Vůbec první globální a systematické zhodnocení spolehlivosti a přesnosti informací o klimatické vědě zveřejnil Mezinárodní panel pro informační prostředí (IPIE). Vydal ho v polovině června pod názvem Integrita informací o klimatické vědě: systematický přehled.
Tato zpráva, která vychází z analýzy 300 odborných článků, výzkumů stovek vědců a tisíců recenzovaných studií publikovaných v poslední dekádě, jednoznačně poukazuje na to, že se ve veřejném prostoru cíleně šíří nepřesné či zavádějící narativy o změně klimatu. Klíčovou roli v tomto šíření sehrávají vlivní aktéři – včetně korporací, vlád a politických stran.
Tyto narativy kolují napříč komunikačními kanály včetně digitálního prostředí, médií i běžné bezprostřední komunikace. Výsledkem je slábnoucí důvěra veřejnosti a začarovaný kruh mezi popíráním vědeckých poznatků a politickou nečinností.
Ve zprávě se nejednou objevuje i jméno Donalda Trumpa. Podle jedné rozsáhlé síťové analýzy více než 7,3 milionu tweetů sehrál současný americký prezident v debatě o klimatických změnách velkou roli. Studie jej identifikuje jako klíčového influencera dezinformační sítě – jeho logické klamy, nepodložená tvrzení a účelově vybrané výzkumné poznatky patřily mezi hojně retweetovaný obsah.
„Další výzkumy zaměřené na popírání, lži a konspirační teorie týkající se změny klimatu navíc naznačují, že Trump není výjimkou, ale spíše výrazným příkladem širšího problému: do nejvyšších politických funkcí bývají voleni lidé popírající vědecká zjištění o klimatu,“ uvádí zpráva.
Tento trend se neomezuje jen na Spojené státy. Například výzkum z Malajsie ukázal, že většinu zavádějících sdělení o klimatu tam šíří přímo politici. Výzkumníci zároveň upozorňují i na právní důsledky šíření takto manipulativních informací, a to nejen pro jednotlivce, ale i pro veřejné instituce.
Podobnou roli sehrávají politické strany v Evropě. Například německá AfD nebo francouzské Národní sdružení doplňují své programy a veřejná vystoupení o obsah na sociálních sítích, který je často zavádějící a přispívá k „zdržování nebo přímo obstrukci klimatických opatření“. Dezinformační taktiky tak nejsou jen vedlejším efektem digitálního prostoru, ale záměrnou strategií části politického spektra.
Do informačního chaosu navíc na sociálních sítích vstupují i roboti. Jedna ze studií zjistila, že zhruba 25 procent tweetů reagujících na Trumpovo oznámení z roku 2015, které se týkalo odstoupení USA od Pařížské dohody, pocházelo z účtů, které vykazovaly znaky automatizovaného chování. Tyto účty pak aktivně zesilovaly popíračské narativy.
I další studie potvrdila účast botů v debatách o změnách klimatu na Twitteru (nyní X) – konkrétně přišla na 15 procent. „Významnou vlastností bylo, že zatímco 83 procent těchto podezřelých botích účtů podporovalo klimatický aktivismus, zbylé účty zastupující popírání a skeptický postoj vůči klimatické změně používaly aktivní strategie zapojení, například zahajovaly konverzace s lidskými uživateli, kteří nebyli skeptičtí, a zároveň zesilovaly hlasy skeptických uživatelů.“
Zpráva od IPIE mapuje příčiny toho, proč navzdory rostoucímu vědeckému konsenzu zůstává klimatická akce nedostatečná. Zásadními zjištěními je to, že klimatické narativy jsou aktivně ovlivňovány koordinovanými dezinformačními kampaněmi, které mají za cíl manipulovat veřejným míněním. Vědecký konsensus o změně klimatu je v médiích často zkreslován, což přispívá k nejistotě a rozdělení společnosti. Regulace a přístup k datům jsou navíc celosvětově velmi nerovnoměrné, což komplikuje zavádění efektivních klimatických opatření.
Autoři zároveň zdůrazňují, že celý přehled je zaměřen především na země globálního Severu.
Zpráva zdůrazňuje, že klíč k efektivnímu boji s klimatickou krizí spočívá v kombinaci legislativních opatření, důsledného vymáhání pravidel, spolupráci napříč různými aktéry a kvalitního vzdělávání tvůrců politik i veřejnosti. Navrhovaná opatření vycházejí z vědeckých dat a představují nezbytný krok k ochraně naší planety a budoucnosti lidstva před rychle narůstající klimatickou hrozbou.
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás