Násilí na kusu betonu. Několik poznámek ke žhářskému útoku v Pardubicích

V Pardubicích někdo zapálil sklad zbrojovky LPP. České mediální prostředí se tímto incidentem zabývá víc než dekády trvajícím apartheidem, nelegální okupací a genocidou.

Magdalena Dušková
Foto Vladimir Shipitsin, Pexels, CC0

Už roky čtu o Izraelem páchaných etnických čistkách, o tom, jak vězní děti, jak mučí vězně, jak zabíjí bez mrknutí oka. Genocida v Gaze byla bohužel jen logickým vyústěním principů, které v Izraeli zakořenily před osmdesáti lety. Tento proces popisuje ve své knize například Ilan Pappé nebo se o něm můžete dozvědět ve speciální sérii podcastu Kolaps. Jakmile existuje stát postavený na etnickém principu, je jasné, že bude lidi rozdělovat do první a druhé kategorie. Na ty, kdo mají více práv a kdo práv méně, potažmo žádná práva. Zrovna před pár dny v Knesetu prohlasovali trest smrti za palestinský „terorismus“. Stejná skutková podstata, pokud ji spáchá Izraelec, trestaná oprátkou nebude. Jedna skupina lidí může skončit legálně zabitá, druhá ne.

Zbrojní firmy se podílejí na genocidě, přičemž na ní vydělávají peníze. Nesouhlasit s tímto principem je lidský a jediný možný humánní postoj.

V Pardubicích byla před dvěma týdny zapálená hala. Tenhle útok měl deklarovaně za cíl zamezit aktivitám izraelské zbrojovky Elbit v tom, aby v České republice vyráběla zbraně, které zabíjejí Palestince. K útoku se teď vyjadřují všichni – často i lidé, kteří během genocidy víc než svorně mlčeli. O to usilovněji se nyní vede boj o diskurs. Co znamená být terorista? Jsou lidé ve vazbě mladí a queer? Jsou to studující vysoké školy? A co to znamená?

Jsem člověk, kterému je násilí bytostně cizí, a který zároveň už roky sleduje porušování mezinárodního práva, okupaci a etnickou čistku. A mám pocit, že v celé debatě zapadají některá důležitá fakta a souvislosti. 

Lidé, kteří jsou ve vazbě, zažívají mediální lynč, který svou úrovní a nenávistí odpovídá tomu nejhoršímu z českého internetu. Způsob, kterým někteří (třeba Matyáš Zrno) vytvářejí souvislost mezi zadrženými, feminismem, levicí a bezpečnostním ohrožením, je směšná, ale hlavně hloupá. Za posledních 40 let v České republice hodně lidí zemřelo kvůli politickému násilí a extremismu. Vždycky do jednoho ale zabíjel extremismus pravicový. Levicová politika je o emancipaci, ne o vraždění. Cílem dnešní levice je důstojný život lidí a rovnost. Je to konec genocidy a vykořisťování. Je to solidarita s lidmi, na kterých jiní lidé páchají bezpráví a zločiny. Proto solidarita s Palestinou.

Ukrajina je napadený stát, kterému je potřeba pomoci v obraně před Ruskem. Stejně jako Izrael, taky Rusko má ultrapravicovou a autoritářskou vládu. Taky opakovaně porušuje mezinárodní právo. Putin je na seznamu Mezinárodního trestního soudu hned vedle Benjamina Netanjahua. A LPP vyrábí technologie, které jsou používané k obraně Ukrajiny. Tyto technologie ale při požáru podle dostupných informací zničené nebyly.

Zbrojovka Elbit, na kterou byl útok podle komuniké Earthquake Faction mířený, má na svědomí desítky tisíc životů. To je samo o sobě dostatečným důvodem, abychom Elbit v České republice nechtěli. Cílení kampaní a přímých akcí na zbrojní průmysl fungoval ve Velké Británii, kde útoky Palestine Action zbrojovku Elbit významně finančně poškodily, mimo jiné i tak, že ji některé velké pojišťovny odmítly pojistit. Podobný scénář s pojišťovnami může nastat kdekoliv, klidně i u nás. Tím neříkám, že je v pořádku porušovat právo. Říkám ale, že byznys Elbitu je krvavý a má smysl proti němu (v rámci právního státu) bojovat. Jenže nikdo doteď neví, zda Elbit s českou firmou LPP opravdu měl spolupracovat. Což mi přijde v rámci povahy celé akce hodně zvláštní. Pokud se někdo rozhodne pro porušení práva a k takhle radikální akci, čekala bych, že bude mít o spolupráci jasné důkazy, které okamžitě předloží veřejnosti. Protože teď to na většinu lidí v České republice působí tak, že LPP je nevinná firma, která byla špatně zacílená. A je jedno, jestli věříte nebo nevěříte zbrojovce – pro jakoukoli debatu o Elbitu v České republice prostě potřebujete neprůstřelné důkazy.

Terorismus je jednoduše politicky zneužitelná kategorie. Ve Velké Británii jsme mohli sledovat, jak policie za „podporu terorismu“ celé měsíce zatýkala seniory a seniorky, kteří během poklidných demonstrací drželi transparent „Jsem proti genocidě, podporuji Palestine Action“. Soud nakonec před pár týdny shledal, že byla tato zadržení nezákonná. Palestine Action, stejně jako žháři v Pardubicích, nikdy nikoho nezabili. Jediná škoda, kterou způsobili, byla na majetku zbrojařské firmy a zranění policistky, ke kterému došlo v rámci potyčky. Kdo lidi cíleně a záměrně zabíjí, jsou Rusko a Izrael. Mezinárodnímu právu se přitom absolutně nedaří vést tyto země k odpovědnosti.

Politické násilí není hezké. Byla bych nejraději, kdyby neexistovalo. Jenže ono se už děje – jsou to války, etnické čistky, vyhánění lidí z domovů, nelegální zabírání půdy… Jsou to vykonstruované soudní procesy, mučení vězňů a tak dále. Kéž by všichni, kdo dnes odsuzují násilí na kupě betonu, stejně odsuzovali násilí na lidských bytostech. Kéž by všichni, komu vadí hořící sklad, odsuzovali stejně vehementně hořící stany plné rodin, hořící nemocnice a hořící školy. Asi před rokem jsem viděla fotografii uhořelého nemluvněte. Ten obraz by se měl vrýt do paměti a do svědomí nás všech. Ne obraz ohořelého baráku. 

Existuje obrovská disproporce násilí a bezpráví. Obrovská disproporce toho, kdo co ve světě zmůže. Zbrojní firmy se podílejí na genocidě, přičemž na ní vydělávají peníze. Nesouhlasit s tímto principem je lidský a jediný možný humánní postoj. To ale neznamená, že i s dobrým úmyslem nemůžete udělat hloupost. Jak to bylo s Pardubicemi, se možná někdy dozvíme. Včetně toho, jaký měl tento krok dopad na LPP, fungování Elbitu v ČR, ale i na veřejné povědomí nebo společenské klima. Až pak bude čas na emocionální soudy, na vyjádření o „demenci“ nebo o tom, že něco „ve skutečnosti poškodilo Palestince“. Co Palestince dnes poškozuje prokazatelně, jsou bomby, vraždy, mučení a všechno další bezpráví, které mezinárodní společenství jen sleduje a nic proti němu nedělá. A to je nejdůležitější fakt, který dnes z veřejné debaty vypadává.

Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů

Podpořte nás

Magdalena Dušková

Magdalena Dušková je redaktorka Alarmu. Vystudovala politické teorie a kulturní antropologii na FF UK. Píše hlavně o politice, feminismu a sleduje také českou konzervativní scénu. Společně s Karolínou Ježkovou vytváří podcast Hysterie. | [email protected]