„Naše vláda udělala z České republiky bezpečnější zemi“; „Od roku 2026 bude důchodový účet opět v přebytku díky reformě, kterou jsme prosadili“; „Česká republika v této kauze nepřišla o žádné peníze“ – psal na facebook freneticky Petr Fiala 17. června, kdy se hlasovalo o nedůvěře jeho vládě po vypuknutí bitcoinové kauzy. Nebylo to poprvé, kdy se pokusil kopírovat marketing Andreje Babiše, ani poprvé, kdy u toho byl trapný.
V průběhu jednání sněmovny se snažil Fiala své sledující přesvědčit sérií siláckých výkřiků. Některé byly nesmyslné, jiné vyloženě zavádějící. Například, když se premiér chlubil, že vláda zahájila největší reformu vzdělávacího systému za posledních dvacet let, zapomněl dodat, že jsou dnes školy a univerzity kvůli nedostatku financí často na samém pokraji kolapsu.
Poslední týdny ukazují, že ANO a Spolu zdaleka nejsou tak odlišná uskupení, jako by si jejich čelní představitelé nejspíš přáli.
Kromě halucinací o tom, jak skvěle si vláda vedla, se snaží Fiala bitcoinovou kauzu rozptýlit také tvrdými útoky na Babiše. Debata se tak změnila v přetahování o to, kdo je zkorumpovanější a kdo byl horší premiér. Jenže ani Babiš, ani vratké vládní úspěchy nezakryjí pochybné jednání kabinetu od začátku kauzy. Příběh ODS o neznalosti problematiky, o „ultralegálních“ bitcoinech nebo o zajímavé „historce“ je zkrátka příliš nevěrohodný.
Postupně se zároveň ukázalo, že v kauze kromě Pavla Blažka figuruje i ministr financí Zbyněk Stanjura. Ten měl o pochybném daru informace již v lednu a od poloviny února dokonce jeho kabinet disponoval právním posudkem, který přijetí bitcoinů od provozovatele darknetu nedoporučil. Stanjura nicméně tvrdí, že se s dokumentem seznámil až na konci března. Že ležel na ministerstvu, aniž by si ho ministr všiml. Třešničkou celého Stanjurova vystupování je pak bezpochyby prohlášení, že „určitě nerezignuje“ ani tehdy, pokud by ho o to požádal premiér nebo koaliční partneři. A tak Spolu pomalu klesají preference a výrazně padá jejich volební potenciál. Klesá i předpokládaná účast u voleb.
Moc čtete
„Jsou před námi čtyři měsíce, které musíme odpracovat, abychom jako vláda dokázali získat zpět důvěru, která byla narušena. To vidím jako smysluplnější a odpovědnější cíl než utíkat před problémy a snažit se na nich získat laciné body,“ řekl šéf Starostů Vít Rakušan poté, co jeho poslanci podpořili vládu během hlasování o nedůvěře. Sešikovanost Starostů a Spolu není překvapením, nakonec Fiala také podržel koaličního partnera v kauze Dozimetr.
Do jaké míry Starostové podporují ODS, ukázala v Otázkách Václava Moravce minulý týden poslankyně Věra Kovářová. Ta v debatě o bitcoinové kauze odpovídala stylem, že opozice celou událost příliš skandalizuje. Že prý Aleš Juchelka (ANO) moc čte noviny. Naopak Kovářová s přítomným Janem Skopečkem (ODS) jako by noviny raději poslední měsíc ani neotevřeli. Jediné, co se od ní a Skopečka dozvídáme, je, že se vše musí prošetřit a že Andrej Babiš je stíhaný. Vedle takových argumentů působí Aleš Juchelka a Karla Maříková (SPD) jako majáky racionality.
Poslední dech
Zatímco Starostové se postavili za vládu, pro nedůvěru hlasovali Piráti. Ti nyní – po třech letech spolupráce s ODS – zároveň vytáhli čisticí prostředky a šátky a symbolicky uklízejí Česko od korupce. A to přesto, že si spolupráci s Pavlem Blažkem a dalšími pochybnými figurami koalice Spolu v minulosti hned několikrát odhlasovali. Jejich obrat je sice trapný, požadavky na vládu nicméně vyjmenovali jasně a srozumitelně: konec ministra financí a nezávislou kandidátku nebo kandidáta na ministerstvo spravedlnosti. Ani jednu podmínku vláda nesplnila.
Stanjura je jedním z nejbližších spolupracovníků premiéra a v ODS má silnou pozici, jeho pád by tak možná znamenal další oslabení (nebo dokonce konec) Petra Fialy. Strana zároveň potřebuje mít pod dohledem ministerstvo spravedlnosti, proto do jeho čela dosadil Fiala místopředsedkyni strany Evu Decroix. Tato výrazná osobnost letošní kampaně Spolu se v minulosti proslavila například předložením pozměňovacího návrhu zákona o lobbingu přímo z pera lobbistů PPF. Její verze nepřekvapivě omezovala transparentnost lobbování – snažila se anonymizovat, s jakými politiky lobbistky a lobbisté jednají. Představa, že takový člověk transparentně vyšetří kauzu vlastní strany, je směšná.
Demokracie podle Bendy
Vzhledem k tomu, kolik problémů v posledních týdnech ODS má, se Marek Benda rozhodl vyzvat své spolustraníky, aby přestali komunikovat s novináři. Konkrétně mu vadí Deník N, který má podle něj za cíl zničit celou jeho stranu. „Po dnešním útoku na Evu (Decroix – pozn. red.) doporučuji se s nimi fakt přestat bavit, mají jediný cíl, zničit ODS, už toho mám plné zuby. Prostě budou média, se kterými se nebudeme bavit,“ napsal kolegům v textové zprávě.
Benda možná nerozumí dnešnímu světu, jak říká v rozhovoru s Marií Bastlovou. Rozumí ale tomu, že se jeho strana topí v problémech. Přestat mluvit s médii, která rozkrývají kauzy ODS, je přístup rozzlobeného děcka (v minulosti ho nicméně zvolil třeba Donald Trump, Miloš Zeman nebo Andrej Babiš). Poslední týdny ostatně ukazují, že ANO a Spolu zdaleka nejsou tak odlišná uskupení, jako by si jejich čelní představitelé nejspíš přáli.
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás