Babišova národní koalice proti suchu zní podobně jako „koalice žhářů proti ohni“ nebo „lháři spolu za pravdu“. Nedává to smysl, čímž to ovšem skvěle zapadá do stavu současného světa, kde už nikdo ani nic jiného nečeká. Babiš dal klíčové ministerstvo životního prostředí ke zničení Motoristům, jejichž politikou je zlikvidovat ochranu životního prostředí, popírat změnu klimatu, bojovat proti obnovitelným zdrojům energie a za zájmy fosilního průmyslu a paralelně se posmívat veřejnosti, že je v zimě zima (není) a v létě horko (ve skutečnosti od jara do podzimu).
Babiš přemýšlí podobně jako většina politické scény, v módu stalinismu modifikovaného pro kapitalismus kolapsu.
Když situace s letošními vedry a suchem vygradovala, Babiš narychlo slepil PR projekt, který má zamaskovat jeho dlouhodobě destruktivní politiku vůči životnímu prostředí v nejširším slova smyslu, tedy včetně zemědělské krajiny a území měst. Ohlášená koalice přichází v podstatě ve chvíli, kdy už je po všem, protože o suchu se hovoří od konce letošní zimy, nicméně až do srpna to vládu nezajímalo.
Vysoušeč krajiny značky Agrofert
Připomeňme, že Babišovo impérium v podobě kolchozu Agrofert je z velké části postaveno na ždímání krajiny, jejíž zemědělskou část si mezi sebe v Česku rozdělilo několik největších zemědělských korporací, které ve svůj prospěch ohýbají také rozdělování zemědělských dotací. S Babišovou vládou pak získaly ke své potřebě celé ministerstvo, do jehož čela usedl Babišův věrný sluha Martin Šebestyán. Mezi jeden z jeho úkolů patří například oslabení tzv. protierozní vyhlášky, aby bylo možné nechat z krajiny spláchnout bez hrozby sankcí větší část půdy, protože šetrnější péče o krajinu jen zdržuje a stojí peníze.
Nicméně zadržet vodu v krajině a připravit se na extrémní sucha (pokud to vůbec jde) je dlouhodobý projekt, na který víceméně kašlaly všechny vlády. Letos v březnu tak vydal Nejvyšší kontrolní úřad zprávu, ve které hodnotil projekty ministerstva zemědělství z let 2020 až 2024, jež se týkají protipovodňových opatření a zadržování vody v krajině.
Úřad konstatoval prakticky naprosté selhání u projektů, které se zaměřovaly právě na zadržování vody v krajině. Podle zprávy byl například původní cíl na zvýšení retenčního objemu krajiny splněn pouze na 22 procent. Ministerstvo problém „vyřešilo“ tak, že tento cíl opakovaně snížilo, až byl tak nízký, že bylo možné vykázat jeho stoprocentní splnění. Přesně podle motta podcastu Buchty: „Polož si laťku na zem a pak ji vždycky přeskočíš“. Bohužel to v našem případě znamená, že skáčeme přes vyprahlá koryta řek a potoků, byť si ministerstvo v tabulkách odškrtlo, že jsou cíle splněny. Brzo tak bude v Česku život možný jen pomocí podobných triků a výhradně v excelové tabulce.
Není to tak dávno, co v Česku proběhla jiná vlna extrémního sucha, která kůrovci pomohla zdecimovat české lesy, respektive smrkové plantáže, které se za lesy vydávaly. Poučení z toho moc není, což vidíme i na letošní kooperaci ministerstev zemědělství a životního prostředí, kdy první navrhlo vyškrtnout ze zákona dohled životního prostředí nad zdravím českých lesů a to druhé v osobě Motoristy Červeného s tím souhlasilo, protože je to v souladu s politikou Motoristů – zničit vše, co ještě dýchá. Zdravé lesy jsou přitom jedním z klíčových nástrojů, jak v krajině zadržet vodu.
Gigantická řešení ničeho
Další důležitou cestou je, aby vodu zadržoval každý, jak může, třeba na své zahradě. A tak od letoška vláda de facto zničila program Zelená úsporám, v jehož rámci bylo možné získat například podporu na zadržování dešťové vody nebo její využívání coby užitkové, třeba ke splachování toalet a podobně. Pokud by každý dům využíval dešťovou vodu, nároky na běžný vodovodní řad by poklesly a zahrady by bylo možné zavlažovat i uprostřed veder, kdy pitná voda dochází. Místo dotací je k dispozici jakýsi hybrid na placení úroků z půjček, jako kdyby si to banky vymyslely na míru.
Nicméně takto Babiš přemýšlet neumí a Motoristy není při nejlepší vůli možné s myšlením jakkoli spojovat. Babiš přemýšlí podobně jako většina politické scény, v módu stalinismu modifikovaného pro kapitalismus kolapsu. Když stavět energetické zdroje, tak žádné decentralizované větrníky, ale hezky dva gigantické centralizované jaderné bloky za minimálně sedm set miliard korun. A když zadržovat vodu, tak ne aby si to dělal každý sám na zahradě, ale postavíme dvě tři nové přehrady, což sice se zadržováním vody v krajině nemá společného nic, ale koho to zajímá? Důležité je, že potečou miliardy.
A až udeří sucho příští rok, nejspíš horší než to letošní, stačí když snížíme laťku pro vodu v krajině v excelové tabulce na nulu. Babiš proti suchu nechce bojovat, ale chce na něm vydělat. Proto sedí na ministerstvech zemědělství a životního prostředí ti, kdo tam sedí, a on v jejich čele.
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás