Na začátku léta na půdě Filozofické fakulty Karlovy univerzity proběhla konference, o níž jste se – pokud jste nepatřili mezi předem zasvěcené – neměli šanci dozvědět. Studentstvo z iniciativy Univerzity za klima se domnívá, že mezinárodní konference Israel and Israel Studies: The European and International Perspective, která se na fakultě konala 1. až 3. července, nebyla problematická jen z hlediska nedostatku transparence, ale dostupné informace napovídají i o zcela jednostranném zaměření události. Dle vedení fakulty nicméně organizace kongresu proběhla zcela standardně a dodržela tedy nároky kladené na odbornou profesionalitu.
Konference sdružovala akademiky a akademičky z oblasti izraelských studií a byla kromě grantu Evropské unie finančně podpořena také organizací Israel Institute. Tato nezisková organizace je financována sionistickou nadací Schusterman Family Philanthropies. Minulý rok organizace Israel Institute vzbudila kontroverze i na Chicagské univerzitě, když zde sponzorovala přednášky hostujícího generála a veterána Izraelských obranných sil Meira Elrana. I současný ředitel organizace Israel Institute Ariel Roth je akademicky svázán s oblastí bezpečnosti, obrany a válečné strategie – představuje odborníka v oblasti tzv. Global Security Studies a příležitostně v médiích komentuje mezinárodní vztahy Izraele a Palestiny a konflikt, který na jejich území probíhá.
Nedostatek transparentnosti ohledně konference přitom studenstvo z iniciativy Univerzity za klima vnímá jako nejproblematičtější na celé situaci.
Na kongresu se v programu objevily přednášky jako Palestinian Refugees as a Demographic tool in the War against Israel (Palestinští uprchlíci jako demografický nástroj ve válce proti Izraeli) nebo Zionist Leaders Leaning Left (Sionističtí lídři se posouvají doleva). V rámci programu proběhl poměrně vysoký počet přednášek, který tematizoval říjnový teroristický útok Hamásu – například October 7th and the Global Left (7. říjen a globální levice), Global Trauma: The October 7, 2023 (Globální trauma: 7. říjen 2023), October 7th and the Jewish World (7. říjen a židovský svět) nebo Ramification of the 7/10 Terorrist Attack: Antisemitism, Antizionism and Geopolitics (Následky teroristického útoku 7. 10.: antisemitismus, antisionismus a geopolitika). Dle názvů přednášek a přednáškových bloků nicméně nebylo možné identifikovat mnoho takových, u nichž by jejich jméno indikovalo, že se věnují násilnému chování izraelské armády na palestinském území.
O konferenci se studenti dozvěděli teprve pár dní před jejím zahájením prostřednictvím e-mailu s bezpečnostními pokyny. „Jediné, co my jsme dostali za informace, tak bylo, že 30. 6. až 3. 7. na fakultě bude zvýšené bezpečnostní opatření v budově na náměstí Jana Palacha – že je potřeba v momentě, kdybychom na fakultu šli, donést si kartičky ISIC a že nemáme nosit větší zavazadla a tak podobně.“ uvedla pro Alarm Anežka Lindaurová, členka iniciativy Univerzity za klima. Lindaurová řekla, že rozumí vynaloženým bezpečnostním opatřením, ale zarazilo ji, že se studentstvem nebyl sdílen název ani obsah konference.
Nedostatek transparentnosti ohledně konference přitom studenstvo z iniciativy Univerzity za klima vnímá jako nejproblematičtější na celé situaci. „V tom tkví celý problém, my jsme se o konferenci vlastně nedozvěděli. Jen přes studentskou šeptandu jsme se doslechli o tom, že se na Filozofické fakultě pořádá konference spojená s Izraelem,“ uvedl pro Alarm Vojtěch Klimeš, rovněž člen studentské organizace Univerzity za klima. „Většinou fakulta poskytne informace k tomu, co se u nás děje nebo o jaký typ akce se jedná. Tahle událost byla v e-mailu označená dost vágně jako Mezinárodní kongres. Nebylo vůbec řečeno, co to je, nebyly k tomu nikde žádné informace. Pak někdo ze studentů získal program a už jenom podle názvů jednotlivých bloků působil celý kongres velmi nekriticky a nevyváženě,“ doplnila Lindaurová.
Na druhou stranu Jakub Rákosník, proděkan FF UK pro infrastrukturu, ve vyjádření fakulty uvedl, že tento bezpečnostní postup byl využit už i u některých minulých konferencí. „Omezené informování o kongresu navenek bylo záměrné a mělo bezpečnostní důvody. Přistoupili jsme k němu na přímé doporučení Policie ČR a po dohodě s oborovými asociacemi. Takové bezpečnostní opatření jsme ovšem nepřijali poprvé – v podobném informačním režimu se na FF UK loni v létě konal např. i největší světový kongres tibetanistických studií,“ řekl Rákosník.
Kongres jako místo kritické reflexe?
