Americké hodnoty na prvním místě. Přihlášky na Benátské bienále musí být v duchu trumpismu

Prestižní mezinárodní přehlídka umění, která proběhne v Benátkách opět za rok, se čím dál více stává bojištěm politických témat.

kve
Foto Kronberger4, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0

Jazyk hnutí MAGA, reprezentující současnou Trumpovu administrativu, už pronikl i do světa umění. Vzdělávací a kulturní oddělení amerického ministerstva zahraničí zveřejnilo začátkem května na svých webových stránkách požadavky k výběrovému řízení, které určí zástupce USA na prestižním Benátském bienále v roce 2026. Vláda vyšle na mezinárodní přehlídku současného umění pouze takové tvůrce, kteří „demonstrují americkou výjimečnost a inovativnost“.

Ve hře je grant ve výši 375 tisíc dolarů, který však nesmí být použit na podporu programů spojených s DEI (diverzita, rovnost a inkluze), jež prezident Donald Trump nedávno zrušil na federální úrovni prostřednictvím výkonného nařízení.

Jedná se o zásadní odklon od předchozí výzvy z roku 2023, která kladla důraz na diverzitu, inkluzi a další priority tehdejší americké zahraniční politiky jako demokracie, lidská práva, ochrana životního prostředí, veřejné zdraví či řešení globálních výzev. Podle portálu Hyperallergic, který na změnu upozornil, Spojené státy na minulém ročníku zastupoval umělec Jeffrey Gibson, jehož tvorba čerpá z jeho identity původního obyvatele Ameriky (je potomkem Čerokíů).

Oproti minulému ročníku budou mít nyní vítězové výběrového řízení pouze osm měsíců na přípravu amerického pavilonu namísto dřívějších jedenácti.

Výzva obsahuje také jeden velmi konkrétní požadavek: výslovně zakazuje, aby prostředky z grantu byly jakkoli využity na aktivity spojené s Úřadem OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA). Činnost této organizace, která od roku 1949 poskytuje pomoc palestinským uprchlíkům, byla letos v lednu na území Izraele oficiálně zakázána kvůli údajnému napojení na Hamás. Současná americká vláda se navíc snaží prosadit zákon, který by UNRWA zařadil mezi zahraniční teroristické organizace.

Příští Benátské bienále proběhne od 9. května do 22. listopadu 2026 a půjde už o 61. ročník. Už nyní ho však provázejí ostré debaty reflektující současná geopolitická napětí. Obavy o politickou nezávislost bienále vzešly už na podzim loňského roku, kdy italská premiérka Giorgia Meloni jmenovala novým prezidentem přehlídky Pietrangela Buttafuoca – novináře a intelektuála napojeného na krajně pravicové kruhy.

Buttafuoco nicméně nedávno jmenoval uměleckou ředitelkou kamerunskou kurátorku Koyo Kouoh, která působí v Zeitz MOCAA (Jihoafrické muzeum současného afrického umění v Kapském Městě). Kouoh v minulosti kurátorovala výstavy zaměřené na postkoloniální umění či ženská práva.

Zatímco většina zemí teprve zahajuje své výběrové procesy, Austrálie je výjimkou – svého zástupce už stihla jmenovat a následně i odvolat. Podle rozhodnutí nadace Creative Australia měli australský pavilon zastupovat umělec Khaled Sabsabi a kurátor Michael Dagostino. V únoru se však proti tomuto výběru postavila tasmánská senátorka Claire Chandler z pravicové Liberální strany. Během senátního slyšení citovala Sabsabiho dílo z roku 2007, ve kterém vystupuje někdejší vůdce Hizballáhu Hasan Nasralláh. V jiném díle měl podle Chandler umělec „obhajovat“ Usámu bin Ládina.

Po zásahu senátorky nadace Creative Australia oznámila, že své rozhodnutí ruší a hledá nové zástupce. Tato událost vzbudila obavy australské umělecké obce z politického vměšování. „Jsme velmi zraněni a zklamáni rozhodnutím Creative Australia,“ napsali Sabsabi a Dagostino na Instagram a dodali: „Umění by nemělo být cenzurováno jen proto, že umělec odráží dobu, ve které žije.“

Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů

Podpořte nás

Čtěte dále