Na Božím Daru se přes nevoli radnice chystá referendum o výstavbě na přilehlém přírodním území Ryžovna. Podle 30 let starých plánů zde má vyrůst kolem 40 domů, s čímž místní nesouhlasí. Konflikt doutná nejen v dialogu o ceně neudržitelného turismu a ochrany přírody, ale i v absenci vůle současného vedení naslouchat hlasu obyvatel.
Jde o to zjistit, zda naše společnost vůbec dokáže najít sílu k uchování šetrnosti a respektu k přírodě a místům, která miluje, tváří v tvář tržní spekulaci.
Na Božím Daru kulminuje léta táhnoucí se spor. Vedení někdejšího hornického města, dnes oblíbené destinace k rekreaci nedaleko německých hranic, usiluje o rozšíření potenciální zástavby a chce tyto záměry zahrnout do aktualizace územního plánu. Změna regulačního plánu pro oblast Ryžovny, kterou mnozí považují za jeden z posledních nedotčených koutů přírody v Krušných horách, se však nelíbí velké části občanek a občanů z města i z okolí.
Podle vedení obce v čele se starostou Janem Horníkem by mělo rozšíření zástavby pomoci s řešením dlouhotrvající problematiky nízkého počtu obyvatel Božího Daru. Místní v čele s obecní opozicí ale tvrdí, že plán není jak žádoucí, tak reálný. Znamenal by totiž nenávratně obětovat vzácný kus pusté přírody zájmům hrstky investorů. Proti záměru nejsou jen občané, ale i sousední obce Jáchymov, Abertamy nebo Pernink, které mají Ryžovnu nedaleko.
Třicetihektarová osada Ryžovna je soustava plání obehnaná lesy, na nichž dnes kromě pár domků nestojí nic než pasoucí se dobytek a běžkařské trasy. V zimě se k ní můžete dostat občas pouze s řetězy a kvůli náledí vždy s notnou dávkou odvahy. Není divu, že si ji před lety vybrali tvůrci oblíbeného (a misogynního) seriálu Rapl jako kulisu pro chatu, do níž se přestěhoval hlavní hrdina, bad boy policista Kuneš ztvárněný Hynkem Čermákem. Drsný ráz opuštěné krajiny se dokonale nabízí. Stejně jako on působí i samotná Ryžovna: nehostinně a syrově.
Před válkou tu bydlelo několik stovek obyvatel, nyní je zaniklá vesnice ceněna pro svou nespoutanou horskou přírodu. Seriál spolu s covidovým boomem lokálního cestování udělal z dříve téměř celoročně opuštěného místa vyhledávanou lokalitu. Díky absenci rozsáhlejší infrastruktury a zástavby se na Ryžovně i navzdory nově nabyté popularitě daří zachovávat původní klid. Mnozí hovoří o nezaměnitelném geniu loci, který spočívá v napětí mezi přítomností a minulostí. Krajina tu nese stopy dávno zaniklého života a vyvolává silné emoce – úctu, melancholii i pocit sounáležitosti. Není to jen krása otevřených horských luk, ale i tichý otisk historie, která zůstává čitelná v krajině a dodává místu jedinečnou atmosféru.
Podle kritiků by Ryžovna o tento genius loci mohla kvůli výstavbě přijít. Současný plán radnice na rozšíření územního plánu pro povolení stavby v osadě totiž počítá s 40 obytnými objekty, které by na území mohly vzniknout. Ač by projekt mohl být hypoteticky dobrým impulsem k hledání citlivých cest rozvoje v místech, která prošla již mnoha transformacemi skrz vysídlování, devastaci komunistickou pohraniční stráží nebo těžbu, zhola nic nenasvědčuje tomu, že by se skrz současné stavební plány podařilo jejich ducha zachovat.
Možná bude i sjezdovka
S koncepcí výstavby přišlo vedení města Boží Dar, pod které katastrální území Ryžovny spadá, už koncem devadesátých let. Hlavní myšlenkou při tom bylo obnovit původní populaci zaniklé vesnice a uvést život na jejím území do stavu před vysídlením. S proměnou ochrany hornické krajiny Krušných hor, včetně vyhlášení území krajinnou památkovou zónou UNESCO, byl sice původní návrh pokrácen z 80 domů na polovinu, vize ale zůstala víceméně nedotčena. Místo unikátních luk lemovaných stromy desítky parcel na prodej.