„Připadá mi, že studující na Univerzitě Karlově jsou také součástí akademické obce. Měli bychom tak mít právo vědět, co se na našich fakultách děje a jaké typy akcí tam probíhají. Protože o tomto kongresu dopředu neměl nikdo žádné informace, nebyla zde možnost se k němu jakkoliv kriticky vyjádřit nebo poukázat na to, že tam chyběla vyváženost pohledů,“ sdělila Alarmu Anežka Lindaurová.
Přihlášení na konferenci bylo možné skrze výzvu Call for papers – v jejímž rámci šlo přihlásit příspěvky, které tematicky uchopily Izrael v kontextu mezinárodních diskursů. Organizátoři se nicméně vyjádřili v tom smyslu, že uvítají i takové příspěvky, které reflektují události spuštěné traumatickým 7. říjnem. Konference se ale vymykala standardním fakultním procedurám v tom, že výzva Call for papers nebyla v internetově dostupném kalendáři fakulty, kde tyto informace bývají uveřejňovány.
Eva Lehečková, děkanka Filozofické fakulty, se pro Deník Alarm vyjádřila, že fakulta do programu konference zcela záměrně nijak nezasahovala – vnímá, že takový postup hostující organizaci ani nepřísluší. „Stejně jako u jiných odborných akcí (přednášek, workshopů, konferencí) vedení FF UK do formátu či obsahu konference nijak nezasahovalo, ani mu to nepřísluší. Na FF UK se ročně uskuteční stovky odborných akcí, za jejichž kvalitu a relevanci ručí zpravidla akademičtí a vědečtí pracovníci, kteří jsou zapojeni do jejich organizace, velmi často ve spolupráci s partnery ze zahraničí. Pokud jde o větší konference nebo kongresy, kde FF UK vystupuje v roli spoluorganizátora, je pro nás zárukou kvality zpravidla záštita odbornou asociací, která sdružuje badatele v daném (pod)oboru, a typicky i zapojení členů akademické obce FF UK či UK do přípravy a prezentace na dané akci.“
„Myslím, že univerzita má být místem kritické reflexe, a proto je třeba debatu o těchto tématech otevírat. Myslím, že konzultovat obsah konference s akademickým senátem by byl dobrý krok,“ řekla také Anežka Lindaurová. K tomu Klimeš dodal, že „jako iniciativa Univerzity za klima také požadujeme, aby univerzity po České republice včetně Karlovy univerzity, nespolupracovaly s izraelskými univerzitami, které mají napojení na armádu – například s Hebrejskou univerzitou.“ Hebrejská univerzita v minulosti expandovala svůj kampus na okupované palestinské území Východního Jeruzaléma a od roku 2019 spolupracuje i s Izraelskými bezpečnostními silami. Členem programového výboru konference Israel and Israel Studies byl emeritní profesor Hebrejské univerzity Alfred Tovias.
Na otázku, zda vnímá požadavek konzultovat potenciálně kontroverzní konference s akademickým senátem, odpověděla děkanka Eva Lehečková odmítavě. „Hranice toho, co může být vnímáno jako ‚potenciálně kontroverzní‘, jsou často velmi rozostřené, a také jsou formovány politickými diskurzy, do nichž vedení FF UK nepřísluší vstupovat. Pokud jde o akce dotýkající se témat, jež jsou předmětem celospolečenské debaty, rolí FF UK je podle našeho soudu nabízet prostor různým pohledům na danou problematiku, pokud jsou opřeny o odborné argumenty a opět akademicky navázány na odborné zájmy badatelů FF UK. Dokladem tohoto našeho přístupu je např. to, že týden před tímto kongresem jsme přes protesty části zástupců veřejnosti umožnili konání již třetí přednášky Ilana Pappého na FF UK, kterou zorganizovali akademičtí pracovníci FF UK.“
Děkanka pak upozornila, že těchto pravidel se jako fakulta budou držet i do budoucna: „Za tímto chápáním role a smyslu FF UK jako akademické instituce si stojíme a budeme se těchto transparentně nastavených principů i nadále držet. Z tohoto důvodu zatím neplánujeme předem konzultovat organizaci konkrétních odborných akcí s akademickým senátem nebo se studujícími, naopak pevně věříme, že výše popsaný princip odborného fungování FF UK je sdílený napříč fakultní akademickou obcí.”
Anežka Lindaurová oponovala vyjádření děkanky, když upozornila, že informování o přednášce Ilana Pappého transparentní bylo: „Pokud je běžné, že akce na FF UK podléhají takovým bezpečnostním opatřením, že o nich studující nemohou být informováni, proč se zrovna o přednášce Ilana Pappého dopředu vědělo?“
Empatie jen pro některé
Iniciativa Univerzity za klima na konci června uspořádala protestní akci, v jejímž rámci požadovala explicitní vyjádření solidarity Univerzity Karlovy s palestinskými civilisty a odsouzení jednání Izraele. Vedení univerzity iniciativě nicméně zaslalo jen vágní e-mail, v němž se hlásí k hodnotám humanity a nenásilí. „Nám vadí selektivní solidarita, s níž univerzita nabízí izraelským studentkám a studentům speciální studijní plány a stipendia. Ve veřejném vyjádření v žádném momentu není řečeno, že situace není černobílá, že tu máme studenty a studentky z Palestiny a z Gazy, kterých se konflikt nyní týká ještě daleko více, když o tři čtvrtě roku později tady máme nějakých čtyřicet tisíc mrtvých v Gaze, zničené všechny místní univerzity a vůbec katastrofální situaci,“ řekl Vojtěch Klimeš, který tím narážel na prohlášení rektorátu k válečnému konfliktu po teroristickém útoku. V něm byla jmenovitě vyjádřena podpora jen izraelským studentům.
„Pokud Univerzita Karlova skutečně zastává humanistické ideály, jimiž narativně rámuje podporu izraelským studujícím, tak by mi dávalo smysl, aby se k situaci vyjádřila i kriticky. Místo toho nabízí individuální studijní plány izraelským studentům, kteří se rozhodnou jít bojovat do izraelských obranných sil. Poskytovat individuální studijní plány a vycházet vstříc lidem, kteří se mají stát součástí armády, která čelí obviněním z nějakých válečných zločinů, nám tedy přijde zcela za hranou. Pokud se Univerzita Karlova staví proti násilí, tak jednoduše nemůže nabízet speciální zacházení lidem, kteří budou součástí války, jež je na hraně genocidy,“ sdělila Lindaurová.
Na otázku Deníku Alarm, zda rektorát Univerzity Karlovy plánuje vydat také prohlášení, ve kterém bude konkrétně adresovat současnou humanitární krizi a masové umírání civilistů v Gaze, současná rektorka Milena Králíčková odpověděla, že „podpora univerzity je vždy otevřená pro všechny bez rozdílu vyznání, genderu či čehokoliv jiného.“
Rektorka také upozornila na prohlášení Univerzity Karlovy z 6. května 2024, v němž se vyjadřuje ke květnovým studentským propalestinským protestům, které se odehrály na Fakultě humanitních studií. V prohlášení vedení fakulty vyzývá ke komunikaci a dialogu, ale protesty také označuje jako „poškozující aktivismus“: „Minulý týden proběhl před budovou Fakulty humanitních studií UK neohlášený protest. Univerzita Karlova podporuje legitimní formy protestu rámované zákony ČR, ale ne aktivismus, který může poškozovat naši schopnost plnit akademické poslání a způsobuje, že se lidé v naší komunitě mohou cítit šikanováni, ohrožováni a mít strach.“
V daném prohlášení se vedení fakulty také – pro zachování apolitičnosti – distancuje od hodnocení situace v Gaze: „Utrpení na Blízkém východě Univerzita Karlova samozřejmě vnímá a tragický osud civilistů v této oblasti jí není lhostejný. Jako akademická instituce však není a nemůže být politickým aktérem vstupujícím do řešení geopolitické situace. Doufáme, že všechny strany, které jsou v konfliktu zapojeny, udělají maximum pro nalezení mírového řešení,“ stojí v prohlášení.
Na otázku Alarmu, zda se podpora studentstva, které je zasaženo izraelsko-palestinským konfliktem, týká i palestinských studujících, rektorka nicméně odpověděla, že ano: „Na rektorátu je i po dobu akademického volna dostupná podpora pro kohokoliv v nouzi – samozřejmě včetně všeho studentstva, pokud má jakékoliv potřeby vyvolané izraelsko-palestinským konfliktem. Sama jsem v rámci svých návštěv na fakultách v nyní končícím akademickém roce, např. při mých tzv. ‚snídaních s rektorkou‘, se studujícími podporujícími Palestinu opakovaně debatovala a i mimo jiné při těchto debatách je ujišťovala, že podpora univerzity je vždy otevřená pro všechny bez rozdílu vyznání, genderu či čehokoliv jiného.“
Související článek:
Anežce Lindaurové nicméně připadá, že je rektorát ve svých vyjádřeních stále vyhýbavý: „Na jednu stranu rektorát nemá problém vysloveně zmínit izraelské studentstvo a podporovat jeho vstup do armády, ale Palestince a Palestinky nikdy vyloženě nezmíní, vždy je to pouze ‚podpora pro všechny‘ nebo ‚podpora pro kohokoliv v nouzi‘.“
Studentstvo z iniciativy vnímá, že pokud univerzita stojí na humanistických hodnotách, nemůže zastávat postoj „nestrannosti“ k odehrávajícímu se masakru v Gaze. Podle Anežky Lindaurové je pochopitelné, že univerzita nemůže nabídnout politická řešení, jak konflikt vyřešit – to jí nicméně nebrání uplatňovat své humanistické hodnoty i na situaci palestinských civilistů: „V Univerzitách za klima si myslíme, že univerzita má mít kromě vzdělávání a výzkumu i třetí roli, tedy službu veřejnosti, včetně politické odpovědnosti. Je jasné, že jsou v izraelsko-palestinském konfliktu věci na politické bázi, na kterých není společenská shoda. My si nemyslíme, že by Univerzita Karlova měla říkat, jak ten konflikt ukončit, nebo nabízet řešení. Ale pokud zde existují jisté humanistické ideály Univerzity Karlovy, tak je třeba je uplatňovat na všechny stejně. A nyní univerzita přistupuje k této situaci skrze dvojí metr.“
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás
