Války a organizované násilí zůstávají největším faktorem způsobujícím hladovění ve světě. Podle odhadů Organizace pro výživu a zemědělství Spojených národů, která sestavuje pravidelný půlroční report monitorující hlad ve světě, je ozbrojenému násilí státních i nestátních aktérů vystaven každý sedmý člověk na světě. Jedná se o osmašedesátiprocentní nárůst oproti situaci před čtyřmi lety.
Zatímco výdaje na potravinovou bezpečnost ve světě rostou, její financování naopak klesá.
Nejhorší humanitární situace momentálně panuje v Súdánu, Palestině, Jižním Súdánu, na Haiti a na Mali. V těchto zemích se už podle klasifikace OSN odehrává katastrofa. Další země, kterým je potřeba věnovat nejvyšší pozornost, jsou Čad, Libanon, Myanmar, Mosambik, Nigérie, Sýrie a Jemen. Kritických oblastí je momentálně ve světě celkem 16 a všechny potřebují „okamžitou a zvýšenou pomoc”, uvádí organizace při OSN. 12 ze 16 těchto humanitárních krizí je pak způsobeno válkou.
Války a ozbrojené násilí
„Konflikt v Súdánu pravděpodobně bude nadále eskalovat, což povede k dalšímu hromadnému vysídlování,“ uvádí zpráva k jedné z nejstrašnějších válek dneška. Po 18 měsících občanské války se jedná o jednu z nejhorších humanitárních katastrof. „Intenzivnější konflikty dále zhorší již tak vážnou regionální humanitární krizi. Očekává se, že pohyb přes hranice do sousedních států – především Čadu, Jižního Súdánu, Egypta a Etiopie – bude nadále narůstat,“ pokračuje zpráva. S tím, jak se válka rozšiřuje, a bez politického řešení na dohled se dá očekávat další růst počtu lidí čelících humanitární katastrofě, vymístění a hladu. Více než 11 milionů lidí už muselo opustit domovy a další ještě přibudou. Více jak 20 milionů lidí pak zažije podle predikcí nějaký stupeň hladu a nedostatku jídla.
Dalším katastrofálním konfliktem způsobujícím humanitární krizi je izraelská invaze do Gazy. „Jeden rok od eskalace stále pokračují vojenské operace v Gaze, které vedou k nepředvídatelným potřebám a riziku hladomoru, zatímco úroveň násilí a ekonomická rizika se zvyšují také na Západním břehu,“ popisuje zpráva dění v Palestině. Více než 90 procent obyvatel Gazy muselo opustit domov, což představuje 1,9 milionu lidí. Nejvyšší, tedy katastrofický, nedostatek jídla pak hrozí 345 tisícům lidem v Gaze a druhý nejvyšší stupeň hladu dalším 846 tisícům lidí, což představuje celých 41 procent obyvatel Gazy. Katastrofický nedostatek jídla podle šéfa agentury Qu Dongyu znamená, že „lidé zažívají extrémní nedostatek potravin a čelí bezprecedentnímu trvalému hladomoru.“
Počasí a ekonomika
Vedle válek jsou nejčastější příčinou hladu přírodní katastrofy. Země, kterým je třeba věnovat pozornost, čelí rizikům a katastrofám souvisejícím s klimatickou krizí, navíc posílenou fenoménem El Niño. „V Mali vedly silné deště pozorované v září, pravděpodobně spojené s El Niño, k záplavám, které přímo zasáhly přes 544 tisíc hektarů zemědělské půdy a potenciálně omezily humanitární pomoc, čímž se dále zhoršila potravinová nejistota. (…) Jižní Súdán i Súdán zažily vážné záplavy s nadprůměrnými srážkami,“ uvádí zpráva.
V posledních letech se nedaří ani boj s extrémní chudobou definovanou příjmem nižším než 2,15 dolaru na osobu a den. Podle údajů Světové banky žije pod hranicí chudoby více než 700 milionů lidí po celém světě. Jedná se o více než osm procent světové populace. Redukci chudoby se nedaří nahodit na předpandemická čísla a zpráva konstatuje, že od roku 2019 nezaznamenal svět v redukci chudoby takřka žádný pokrok.
Nedostatek jídla v souvislosti s počasím a klimatickými změnami postihuje zejména africké země. Deník Guardian cituje Kevina Mugenya, ředitele programů charitativní organizace Mercy Corps Ethiopia. Podle něj zpráva ukazuje „znepokojující nárůst“ potravinové nejistoty v celé Africe. „Vidíme, jak se hladomor prohlubuje v důsledku složité směsi konfliktu, ekonomických výzev a změny klimatu – což vytváří nejhorší krizí za poslední generaci, zejména v zemích jako Súdán, Nigérie a Mali,“ řekl britskému deníku Mugenya.
Zpráva vyzývá k okamžité rozšířené pomoci v oblastech postižených hladem. Zároveň zpráva pesimisticky konstatuje, že zatímco výdaje na potravinovou bezpečnost ve světě rostou, její financování naopak klesá. V roce 2024 by agentura potřebovala 49 miliard amerických dolarů. V srpnu 2024 však obdržela jen 14,5 miliardy, což je o osm procent méně než za stejné období minulý rok. Jde pouze o 29 procent potřebné částky.
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás