Na Mezinárodním trestním soudu (ICC) leží připravené dva návrhy zatykačů na členy izraelské vlády – ministra financí Becal’ela Smotriče a ministra národní bezpečnosti Itamara Ben Gvira. Zjištění přinesl server Middle East Eye s odvoláním na tři anonymní zdroje uvnitř instituce. Oba krajně pravicoví politici patří mezi nejagresivnější zastánce izraelské genocidní války v Gaze a etnické čistky Palestinců. První jmenovaný například veřejně požaduje „totální vyhlazení Gazy“, druhý zase prosazuje „bombardování skladů s jídlem a humanitární pomocí“.
Soud už loni v listopadu vydal zatykač za válečné zločiny na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Joava Gallanta – spolu se zatykačem na některé představitele Hamásu. Před třemi lety začala stejná instituce požadovat zadržení ruského prezidenta Vladimira Putina – za odvážení dětí z okupovaných částí Ukrajiny do Ruska.
Zatykače na Smotriče a Ben Gvira by představovaly zásadní zlom ze dvou důvodů. Zaprvé se týkají především izraelské okupace na Západním břehu Jordánu (nikoliv Gazy), zadruhé oba měli být podle zjištění Middle East Eye obžalováni přímo ze zločinu apartheidu, což by znamenalo první zatykač s tímto druhem zločinu proti lidskosti v historii ICC. Izraelský režim kvůli přístupu k Palestincům za apartheid označují lidskoprávní organizace jako například Amnesty International, Human Rights Watch nebo izraelský B’Tselem.
Zatykače ale zatím ještě nebyly oficiálně vydány a není jisté, zda vůbec někdy budou. „Vložili jsme do nich měsíce a měsíce intenzivní práce. Jedná se o opravdu závažné dokumenty, které dokumentují opravdu závažné zločiny. Pokud jen tak zmizí, možnost stíhat nejvíce evidentní případ apartheidu na světě bude nejspíš ztracená navždycky,“ popsal pro Middle East Eye jeden ze zdrojů uvnitř soudu.
Dokumenty totiž připravil žalobce Karim Khan, ale nestihl proces dotáhnout předtím, než v květnu svůj post dočasně opustil kvůli obviněním ze sexuálního násilí. Khan tato nařčení odmítá. „Na žádostech už nebyla potřeba žádná další práce. (…) Zbývalo už jen dodržet soudní postupy pro podání žádosti [o zatykač]. Ale už to nestihl, protože se všechno seběhlo tak hrozně rychle,“ říká zdroj z ICC.
Právě Khan stál za zatykači na Netanjahua s Galantem, kvůli nimž čelil výhrůžkám ze strany izraelských tajných služeb. ICC čelí také politickému tlaku. Nejen ze strany Izraele, ale především od jeho největšího spojence, Spojených států amerických. Trumpova vláda letos uvalila sankce na soudce Mezinárodního soudu. Nepřátelství je ale dlouhodobé – už za George Bushe například americký Kongres schválil zákon, který umožňuje americké armádě invazi na kterékoliv místo, kde bude americký voják souzen za válečné zločiny – tedy třeba klidně Holandsko, kde ICC sídlí.
I vzhledem k tomuto tlaku je nepravděpodobné, že by zatykač vydali jeho dočasní zástupci, kteří nemají tak silný mandát – a podle zdrojů Middle East Eye se obávají amerických sankcí.
„V této politické situaci si myslím, že jak žalobci, tak soud musí postupovat s určitou opatrností,“ komentoval pro Wall Street Journal možnost dalších zatykačů už v květnu Mark Ellis z Mezinárodní advokátní komory a poradce ICC v oblasti sankcí. „ICC čelí existenční hrozbě. Z právního hlediska je to silná argumentace. Ale z politické stránky věci… můj Bože.“
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás