Střešní organizace Platforma pro sociální bydlení, která se zabývá sociálním bydlením a systémovým ukončováním bezdomovectví, získala v úterý celosvětovou zlatou cenu World Habitat Award udělovanou ve spolupráci s UN-Habitat (program OSN pro lidská sídla). Cenu obdržela za úsilí o systémovou změnu v oblasti politiky bydlení a za dlouhodobé otevírání diskuse o ukončování bezdomovectví v České republice. Do soutěže bylo přihlášeno přes 100 organizací z celého světa.
„Platforma pro sociální bydlení ukazuje sílu trvalé systémové změny. Začleněním přístupu Housing First do národní politiky, legislativy a odborné praxe tato práce demonstruje, jak mohou vlády přejít od roztříštěných nouzových opatření v oblasti bezdomovectví k uceleným systémům zaměřeným na bydlení, které přinášejí dlouhodobé výsledky v širokém měřítku,“ odůvodnil ocenění generální ředitel organizace World Habitat David Ireland.
Vyloučení ze standardního bydlení, bezdomovectví a celková nedostupnost bydlení jakožto základní lidská potřeba patří v České republice mezi nejpalčivější sociální výzvy, které se dotýkají mnoha domácností po celé zemi. Nejnovější údaje Platformy ukazují, že v České republice je v bytové nouzi 161 000 lidí, včetně 62 000 dětí.
Platforma pro sociální bydlení stála v Česku u zavádění a realizace programů Housing First ve více než dvaceti městech. Organizace pomáhá obcím a místním organizacím nacházet řešení, která pomáhají lidem v bytové nouzi.
Platforma se též podílela na tvorbě zákona o podpoře bydlení. „Práce Platformy pro sociální bydlení bude klíčová i v nadcházejících měsících a letech mimo jiné kvůli tomu, že fungování schváleného zákona o podpoře bydlení je v současné době ohroženo rozhodnutími nové vlády. Fungování zákona tak rozhodně nelze brát za hotovou věc, je třeba hlídat, že bude správně implementován, v čemž bude hrát Platforma pro sociální bydlení a její partneři z řad poskytovatelů sociální práce, akademie a veřejné správy, klíčovou roli,“ uvedla k ocenění ředitelka Platformy pro sociální bydlení Barbora Bírová.
Zákon už loni prošel legislativním procesem a původně měl stát na třech pilířích. Měla vzniknout kontaktní centra, kam se budou moci obrátit všichni lidé, kteří budou mít obavu, že se dostávají do problémů s bydlením. Dále měl zákon nabízet garance majitelům bytů, kteří by se tak nemuseli obávat, že nedostanou nájem, pokud nájemník nebude moci platit. Nájemní smlouvy by tak nájemníci uzavírali buď přímo s majitelem, přičemž obec nebo některá občanská organizace by byly garantem této smlouvy, anebo by majitel uzavřel smlouvu s obcí či jiným subjektem a ty by byt dále pronajímaly. A nakonec přinášel zákon podporu těm nejohroženějším, kteří měli mít po dobu tří let možnost asistence při návratu do běžného života.
Zákon nikdy nepočítal s povinností obcí zajišťovat bydlení svým občanům nebo s tím, aby obce měly povinnost budovat bytový fond, který by sloužil potřebám lidí, kteří na území obce bydlí. Už za minulé vlády byla oproti původním záměrům zákona úžeji definována skupina lidí, kteří mají nárok na zprostředkování bydlení. Nová vláda v oslabování zákona pokračuje a jeho novelizací, kterou už schválila a teď míří do sněmovny, se snaží úžeji vymezit i skupinu lidí, kteří mají nárok na samotné poradenství v kontaktních centrech.
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás