Každý den vdechujeme desítky tisíc mikroplastů

Nová studie se zaměřila na extrémně malé mikroplasty (1–10 µm) a zjišťovala jejich množství ve vzduchu lidských domovů a v interiérech aut. Zjistila, že zahlcení prostoru je stonásobně vyšší, než vyplývalo z předchozích studií, které zkoumaly mikroplasty větších velikostí. Zdravotní důsledky tak mohou být mnohem horší a závažnější, než se dosud myslelo. O studii informoval deník The Guardian.

Předchozí studie se věnovaly větším částicím mikroplastů, u nichž se nepředpokládalo velké riziko proniknutí do nitra těla. Extrémně malé mikroplasty však snadno proniknou hluboko do plic a odtud dále do lidského těla. Studie odhaduje, že průměrný dospělý člověk vdechne denně 68 tisíc těchto mikroplastů, zatímco děti okolo 47 tisíc.

Zkoumané částice mají průměr zhruba sedminy lidského vlasu a mohou se snadno dostat do plic, tkání a krevního řečiště. Tyto částice vznikají obvykle rozkladem větších plastů a mohou obsahovat až 16 tisíc chemikálií, z nichž některé představují vážné ohrožení zdraví, například ftaláty nebo PFAS, známé jako věčné chemikálie. Dosud se mělo za to, že mikroplasty vnikají do lidského těla především s potravou, neboť jsou přítomny v jídle i pitné vodě. Nově tedy přichází ohrožení také ze vzduchu, s každým nádechem. Mikroplasty se spojují také s chronickým zánětem plic a dále s rakovinou.

Studie měřila přítomnost mikroplastů v bytech a autech. V těch je průměrná koncentrace oproti bytům až čtyřnásobná. V bytech jsou pak zdrojem mikroplastů běžné spotřební výrobky, od oděvů až po koberce. Jakýkoli pohyb pak mikroplasty rozvíří v celém prostoru a zůstávají velmi dlouho ve vzduchu. V bytech lze jejich koncentraci snížit eliminací plastových výrobků, utíráním prachu a vysáváním. V autech je situace prakticky neřešitelná. Celý interiér je zdrojem mikroplastů, v případě otevřených oken pak do interiéru vnikají mikroplasty vznikající otěrem pneumatik.