Přijdou další záplavy. Vědecká studie našla souvislost mezi oteplováním a extrémními dešti

Ničivé povodně, které trápily střední Evropu mezi 14. a 21. zářím, se nejspíš budou opakovat. Jejich pravděpodobnost a síla totiž roste s tím, jak se mění klima. Zjistila to mezinárodní skupina klimatologů, v níž figurují i čeští vědci Veronika Šustková z Českého hydrometeorologického ústavu, Petr Skalák z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR nebo Radim Tolasz z Českého hydrometeorologického ústavu. O svých výzkumech vědci informují ve vědecké zprávě, která vyšla 25. září.

Extrémní počasí vyvolané tlakovou níží Boris způsobilo ve střední Evropě ničivé povodně, které si vyžádaly dvacet pět obětí na lidských životech a způsobily škody za bezmála dvě miliardy eur. Katastrofální záplavy zasáhly životy nejméně dvou milionů lidí a týkaly se Česka, Polska, Slovenska, Rakouska, ale i Rumunska.

Vědci ve zprávě konstatují, že na vině je globální oteplování, které zvyšuje pravděpodobnost extrémních klimatických jevů. Podle jejich modelu už zvýšení průměrné teploty o jedno procento způsobuje sedmiprocentní nárůst schopnosti vzduchu pojmout vodní páru. Následné náhlé ochlazení a kondenzace páry nutně vyústí v intenzivní srážky, kterých jsme byli ve střední Evropě svědky v polovině září.

Pokročilé klimatické modely vědců dovolují srovnávat naši klimatickou situaci s tou z předindustriální éry. Výsledky naznačují, že v důsledku změn klimatu způsobených lidskou činností narostla pravděpodobnost ničivých jevů dvojnásobně. V porovnání s obdobím z konce 19. století jsou navíc o dvacet procent intenzivnější. Studie také varuje, že pokud bude růst průměrné teploty pokračovat a lidstvu se nepodaří zvrátit překročení hranice dvou stupňů Celsia nad dřívější průměr, bude to znamenat další padesátiprocentní nárůst pravděpodobnosti ničivých dešťů a o pět procent také zesílí jejich intenzita. Zpráva přitom upozorňuje, že tyto predikce jsou možná až příliš krotké a realita bude ještě drastičtější.

Zpráva nazvaná „Změna klimatu a vysoké výskyty vedly ke zvýšení nákladů a ohrožení životů a živobytí v důsledku záplav spojených s výjimečně silnými srážkami ve střední Evropě“ si všímá skutečnosti, že ačkoliv přeháňky byly letos rekordní, škody jsou menší než při obdobných záplavách ve střední Evropě v letech 1997 a 2002. Může za to systém včasného varování a relativně přesné předpovědní modely, díky nimž jsme mohli očekávat důsledky extrémních dešťů a koordinovat evakuace nejpostiženějších oblastí. „Jakékoliv ztráty na životech ale podtrhují potřebu dalšího pochopení vlivu klimatických změn při aplikaci protipovodňových zábran ve velkém měřítku, stejně jako zlepšení rizikové komunikace a plánů reakce na mimořádné události,“ připomínají vědci v závěru zprávy.