Tuto vizi ale s vedením města nesdílí řada obyvatel. V roce 2019 s vlnou medializace ohledně kontroverzního plánu vznikl občanský Spolek Ryžovna. Skupinka místních obyvatel se zorganizovala proti plánům radnice, které ve své době zahrnovaly i lyžařskou sjezdovku nebo sáňkařskou dráhu. Podle místních ale tohle násilné narušení rázu krajiny není jediným problematickým bodem výstavby. Téměř nikdo už totiž nevěří, že by se na území povedlo dostat trvalé obyvatele.
Jak poukazují místní v čele se Spolkem Ryžovna, čerstvá historie developování v okolí je živým důkazem toho, že snad všechny deklarované pokusy o navýšení počtu obyvatel Božího Daru nevyšly a prospěch z výstavby měli zejména investoři. Drtivá většina novostaveb, která v obci za poslední dekádu vyrostla, k trvalému bydlení neslouží. V lepším případě se jedná o chaty pro pár víkendů v roce, častěji ale fungují jako apartmány na komerční pronájem. Některé jsou prázdné a na své majitele, kteří budou ochotni zaplatit za metr čtvereční cenu šplhající do výšin pražských Vinohrad, ještě čekají.
Smutným, ale výmluvným příkladem je stav nejmladší božídarské „čtvrti“ známé jako Mokřady. Rašelinovitá louka přiléhající k městečku od západu, na niž čtvrť stojí, původně ke stavbě určená nebyla. Z kraje nového tisíciletí ji nicméně město nechalo rozparcelovat za stejným účelem jako v případě Ryžovny – k navýšení rezidenčního stavu obce. Přestože se parcely prodaly formou smluv o smlouvách budoucích a kupci měli nastavený časový limit, za který měly být pozemky zastavěny, na místě se spekuluje a stojí jeřáby dodnes. Z apartmánových domů, které zde nyní stojí, si unikátní výhled do nedalekých lesů užívají prakticky jen turisté. Mimo sezónu pak zejí ulice čtvrti naprostou prázdnotou.
„Ryžování“ na Ryžovně
Je těžké si představit, co by se muselo stát, aby se stejný scénář neopakoval i v případě Ryžovny, kde kompletně chybí občanská vybavenost nebo spojení hromadné dopravy.
V současnosti u nás není možné po vzoru jiných evropských měst regulovat délku krátkodobých pronájmů. Pro efektivní zákaz či omezení Airbnb a jiných sdílení by musela držet domy na Ryžovně ve vlastnictví obec. To ale samozřejmě nehodlá.
Jedinou kontrolu, jež vedení města na konto případné zástavby podle svých slov plánuje (nicméně se k ní nezavazuje), je regulace stavebních prvků. To může pomoci sjednotit vizuální ráz staveb. V případu rozsáhlejší regulativy snad možná i zabránit výstavbě vyšších apartmánových domů. Komerční pronájem ale podle starosty město zakázat nemůže. Přestože tohle přiznává zcela otevřeně, nenabízí ani po letech kontroverzí a konzultací s památkáři žádné argumenty pro to, jak by se městu tedy vlastně rezidenty na Ryžovnu podařilo dostat. To vede mnoho odpůrců výstavby k závěru, že plán rozšíření výstavby může jít ve skutečnosti na ruku konkrétním investorům.
Dlouhodobý úbytek obyvatel v obci je skutečný problém, i když asi nijak jedinečný pro horské městečko podobných dispozic. Obec ležící jen pár kilometrů od německých hranic se v posledních letech potýká s overturismem a zároveň se nachází na okraji Karlovarského kraje, který dlouhodobě vykazuje jednu z nejvyšších měr nezaměstnanosti v republice. Obyvatelstvo si stěžuje, že mladí utíkají do měst, ceny jídelníčků místních restaurací míří na peněženky německých turistů, aby vydělaly na provoz do konce sezony. Sněhu je mezitím na svazích každým rokem méně a počasí vrtkavější.
