Rádia, svíčky a politický boj. Pyrenejský poloostrov postihl rozsáhlý blackout

Na záběrech ze španělské metropole to vypadalo jako lokální výpadek proudu, který narušil pozápasový rozhovor na tenisovém turnaji Madrid Open. Když americká tenistka Coco Gauff odpovídala v přímém přenosu na otázky reportérky, náhle zhasly reklamní bannery na kurtu a nefungovaly ani mikrofony.

Jenže v pondělí 28. dubna krátce po poledni postihl blackout takřka celý Pyrenejský poloostrov a část Francie. Zastavila se většina dopravy, od vlaků přes metro až po dopravu leteckou. Mnoho lidí zůstalo uvězněných v soupravách metra a jedny z mála vozů, které se pohybovaly po španělských a portugalských městech, byly ty patřící integrovanému záchrannému systému. Tisíce lidí uvízly na vysokorychlostní železniční trati Madrid–Barcelona. V jedné ze souprav během pár minut zhasla světla a vypnula se klimatizace. Cestující se nemohli dostat ani na toalety vlaku, uvádí El País. Chod automobilové dopravy pak narušil mimo jiné výpadek platebních systémů na čerpacích stanicích, které se tak uzavřely, a také nefungující semafory.

Současná španělská politická reprezentace místo hledání způsobů, jak podobným událostem předcházet, nastalou situaci znovu jen využívá v ideologickém boji.

Tenisový turnaj v Madridu pořadatelé přerušili a nezasedal ani španělský parlament. Nemocnice ve Španělsku i Portugalsku přešly na záložní generátory, jak později informovala místní média. Recepty museli lékaři psát ručně, rentgenové snímky a výsledky testů nebylo možné prohlížet, k odkladu akutních operací ale nedošlo. V Galicii ještě ve středu platila výzva, aby se místní nekoupali na plážích a v řekách kvůli výpadku čističek odpadních vod.

Zavřely se také větší obchody, úřady a školy. „Když si lidé všimli, že je výpadek na celé univerzitě, všichni znervózněli. Pak někdo řekl, že je v celém Katalánsku, a pak že v celém Španělsku,“ popsal situaci deníku The Guardian doktorand Autonomní univerzity v Barceloně Antonio Loreto. „Uvědomili jsme si, že nikdo nemá na mobilním telefonu signál. Lidé začali panikařit. Někteří říkali, že by to mohl být začátek třetí světové války, a bez internetu a mobilních telefonů začali být mnozí trochu paranoidní,“ dodal Loreto.

Humor i solidarita

I přes nečekanou situaci ale podle sociálních sítí i svědectví z místa obyvatelé Pyrenejského poloostrova zachovali chladnou hlavu, a nevyplnily se tak obavy z rabování či davové paniky. Mnoho obyvatel katalánské metropole pak celou situaci vzalo s humorem a v jedné z barcelonských čtvrtí místní s alobalovými čepičkami na hlavách vytvořili „free wifi point“. V Madridu se zase chodníky a náměstí proměnily v taneční parket.

Španělská společnost tak podle komentátorů i přímých svědků sice neprojevila velkou připravenost na podobnou krizi, ale zase prokázala trpělivost a smysl pro solidaritu. „Je zde početná starší populace, která je zvyklá pravidelně chodit ven, což s nefungujícími výtahy šlo těžko. Často tak bylo možné vidět, že lidé pomáhali starším osobám zpět domů do vyšších pater,“ popsala pro Alarm situaci na místě historička Darina Martykánová, která žije dvacet let ve Španělsku a pracuje na Autonomní univerzitě v Madridu. Dodává, že obyvatele metropole postihl totální výpadek proudu mezi půl jednou odpoledne a půl desátou večer, přičemž telefonovat nebo posílat SMS zprávy šlo jen zřídka. Vývoj situace v Madridu odpovídal velké části Španělska, kde v prodejnách ve velkém mizely z regálů baterie, svítilny, svíčky a rádia.

Síla rozhlasu

Právě přenosná tranzistorová rádia a rozhlas obecně se staly symbolem společné reakce Španělů na blackout. „Když ve Španělsku zhasla světla, zapnulo se rádio,“ píše se v článku deníku El Diario, který zachycuje spontánní setkání desítek lidí na španělských ulicích kolem rádií s cílem získat co nejaktuálnější informace v čase, kdy se nelze spolehnout na internetové zpravodajství. Například fungování deníku El Diario pak v době výpadku zajištovaly redakce na Baleárských a Kanárských ostrovech, kterých se blackout nedotknul.

„Ukázala se výhoda starších mobilů, které mají stále vmontované rádio. Na ulicích se tvořily hloučky u otevřených aut, kde se pouštěly zprávy z autorádií, navíc starší lidé mají stále doma tranzistoráky,“ zdůraznila důležitost rozhlasu Martykánová. „V rádiu dokonce zaznělo, že se někteří lidé šli zeptat, co se děje, přímo do budovy rozhlasu,“ dodala historička.

„Za desetiletí, co podnikám, jsem tolik rádií nikdy neprodal,“ popsal pro El Diario prodavač Luís v jednom z cordóbských obchodů. „Všichni chtějí to samé: rádio, svítilnu a baterie,“ dodal prodavač.

Ve většině Španělska a celém zasaženém území Portugalska došlo k obnovení dodávek elektřiny do osmi až dvanácti hodin od blackoutu. V důsledku výpadku elektrické energie zemřelo ve Španělsku šest osob. Španělská média následně připomněla výzvu Evropské unie svým obyvatelům, aby měli k dispozici nouzový balíček pro přežití na 72 hodin, který obsahuje jídlo a pití, svítilnu, rádio nebo hotovost. Není to přitom dlouho, kdy se podobné výzvy objevily. Stejně tomu bylo po tragických povodních na východě Španělska loni na podzim.

Co stojí za blackoutem?

Už týden se nejen v zasažených státech debatuje o tom, co může za tak rozsáhlý výpadek. Ihned se začaly objevovat spekulace, že za výpadkem stojí vysoký podíl větrné a solární energie v obou zemích, nebo že blackout může být výsledkem kyberútoků ze zahraničí. Faktem je, že v pondělí ve 12:33 během pěti sekund zmizelo ze španělské elektrické soustavy 15 gigawattů. Ředitel společnosti Red Eléctrica Eduardo Prieto následně přičítal výpadek na Pyrenejském poloostrově odpojení z evropského systému a propojení s tím francouzským. Podle Red Eléctrica síť zaznamenala počáteční, asi sekundový, výpadek výroby elektřiny, ze kterého se rychle vzpamatovala. Bezprostředně poté však došlo k dalšímu poklesu napětí, což vedlo k přetížení sítě a kolapsu.

K náhlému výpadku proudu ve Španělsku a Portugalsku tedy došlo poté, co tamní rozvodná síť zaznamenala výraznou energetickou nerovnováhu, která spustila „obranné“ vypnutí. Paradoxně je tedy fakt, že došlo k blackoutu, pozitivní – ukazuje totiž, že mechanismy určené k ochraně elektrické sítě před vážným poškozením fungují, připomíná server Politico.

Podle odborníků oslovených serverem Science Media Center je stále ještě brzy na určení přesných příčin výpadku. Shodují se ale na tom, že značnou část viny nese izolovanost španělsko-portugalské elektrické sítě (a naopak jejich vzájemná provázanost), za kterou mimo jiné stojí geografická překážka v podobě Pyrenejí. „Poloostrov má omezené propojení se zbytkem evropské elektrické soustavy přes Francii (pouze 4 GW), což ho staví do slabší pozice ve srovnání s jinými, propojenějšími elektrickými soustavami,“ uvedl zástupce vedoucího katedry elektrotechniky na Fakultě průmyslového inženýrství Polytechnické univerzity ve Valencii Manuel Alcázar Ortega.

Deník El País připomíná, že propojení Španělska a Portugalska se zbytkem kontinentu je stále mnohem nižší (2 %), než požaduje Evropská komise (10 %). „Není to proto, že by Španělsko nechtělo, ale proto, že se Francie už léta většímu propojení brání. Někteří odborníci tento postoj přičítají snaze Francie ochránit svůj silný jaderný sektor před konkurencí, kterou představuje mnohem levnější španělská solární energie,“ píše španělský list.

A co obnovitelná energie?

Odborníci se shodují, že opakování podobného výpadku je v nejbližší době vysoce nepravděpodobné. Zároveň ale upozorňují, že je potřeba podobným incidentům předcházet, a to nejen ještě větším propojením evropských elektrických soustav, ale také doplněním obnovitelných zdrojů energie například bateriovými systémy nebo setrvačníky pro větrné elektrárny.

Podle španělské státní společnosti Red Eléctrica vznikl problém v autonomním společenství Extremadura, kde se nachází nejvýkonnější jaderná elektrárna v zemi a také některé z největších vodních elektráren a mnoho takzvaných solárních farem. Vedoucí oddělení provozních služeb společnosti Eduardo Prieta v úterý uvedl, že je „velmi možné, že problémem mohla být solární energie“. Ve výroční zprávě zveřejněné v únoru společnost Red Eléctrica varovala, že zvýšený podíl obnovitelné energie v systému by mohl vést k „významným“ narušením dodávek elektrické energie.

Prezidentka společnosti Red Eléctrica (a bývalá ministryně Sánchezovy předchozí vlády) Beatriz Corredor ale mezitím odmítla, že by hlavním důvodem blackoutu byla sázka na obnovitelnou energii. „Mix obnovitelných zdrojů energie je bezpečný a může být součástí všech systémů“ řekla na stanici Cadena Ser. „Spojovat to, co se stalo v pondělí, s obnovitelnými zdroji energie není správné. Obnovitelné zdroje energie fungují stabilně,“ dodala Corredor, která odmítla rezignaci na post v čele společnosti.

Odborníci také poukazují na fakt, že španělská rozvodná síť aktuálně prochází modernizací, protože není schopna dodávat potřebné množství obnovitelné energie. Podle mnohých kritiků ale modernizace sítě neodpovídá tempu zavádění obnovitelných zdrojů.

Komentátor serveru Bloomberg Javier Blas specializující se na energetiku ve svém textu zdůrazňuje, že by reakcí Španělska na blackout nemělo být opuštění obnovitelných zdrojů, ale vylepšení stávající infrastruktury. „Svět neustoupil od fosilních a jaderných elektráren proto, že New York v roce 1977 postihl rozsáhlý výpadek proudu. A neměl by odejít od solární a větrné energie, protože Španělsko a Portugalsko na několik hodin ztratily proud,“ píše Blas. „Měli bychom se však poučit z toho, že sítě (…) zatím nejsou schopny zvládnout příliš velké množství energie z obnovitelných zdrojů,“ dodává novinář s tím, že „průmysl obnovitelných zdrojů by měl provádět změny s pomocí technických a politických řešení“.

Chaos a Venezuela

Vlády obou států oznámily, že nařídily vyšetřování. Španělský premiér Pedro Sánchez vyzval ke spolupráci na vyšetřování i soukromé energetické společnosti. Portugalský předseda vlády Luis Montenegro pak uvedl, že jeho kabinet požádá Agenturu EU pro spolupráci energetických regulačních orgánů o provedení nezávislého auditu.

Španělská opozice mezitím obviňuje Sáncheze, že upřednostňuje obnovitelné zdroje energie před jadernou energií. „Vláda nepřevzala žádnou odpovědnost, neprojevila žádnou sebekritiku, ani se lidem neomluvila,“ vydala prohlášení hlavní opoziční síla Lidová strana (PP). „Ti, kdo spojují tento incident s nedostatkem jaderné energie, upřímně lžou nebo prokazují svou nevědomost,“ reagoval Sánchez. Ještě před půl rokem přitom byla situace opačná, když předseda valencijské vlády za PP Carlos Mazón čelil kritice za pomalou a nezvládnutou reakci na povodně, které si vyžádaly 227 životů.

K ještě ostřejší kritice přistoupila španělská krajní pravice. Předseda hnutí Vox Santiago Abascal den po blackoutu obvinil Sáncheze přímo ze způsobení výpadku energie, přičemž premiér podle něj chtěl „využít chaosu, protože z něj profituje“. Předsedkyně vlády Madridského autonomního společenství Isabel Díaz Ayuso (PP) zase kritizovala vládu za „pomalou a neefektivní reakci“ a přirovnala Sánchezův kabinet k politickému vedení Venezuely.

Současná španělská politická reprezentace po další krizi místo hledání způsobů, jak podobným událostem předcházet, nastalou situaci znovu jen využívá v ideologickém boji. Zatímco levice blackout rámuje jako důsledek nepodařené privatizace energetické sítě a chamtivosti soukromých provozovatelů, podle pravice jde o důkaz unijního tlaku na obnovitelné zdroje a socialistické neschopnosti.

Autor je spolupracovník redakce.