„Zbraně jsou nástrojem k vraždění. Odpověď na střelbu na FF byla směšná,“ říkají členové Nestřílej

V Česku nemáme experty na zbraně, jen lobbisty. Podle iniciativy Nestřílej má přísnější regulace držení střelných zbraní smysl, protože je rozdíl, jestli útočník někoho jen zraní, nebo zabije.

Klára Bělíčková, Viktorie Kopecká

Trigger warning: V tomto dílu se věnujeme otázce regulace zbraní a masovým střelbám. V rozhovoru také zmiňujeme tragický případ střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.

Co se změnilo po střelbě na pražské Filozofické fakultě? Jak je na tom legislativa upravující držení zbraní? Jaké jsou nejobvyklejší stereotypy o masových střelbách? Co znamená „společenská kontrola“ zbraní? A jak silná je zbrojní lobby? Nový díl podcastu Moshpit vyvrací základní mýty o držení zbraní. Hosty byli Julie a Kuba, studenti Filozofické fakulty a členové organizace Nestřílej, která se snaží o zpřísnění pravidel držení zbraně. „Odpověď na střelbu na Filozofické fakultě byla absolutně neadekvátní… Regulovat střelné zbraně má smysl, není pravda, že motivovaný pachatel si vždycky najde cestu, jak vraždit,“ říkají. „Průměrný držitel zbraně je zajištěný muž ve věku nad 45 let z vyšší střední třídy, tedy průměrný poslanec.“ Mimo to zbraně prohlubují genderově podmíněné násilí.

Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů

Podpořte nás

Čtěte dále