Život na Božím Daru ale má mnoho co nabídnout. Malou, ale silnou komunitu, čarokrásnou přírodu pár kroků za domem, přehršel sportovních aktivit, nákupy a školku německé kvality pár minut autem. Od nedávna dokonce i keramické studio. Je jednoduché si představit typologii nově příchozích obyvatel, kteří by mohli město spoluutvářet i v následujících generacích. Absence nabídky pracovních příležitostí mimo práce ve službách, přestává být nyní v době home officů takovým problémem jako kdysi. Tou největší překážkou je ale paradoxně právě bydlení.
Kdo by se ale chtěl dnes na Boží Dar nastěhovat, zjistí, že v podstatě nemá jak, nemá-li na kontě volných nejméně 10 milionů na středně velký byt v apartmánovém domě. Jiná možnost neexistuje. Kapacita územního plánu je vyčerpaná, parcely rozprodány. Mladší generace, která tu ještě skutečně bydlí, zůstává díky rodinnému zázemí. Stejně jako v mnoha jiných českých městech se i na Božím Daru stalo bydlení ožehavým tématem. O to palčivěji, když místní vidí, že odhadem třetina domů v obci leží mimo sezónu prázdná. Při současných tržních cenách vyhnaných rozmachem turismu, spekulací s parcelami a nechutí radnice situaci korigovat se jiný než investiční model „ryžování“ v zimě a pár víkendů „na chatě“ během roku sotva komu vyplatí. Tohle je výsledek vize, se kterou město přišlo v devadesátých letech a které se nechce vzdát ani dnes.
Po 30 letech intenzivního budování dosáhl Boží Dar svých limitů. Nejen v otázce výstavby, ale i v kapacitě turistického provozu a jeho dopadů na okolní prostředí. S lehkou nadsázkou převyšuje množství restaurací v obci počet stálých obyvatel. Stezky okolními lesy během vrcholu sezóny praskají ve švech. Obec obklopená rašeliništěm a mokřady najednou řeší problémy s kapacitou vody, zatímco na lukách nad ní, které kdysi vodu přirozeně zadržovaly, dnes stojí tři sjezdovky, snowtubing a snowboardový skokánek. Právě nedávno postavený skokánek je pak sice využívaný pár měsíců v roce, ale do panoramatu krajiny zasahuje celoročně.
Páteční referendum
Letos v létě se v obci podařilo nasbírat dostatek podpisů pro uspořádání místního referenda ohledně výstavby na katastrálním území Ryžovna. Referendum má nechat obyvatelstvo Božího Daru hlasovat o souhlasu s kroky města vedoucími k umožnění výstavby během voleb do poslanecké sněmovny. Přestože se už před pár měsíci na petici podepsala víc než třetina občanů, vedení ji na srpnovém zasedání zastupitelstva kategoricky smetlo ze stolu bez ochoty ohledně jeho vyhlášení alespoň vyjednávat. Začátkem září vydal ale krajský soud v Plzni rozhodnutí, že referendum proběhnout musí. Vedení Božího Daru nejprve reagovalo svoláním mimořádné schůzky, na které oznámilo své plány zorganizovat „protireferendum“, posléze se rozhodlo změnit směr a na rozsudek plzeňského soudu podat kasační stížnost.
Původní referendum k úlevě mnohých nakonec koncem týdne ale proběhne. Výsledek referenda bude platný minimálně následující dva roky. Poté jej bude teoreticky možné změnit pouze dalším referendem. Jak dopadne, není jisté. V každém případě jde ale o víc než jen o to, jestli na Ryžovně v příštích dekádách uvidíme jen stáda krav či desítky apartmánů, jeřábů a bagrů. Jde o to zjistit, zda naše společnost vůbec dokáže najít sílu k uchování šetrnosti a respektu k přírodě a místům, která miluje, tváří v tvář tržní spekulaci.
Autorka je ekonomka a občanka Božího Daru, text vznikl s laskavým přispěním Barbory Mrázové.
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás