Události spojené s prezidentstvím Donalda Trumpa zahlcují všechno a všechny. V pátek v Oválné pracovně došlo k roztržce Trumpa s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. O dva týdny dříve byla většina evropské politické reprezentace otřesena projevem viceprezidenta Spojených států J. D. Vance. K tomu Trump zavádí řadu cel a další ještě mají přibýt. Na domácí půdě pak výrazně úřaduje DOGE, agentura pro efektivitu, která se pod vedením Elona Muska pokouší o brutální osekání státu.
Změna postoje Spojených států k Evropě je jasně patrná. „Mají problém s evropskými regulacemi, brzdí to jejich růst a zisk. Dává to smysl z ideologického i byznysového hlediska. V zájmu elit, které se teď sešikovaly kolem Donalda Trumpa, je mít co nejslabší Evropskou unii,“ myslí si Jan Bělíček.
Mluví se také o oslabení vojenského spojenectví mezi Evropou a USA. „Nemalá část Trumpovy voličské základny nechce, aby se USA tolik angažovaly ve světě. S tím, co způsobily Americe války v Iráku a Afghánistánu, s tím, jak tragicky angažmá v Afghánistánu skončilo. To vše posouvá Ameriku k tomu, že jí nedává smysl být tak významným globálním hráčem. Říkám tomu defenzivní imperialismus,“ komentuje Trumpovu zahraniční politiku David Scharf. „Hegemonie ale byla nastavena ve prospěch Spojených států a Trumpovi se to ještě může vymstít,“ myslí si Bělíček. A dodává: „Není na místě oslavovat řád, který pomalu končí. To, co nabízí Donald Trump, ale taky není lákavé. Trump se to snaží rámovat jako posílení amerického vlivu, ve skutečnosti je to ale jeho smršťování.“
Podle Bělíčka spojuje Trump tři různé politické proudy. „Překvapilo mě, že jediná věc, na které se zástupci různých částí protrumpovské koalice shodnou, je právě DOGE Elona Muska. I Steve Bannon, považovaný za ekonomického populistu, je v tomto s Muskem na stejné lodi,“ říká Bělíček. Útok na stát je ovšem také útokem na konkrétní státní zaměstnance.
„Musk otevřel novou frontu v americké třídní válce. Ten systém je trvale nastavený tak, aby chránil majetek bohatých lidí před většinou pracujících. Stát tomu napomáhal, ale byl do určité míry neutrální. Musk a Trump tím, že útočí přímo na stát, otevírají novou frontu,“ myslí si Scharf. „Podle Projektu 2025 je potřeba zničit státní správu a úředníky, aby už nekladli odpor. Důležitou roli v tomto hrají i média,“ dodává Bělíček.
Naději na účinnou opozici vůči Trumpovi vidí Scharf v organizování pracujících, byť je odborové hnutí v USA zatím slabé. „Probíhá zmrtvýchvstání amerického odborového hnutí. Spoustu soudních pří vedou odborové svazy zaměstnanců, odbory mají desítky tisíc nových členů. To je jeden ze způsobů, jak tomu čelit,“ myslí si Scharf.
„Když se dnes média snaží dostat opoziční názor z Demokratické strany a chtějí pozvat někoho, kdo je proti Trumpovi a má nějakou představu, co dělat, objevují se dvě jména: Alexandria Ocasio-Cortez a Bernie Sanders. Střed Demokratické strany je bezbranný. Možná ta reakce přijde zleva, ale taky je možné, že to je jen naše zbožné přání,“ uzavírá Bělíček.
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás