Americký prezident Donald Trump zveřejnil minulý týden na síti Truth Social obrázek vytvořený pomocí umělé inteligence, na němž je stylizován do klasické pózy hrdiny japonské mangy Naruto. V Japonsku snímek vyvolal rozruch, zároveň však nejde o první případ, kdy američtí politici či státní instituce využili estetiku tamní popkultury pro vlastní propagaci.
V minulosti například americké imigrační úřady doprovodily propagační video příslušníků ICE znělkou ze seriálu Pokémon a sloganem „Gotta Catch ’Em All“ („Musíme je chytit všechny“), známým z této populární franšízy. Loni v březnu zase Bílý dům doplnil zprávu o zatčení údajné překupnice fentanylu ilustračním obrázkem vytvořeným v AI ve stylu studia Ghibli.
„I v případech, kdy nejde o jasné porušení autorského práva, je důležité zajistit, aby díla chráněná copyrightem nebyla používána způsobem, který je v rozporu se záměry držitelů práv. Takové využití může poškodit pověst díla i jeho vlastníků,“ prohlásila minulý týden na tiskové konferenci Kimi Onoda, japonská ministryně odpovědná za strategii v oblasti duševního vlastnictví.
Zdůraznila, že veřejné instituce, včetně americké vlády, by měly před použitím podobných vizuálních motivů získat souhlas jejich autorů nebo držitelů práv. Podle Onody se Tokio snaží na Washington tlačit i diplomatickou cestou. „Budeme i nadále přijímat odpovídající opatření, včetně komunikace se Spojenými státy, abychom zajistili, že s japonskými autorskými právy bude nakládáno náležitým způsobem,“ uvedla.
Zdá se přitom, že správcům oficiálních účtů americké vlády na sociálních sítích se estetika japonské popkultury zalíbila. „Oficiální účet Bílého domu na síti X zveřejnil videa kombinující záběry amerických vojenských úderů na Írán s ukázkami z anime a manga sérií Yu-Gi-Oh! a Dragon Ball. O den dříve pak účet publikoval obrázek s heslem ‚Make America Great Again‘ umístěným přes to, co vypadá jako screenshot z videohry Pokémon Pokopia,“ informovala minulý týden na BBC tokijská zpravodajka Kurumi Mori.
Proti používání prvků mangy a anime v americké vládní propagandě protestují také fanoušci. Jedna z nich, čtyřiatřicetiletá Nana Suzuki, založila na platformě Change.org petici požadující ukončení této praxe.
„Chceme vyjádřit nesouhlas s používáním těchto vizuálních motivů v politickém či vojenském kontextu, což může být v rozporu se záměry původních tvůrců nebo držitelů práv,“ stojí v textu petice. Od března ji podepsalo více než 25 tisíc lidí, převážně z řad japonského fandomu.
Komentátoři v japonských médiích upozorňují, že americké úřady často používají prvky japonské popkultury v souvislostech, které jsou vzdálené původnímu vyznění těchto děl. Kritici připomínají, že příběh Naruta je založen na tématech spolupráce a porozumění, Pokémon není spojován s represivní imigrační politikou a série Yu-Gi-Oh! nevznikla jako metafora vojenských operací. Podle odpůrců jde především o snahu využít atraktivní a globálně rozpoznatelnou estetiku japonské populární kultury k politické komunikaci.
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás