenže oficiálním spojencem Trumpa je v česku mnohem více ANO a Babiš než Fiala a SPOLU.

Pokud Fiala nenajde odvahu pojmenovat nebezpečí pro demokracii nejen v Česku, ale v Evropské unii, zbudou mu jen jeho halucinace. Těch má ale naštěstí pro něj celkem slušnou zásobu. Od německých platů až po to, že se Češi mají dobře, jen o tom neví. Všechno nahrává tomu, že tuto odvahu nenajde. Během celého svého vládnutí vytvářel ty nejlepší podmínky pro miliardáře a oligarchy a růst nerovností a jejich vliv na politiku se bál i jen pojmenovat. Místo toho dál bojoval proti „socialistům a populistům“. Voliči SPOLU se tak nejspíš do voleb nedozví, jestli volí protrumpovskou autoritářskou stranu, nebo středopravé liberály. Neví to totiž ani Fiala.

Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů

Podpořte nás

Pavel Šplíchal je spíš ignorant a anarchista než sociolog. Ale právě sociologii kdysi vystudoval, v Alarmu je od roku 2013. Píše o politice, ultrapravici, chudobě, nerovnostech a dalších tématech. Dřív se pokoušel to dělat vtipně, ale už to vzdal. Spolu s Janem Bělíčkem moderuje podcast Kolaps.