Demonstrace u příležitosti Mezinárodního dne žen byla svolána na Malostranské náměstí. Projevy, vlajky a nápisy na piketách a transparentech byly takřka plně věnované mezinárodním událostem posledních let, měsíců a dnů. Demonstrace byla svolána také jako protest proti krajní pravici a fašismu. Nad davem kromě duhových vlajek LGBTQ a vlajek trans hnutí vlály také kurdské a palestinské vlajky a také pár libanonských. „Free Gaza“ a „Free Palestine“ skandoval dav ještě předtím, než demonstrace zašla. Většina projevů byla v angličtině a pro ty, kteří anglicky nemluví, byl přes QR kód dostupný překlad.
První projev od feministky ze západní Afriky, který přečetl její kamarád, se zamýšlel nad potřebou radikality. „Už nemůžeme tolerovat společnost, která ke svému fungování potřebuje pokornou spokojenost svých mas.“ Další mluvčí byla ukrajinská feministka. Ve svém emocionálně silném projevu mluvila o tom, jak válka mění, co znamená být v Ukrajině ženou. 70 tisíc Ukrajinek bojuje proti ruskému fašismu – zatímco čelí úplnému kulturnímu vymazání ze strany ruského agresora. Ukrajinská mluvčí zmínila také trvající útlak queer lidí v Ukrajině, v ukrajinské armádě, vyhrožování neziskovkám a represi. Zároveň však řada žen a queer lidí bojuje v armádě proti ruskému agresorovi.
„Dávat hlas marginalizovaným skupinám v armádě se tak stává nejen nově nalezenou pákou k vyvolání změn v ukrajinské společnosti, ale také ukázkou toho, jak patriarchální vojenské struktury nejdou dohromady s intersekcionálními osvobozeneckými hnutími. V našem boji proti ruskému imperialismu jsme si všichni rovni a ztělesňujeme hodnoty, které stojí v opozici k jejich fašistickému státu,“ uvedla. Mluvila také o beznaději, která „nemusí být nutně špatná. Být bez naděje neznamená vzdát se — naopak to znamená přiznat si často kruté podmínky boje a přijmout je důstojně bez ohledu na výsledek,“ prohlásila před davem.
Další mluvčí za kolektiv Socialistická Alternativa Budoucnost připomněla a vysvětlila mezinárodní aspekt svátku žen. „Mezinárodní den žen se slaví internacionálně, protože má připomínat sdílený úděl všech utlačovaných žen. Těžko můžeme slavit naše svobody zde, když pár stovek kilometrů od nás trpí válečným konfliktem ženy na Ukrajině, když jsou během našich oslav hladověny a vražděny ženy a matky v Gaze a terčem amerických a izraelských bomb jsou ženy a dívky v Íránu,“ uvedla. V domácím kontextu připomněla především rostoucí moc Aliance pro rodinu, jejíž někdejší místopředseda Jan Gregor se stal poradcem ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky.
Následoval projev kurdské aktivistky, která mluvila o tom, že útok na kurdskou Rojavu je útokem na svobodu a na důkaz toho, že radikální demokracie a jiný svět jsou možné. Mluvčí z Prague4PalestineYouth mluvila o represích českého státu proti propalestinskému aktivismu. I ona připomněla past liberální podoby feminismu a volala po radikalitě a solidaritě. Po tomto projevu a skandování se dav seřadil a vydal se na náměstí Jana Palacha.
Tam mluvčí Levice v projevu připomněl důležitost boje za emancipaci a zaostávání České republiky v ukazatelích genderové rovnosti. „Třetina žen zažila sexuální obtěžování na pracovišti. Současně jen asi jedna z pěti obětí kontaktovala zdravotní nebo sociální službu a jen jedna z osmi šla na policii. V Česku tvořily ženy v roce 2023 90 procent obětí partnerského násilí evidovaného policií, 68 procent obětí domácího násilí a 89 procent obětí znásilnění.“ Také mluvčí z politické strany Levice varoval před nárůstem krajní pravice v Česku. Část lidí se po konci demonstrace přesunula na happening vynášení „motorany“ jako protest proti škrtům v kultuře ze strany krajně pravicovými Motoristy ovládaného ministerstva kultury.
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás