Nerovnost je čím dál větší problém, o kterém se mluví stále míň

Česká mediální scéna je z velké míry rozebrána československými oligarchy. Po volbách může přijít o svoji relativní nezávislost i stále poslušnější ČT.

Pavel Šplíchal
foto: pxhere.com, CC0 Public Domain

Letos čekají Českou republiku nejen volby do sněmovny, ale možná také vytvoření největšího mediálního domu v novodobých dějinách naší země. Podle informací Hospodářských novin by majitel Penty a nakladatelského domu Vltava-Labe-Press Marek Dospiva rád spojil síly s majitelem vydavatelství MAFRA Karlem Pražákem. Případný obří mediální dům by pokryl zhruba polovinu českého trhu. Jazykem investorů by došlo ke konsolidaci. Skupovat česká média začal majitel Penty Dospiva před více než 10 lety, nejde tedy o nic nového. 

Právě média veřejné služby by měla být jedním z výrazných kritických hlasů ve společnosti, a to i ve chvíli, kdy půjdou proti konformistické většině.

Poslední fáze konsolidace už tak oligarchické české mediální scény se odehrává v kontextu čím dál otevřenějšího využívání sociálních sítí k ultrapravicové, fašistické a protiuprchlické propagandě. Naprosto zásadní témata jako bezprecedentní růst nerovnosti a koncentrace bohatství v rukách malé elity jsou přes svoji důležitost v oligarchických médiích reflektovány minimálně. Větší prostor dostávají naopak kulturní války, obviňování menšin a útoky na ekology a zastánce lidských práv.

Takzvaně hodnotová, antibabišovská a prozápadní rétorika současné vlády někdy zastiňuje skutečnost, že vládní koalice svojí politikou fakticky podporuje superbohaté a korporace. Přísnost na chudé, antikomunismus, dezinformace vůči aktivistům, to všechno patří do výbavy Fialova kabinetu. Pravicová vláda pomáhá tvořit ekonomické podmínky pro oligarchii a krajní pravici v podobě masového transferu majetku směrem k několika nejbohatším od velkých částí obyvatelstva. I když chudnutí domácností se v různých variacích objevuje v politickém diskurzu, málokdy je spojeno s růstem nerovností a bohatnutím elit a jako viníci jsou pravicovými médii označovány evropské (a domácí) regulace, migranti a daně.  

Za této situace celkem vážně hrozí, že nová Babišova vláda po volbách změní status České televize a ta přijde o svou relativní nezávislost. Ideologie Kavčích hor by byla nahrazena jinou, pravděpodobně horší. Jenže v České televizi, bez ohledu na její letitý liberál spin, jakoby se připravovali na nástup oligarchie ještě před tím, než na ně politici oficiálně zakleknou.  

Jeden názor

Jedním z nových publicistických formátů České televize tohoto roku jsou Události, komentáře týdne. Pravidelně naprosto náhodný výběr hostů, kteří obvykle k probíraným tématům nemají žádný vztah, přesto jsou v roli svého druhu expertů jakožto české „osobnosti“. Náhodný výběr hostů v posledním vydání tohoto pořadu okomentoval vedle kauzy Blažkových bitcoinů i „vychýlení kyvadla“ Evropy směrem ke „konzervatismu“, tedy autoritářskému směru, který zatím nemá jedno přesné jméno a reprezentují ho například Viktor Orbán a Donald Trump.

Tři z pěti hostů pracují v médiích, dva z těchto tří pak v médiích vlastněných českými oligarchy. Novinář Daniel Kaiser pracuje v Echu24 spoluvlastněném miliardářem Markem Španělem, podporovatelem ultrakonzervativní Aliance pro rodinu. Novinářka Tereza Povolná, která byla ve studiu nejpřipravenější, pracuje v Seznam zprávách, tedy médiu, o kterém se jeho majitel, miliardář Ivo Lukačovič, veřejně kasá, že ho nakolejí na správnou nelevicovou cestu. Umělec ve studiu Roman Týc o sobě mluví jako o anarchokapitalistovi a je mimo jiné propagátorem kryptoměn. Právník ve studiu Tomáš Sokol zbohatl také na exekucích bagatelních částek z pokut v městské dopravě a v médiích hájil přebujelé pravomoce českých exekutorů. Ondřej Neff je spisovatel a nezávislý konzervativec ze staré školy. Jak asi bude vypadat debata o vychýlení Evropy směrem ke krajní pravici v podání této pětice? 12 minut na toto palčivé téma a všechno, co v něm ani nebylo vysloveno, vystihlo českou veřejnou a politickou debatu v kostce. A bohužel také kondici současné České televize.

V krátké debatě o posunu evropské politiky směrem ke krajní pravici nikdo z hostů ani náznakem nezmínil rostoucí nerovnosti ve světě a v Evropě. Za zmínku nikomu nestály ani ekonomické potíže, kterým čelí chudnoucí evropské domácnosti. To v jejich světech není problém, který je napadne. Tři muži zmínili problematickou Evropskou unii jako „evropský establishment“ (Kaiser), „fanatické zelené usilování“ (Neff) a „holé šílenství“ (Sokol). Konkrétnější byl právník Tomáš Sokol, kterému jsou „direktivní instrukce“ Evropské unie moc dlouhé a nikdo jim kvůli tomu nerozumí. Týc odpovídal na úplně jinou otázku a řekl, že si tím vším musíme projít a může to mít fatální důsledky a že to vidíme na Ukrajině. 

Nejkonkrétnější v tomto bloku Komentářů týdne byla novinářka Seznam zpráv Tereza Povolná, která odmítla mluvit za svou (mladou) generaci a připomněla, že její generace je stejně nesourodá jako jiné generace a neexistuje nic jako jednotný názor mladých. V krátkém bloku ani nebyl prostor pro hlubší analýzu, ale samotný fakt, že ČT vybírá hosty tak, že v debatě o největším posunu Evropy směrem k autoritářství za několik posledních dekád nedokáže nikdo říct jinou příčinu než v podstatě přetlumočit argumenty samotné ultrapravice, je skutečně skličující.     

Nikdo si už ani nevšimne, že čelíme systematickému „masírování“ ze strany celé infrastruktury financované oligarchií od dezinformačních webů po seriózně se tvářící think tanky. Jejich zájem na kompletní diskreditaci klimatické vědy je dobře prokázaný a touha oligarchů postupně nahradit demokraticky volené vlády jiným, jim více nakloněným, systémem nejsou žádným tajemstvím. Rozhovory s nejbohatšími Čechy dokládají, že ti drží kurz a stejně jako globální hráči se stále více přiklánějí ke krajně pravicovému pohledu na svět, kde jsou největšími nepřáteli ekologové a uprchlíci a nerovnost je přirozená. V médiích – a to i v těch veřejnoprávních – pak společně debatují jejich zaměstnanci o tom, co je příčinou toho, že se dere nahoru nenávistná ideologie. 

Snaha vysvětlit jevy jako fašizace společnosti a hnědnutí politiky je pochopitelně úkolem médií veřejné služby, která by měla poskytovat pokud možno široký záběr názorů a interpretací. A nedá se říci, že by hoststvo pořadu Události mluvilo unisono. Bohatý právník, bitcoinový umělec, novinář v ultrapravicovém médiu, vydavatel internetových novin a spisovatel, tedy čtyři otevření a přiznaní konzervativní pravičáci, mají na věci docela nuancovaný názor a každý vidí svůj kousek. Jedna liberální mladší žena z média oligarchy Lukačoviče žádné velké vlny neudělá.  

Ve sněmovně už skoro čtyři roky nesedí žádná levicová strana a politická debata se tak nepřekvapivě posunuje doprava. Některé otázky by ale neměly mizet jen kvůli tomu, že levice není ve sněmovně. Právě média veřejné služby by měla být jedním z výrazných kritických hlasů ve společnosti, a to i ve chvíli, kdy půjdou proti konformistické většině. Neskutečné selhání při reportování o Gaze ale ukázalo, že v České televizi je možné všechno. Debatní pořady jako srazy pro mediální zaměstnance oligarchů s různou mírou autonomie na svých majitelích zvládnou dělat dobře i v zestátněné televizi.

Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů

Podpořte nás

Pavel Šplíchal je spíš ignorant a anarchista než sociolog. Ale právě sociologii kdysi vystudoval, v Alarmu je od roku 2013. Píše o politice, ultrapravici, chudobě, nerovnostech a dalších tématech. Dřív se pokoušel to dělat vtipně, ale už to vzdal. Spolu s Janem Bělíčkem moderuje podcast Kolaps.