Rok 2026 začal hodně zostra vojenskou operací ve Venezuele, kde bezpečnostní složky Spojených států unesly venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a postavili ho před soud v americkém New Yorku. Donald Trump následně na tiskové konferenci mluvil o obchodu s drogami, ale i o venezuelské ropě. Venezuelu prý nyní řídí Spojené státy a nervózní by podle něj měl být i levicový režim na Kubě. Jak vypadá situace v této zemi dnes? Kdo ji aktuálně spravuje? A jaké jsou reakce zemí v Latinské Americe na šokující akci Spojených států? O tom jsme si v pořadu Studio Alarm+ povídali s latinoamerikanistou Radkem Bubnem.
Argumentace bojem proti nelegálnímu obchodu s drogami zní v případě Venezuely trochu nepřesvědčivě. Co svou akcí v zemi Spojené státy sledovaly?
Je to celá sada důvodů a Donald Trump každým tím důvodem uspokojuje někoho jiného. Bojem s drogami uspokojil americkou populaci zděšenou z toho, co se ve Spojených státech děje s fentanylem, přestože ten nemá s Venezuelou nic společného. Lidé nerozlišují mezi fentanylem, kokainem a dalšími substancemi. Uklidnil tím některé „bezpečáky“ a jistou část MAGA hnutí, která se domnívá, že se drogové gangy rozhodly zdemolovat Ameriku. Samotnou akcí proti Madurovi Trump uspokojil Marca Rubia, který teď může té hispano-republikánské komunitě ukázat, že jeho jestřábí postoj vůči Latinské Americe funguje. A že Spojené státy jsou schopné se postavit diktátorské levici.
A ta poslední skupina je v podstatě skupina geopolitiků a doslova geologů, kteří pozorují proměnu mezinárodního systému a začínají vnímat velkou důležitost nerostných surovin. Vedle samotné ropy jde také o vzácné suroviny a zeminy. To jsou lidé, pro něž Trump zajistil kontrolu nad těmito surovinami. Jednak proto, aby je mohly využívat Spojené státy, ale také aby je nemohl využívat někdo jiný. Trump tou „Donroeovou doktrínou“ dnes ukázal, že uvažuje jako velcí geopolitičtí hráči a že už není za toho blbce, jak sám dlouhodobě Spojené státy vnímá. USA si podle něj hrály na hodnou liberální zemi, zatímco se ti zlí aktéři jako Rusko, Čína, Írán chovají jako normální mocnosti. Svým stoupencům tak nabídl takový švédský stůl různých motivací.
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás