Nedávno v Berlíně proběhl jeden z nejsledovanějších filmových festivalů. Berlinale se dříve profilovalo jako politické – ve filmech i debatách se například objevovala témata jako napadení Ukrajiny nebo práva queer lidí. Letos se tedy dvojice německých novinářů Tilo Jung a Kira Vinke rozhodla v diskuzích nadhodit otázky nárůstu fašismu nebo genocidy v Palestině. Od celebrit se namísto jasných odpovědí dočkali ošívání, výmluv nebo přímo nařčení, že jsou takové otázky nefér.
„Žijeme v divně algoritmickém a rozděleném světě. Jako umělec se vždy snažím dělat věci apoliticky,“ začne odpovídat Neil Patrick Harris na otázku, jak mohou filmy bojovat proti nárůstu fašismu. Harris, který je známý například ze seriálu Jak jsem poznal vaši matku, dále pokračuje až k tomu, že když natáčel svůj poslední film, bylo v Glasgow překvapivě slunečno. „Ani jednou nepršelo! A mohl jsem tam pobýt se skvělými lidmi,“ pokračuje. Tématu ultrapravicové politiky se úplně vyhne i přesto, že se v minulosti jako gay angažoval v rozmanitých liberálních tématech. Mimo jiné byl ambasadorem pochodu queer hrdosti v Tel Avivu.
„Filmy se netočí ve vákuu. Tento festival v minulosti vyjádřil solidaritu s lidmi v Ukrajině a Íránu, ale nikdy ne v Palestině. Německá vláda přitom podporuje genocidu v Gaze. A tato vláda je hlavním finančním zdrojem Berlinale. Podporujete vy jako porota tento selektivní náhled na lidská práva?“ ptal se novinář Jung dále přímo poroty. „Ptát se nás na tuto otázku je trochu nefér, protože my používáme sice pojmy jako ‚změnit svět‘, ale hlavně se snažíme mluvit s lidmi. S každým jedním člověkem, divákem (…) Je spousta jiných válek a genocid, o kterých se nebavíme,“ odpověděla významná polská producentka Ewa Puszczyńska. Změnit svět vnímá zjevně jako prázdné heslo, nikoli jako reálnou snahu cokoli dělat se stavem věcí.
V novém díle Hysterie debatujeme s autorkami Hlasovek Druhé : Směny o tom, jakou roli hrají celebrity v politické změně. Je opodstatněné chtít po Neilu Patricku Harrisovi, aby se vymezoval proti trumpismu? Pomohlo by to k reálné změně? A kdy se celebrity vlastně vyjadřují k politice?
Podle debatujících podcastu A Bit Fruity Matta Bernsteina se vše zlomilo na otázce Palestiny. Jakmile existuje riziko, že vaše politické vyjádření zpřetrhá kontrakty a přinese reálnou finanční škodu, většina hereček a herců rychle ustupuje z politických pozic, do nichž se ráda stavěla v desátých letech. Podpora liberální politiky jim totiž dřív přinášela zviditelnění i peníze. A o ty dnes nechtějí přijít.
Jak zdůrazňuje Maja Vusilović, i levicová a emancipační hnutí přitom potřebují výrazné tváře. O to více v dnešní ekonomice pozornosti. „Je ale třeba rozlišovat mezi celebritami a politickými lídry. Celebrita nakonec vždy upřednostní vlastní zájem,“ pokračuje Eliška Koldová a poukazuje na momenty, kdy slavní lidé dávají přednost vlastní značce před politickými cíli. „I na levici pracujeme s celebritami. Třeba dnes Zohran Mamdani nebo Zack Polanski. Jenže kolem těchto lidí je spousta organizování a práce, která není vidět,“ připomíná nakonec Michaela Švandová. Pusťte si celý díl Hysterie a Hlasovek!
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás