Kultura sexuálního obtěžování v práci je u nás normalizovaná a bagatelizuje se

Do studia jsme si tentokrát pozvaly socioložku a demografku z Výzkumného institutu práce a sociálních věcí (RILSA) Renatu Kyzlinkovou. Ta se jednak dlouhodobě věnuje studiu práce, jednak je autorkou unikátního výzkumu Sexuální obtěžování na pracovišti, který proběhl pod záštitou zastoupení nadace Friedrich-Ebert-Stiftung v České republice v roce 2024 a zaměřil se zejména na situaci ve veřejné sféře.

Naše zkušenosti zejména z mladého věku odpovídají zkušenostem celé společnosti. Vybavily jsme si jednak pocity hnusu a studu, jednak i to, že společenská atmosféra před lety byla ve vztahu k obtěžování ještě více ignorantská, než je teď. Všechny jsme se shodly na tom, že téma je pro nás důležité profesně, osobně i s ohledem na generaci našich dětí.

V právních okéncích se věnujeme rozmanitosti sexuálního obtěžování z právního pohledu. Co se týče posouzení jednotlivých útoků, podle formy a závažnosti se mohou pohybovat na ose od pouhého neetického jednání až po trestné činy. Z pohledu pracovního prostředí – a tedy i z pohledu povinností zaměstnavatele – však v podstatě vždy půjde o diskriminaci. Antidiskriminační zákon pak ve své definici pracuje nejen s úmyslem původce, ale i s tím, jak daný akt vnímá osoba, která je mu vystavena. To je důležité, neboť to značným způsobem limituje možnost zbavit se právní odpovědnosti bagatelizací daného jednání.

Ze zmíněného výzkumu vyplývá, že zhruba 20 % osob zaměstnaných ve veřejném sektoru má zkušenost s nějakou formou sexuálního obtěžování na současném pracovišti. Pochopitelně se to liší podle pohlaví i podle věku. Podstatný faktor je i veřejnost, se kterou se v tomto sektoru často setkáváme – i zde se zejména ženy relativně často čelí obtěžování ze strany klientely. Nejčastěji ale obtěžování přichází ze strany kolegů či kolegyň, a sice těch na stejné úrovni, spíše než nadřízených.

Kultura sexuálního obtěžování v práci je u nás podle všeho značně normalizovaná, i když svá pracoviště hodnotíme příznivěji než svět práce obecně. S touto normalizací se pojí i bagatelizace, kultura mlčení a tzv. victim shaming a victim blaming. Nejčastěji jsou zastoupeny méně závažné, zejména verbální formy – což ale neznamená, že by to nebylo nepříjemné a nebyl to problém.

Ani v této epizodě se nevyhneme častým mýtům a polopravdám – například předpokladu, že to vadí jen ženám, které nikdo neobtěžuje, a že starší ženy na obtěžování v mládí „ještě rády vzpomínají“. Jak připomíná Renata, citlivost, kontext a osobní historie jsou značně individuální a není možné odhadnout, co pro koho ještě bude v akceptovatelné a co už bude zraňující. Společnost by se proto měla edukovat k většímu vzájemnému respektu.

Stávající strategie řešení byly podobně tristní čtení jako v podstatě celý výzkum. Respondentky a respondenti často uváděli, že o věci nemluvili, nijak ji neřešili. Jednak se styděli, jednak měli pocit, že to k ničemu nepovede. Často ani nevěděli, na koho se obrátit. Je to právě zvýšení informovanosti a povědomí, na čem bychom měli pracovat. Pomoci by mohlo i prolomení kultury mlčení – často agresor neobtěžuje jen jednu osobu a ve chvíli, kdy se zjistí, že obětí je více, je snazší se domoci nějakého řešení.

Začít s prevencí by měli sami zaměstnavatelé. Zatímco větší organizace už jsou na téma často alespoň částečně připraveny, u menších pracovišť je to spíše výjimka. Velké úkoly na tomto poli leží ale i před příslušnými úřady a pochopitelně i před odborovými organizacemi. Jde zkrátka o velmi citlivý celospolečenský problém, u kterého rozhodně nemůžeme čekat, že si s ním poradí oběti samy.

Chcete nás nejen slyšet, ale také mít ve své knihovně?

Kupte si knihu Pay Gap: Kratší konec provazu, kde najdete to nejlepší z našeho podcastu – rozhovory, data, příběhy, právní i kariérní okénka, spoustu tipů a inspirace. Řešíme témata, jako je slaďování, flexibilia, druhá směna, diskriminace nebo prekérní práce.

Stále nás zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy, nejen k tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu [email protected].

Podcast vzniká s podporou zastoupení Friedrich-Ebert-Stiftung v České republice.