V novém dílu podcastu Pay Gap diskutujeme platformovou ekonomiku a práci pro digitální platformy. Může nám přinést flexibilitu, kterou řada z nás tolik potřebuje? Nebo spíše nejistotu a nestabilitu? Na co platformy lidi lákají a jak práce pro ně skutečně vypadá? A jak do toho vstupuje naše zákaznické pohodlí? O těchto a dalších tématech jsme mluvily s erudovanými hostkami, a to se socioložkou Markétou Švarcovou a ekonomkou Alžbětou Mangarellou. Ty se této problematice věnují v projektech Platformy na hraně a Pracující pro digitální platformy na českém trhu práce (TAČR ve spolupráci se STEMem a Stem/markem).
Jedním z nejsložitějších úkolů je samotné vymezení platformové práce, a tedy i jejího objemu a rozšíření. V rámci EU jde ale zcela nepochybně o rostoucí fenomén, který aktuálně zahrnuje zhruba 43 milionů osob. Odvětví, ve kterých tato práce dominuje, jsou doslova nepřehlédnutelná, neboť je vídáme v ulicích, ale o to větší problém je, že toho o platformách vlastně až tolik nevíme.
Hlavním „tahákem“ platformové práce je příslib flexibility. Velice rychle však pracovníci a pracovnice zjišťují, že jde o flexibilitu jen zdánlivou a pro dosažení potřebného výdělku tito lidé musí svůj režim přizpůsobovat platformě a jejím požadavkům, ne naopak.
Jedním z definičních znaků platformové práce je algoritmické řízení. Tyto algoritmy, které například zvýhodňují práci v konkrétních časech, jsou navíc chronicky netransparentní – můžeme o nich mluvit jako o digitálních blackboxech.
Platformová práce si v praxi příliš nerozumí s klasickým pracovním poměrem – lze ji označit jako digitální švarcsystém. Jde ale o různorodý okruh lidí, kteří pracují v rozmanitých typech právních vztahů. Z toho plyne mimo jiné extrémně nízká úroveň sociální ochrany. Ještě složitější situace je, pokud je platformový pracovník součástí některé ze skupin lidí s nejistým postavením na trhu práce, například jde o migranta či migrantku. Není překvapením, že i v této ekonomice funguje stereotypní segregace, kterou známe z klasického trhu práce.
Jedním z důležitých kroků, které mají potenciál vnést trochu naděje do temných vod platformové ekonomiky, je nová evropská směrnice o platformové práci. Evropská komise se nezalekla obtíží při snaze platformy alespoň trochu regulovat, a zlepšit tak postavení digitálních pracujících. Teď musíme doufat, že se nezalekne ani český zákonodárce při jejím transponování do našeho právního řádu.
Je platformová práce skutečně nízkoprahová? Co je to clickwork? Dají se platformy efektivně regulovat? Jak fungují prostředníci a co je to algoritmický management? A co dělat, když si nevyděláte moc, nebo dokonce vůbec nic? Pokud svůj vztah k digitálním platformám chcete trochu zproblematizovat, rozhodně si nenechte tuto epizodu ujít.
Chcete nás i vidět?
Sledujte nás na sociálních sítích (Lucii hlavně na LinkedIn, Šárku hlavně na Instagramu), případně můžete odebírat Lucčin Kariérní newsletter. Letos budeme skoro všude! V listopadu například v Liberci na JOB TUL DAYS a v prosinci na diskusi v Knihovně Jiřiny Šiklové. A pokud nejsme blízko vás, můžete si nás pozvat.
Stále nás zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy, nejen k tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu [email protected].
Podcast vzniká s podporou zastoupení nadace Friedrich-Ebert-Stiftung v České republice.
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás