Jedním z prvních kroků Donalda Trumpa bylo odstoupení od Pařížské dohody o změně klimatu. Od ní Trump odstoupil již podruhé, kdy stejný krok učinil během svého prvního prezidentského mandátu. Nicméně tehdy, jak informuje deník The Guardian, se američtí představitelé dále aktivně účastnili zasedání pod Rámcovou úmluvou OSN o změně klimatu (UNFCCC) a hráli zde podstatnou roli.
To se však v druhém funkčním období změnilo a američtí představitelé se v posledních týdnech nezúčastnili žádných klimatických fór. Trump také nejspíš zakázal americkým vědcům účast na zasedání Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC). Ministr zahraničí Marco Rubio začátkem února prohlásil, že vynechá zasedání G20, protože je tato platforma zneužívaná k propagaci změn klimatu, což podle něj odporuje americkým národním zájmům.
Trump rovněž zrušil již slíbené čtyři miliardy dolarů pro klimatický fond, který byl zřízen jako součást UNFCCC, aby pomohl chudším zemím financovat opatření proti klimatické krizi. V prvním funkčním období přitom Trump umožnil, aby finance slíbené předchozí administrativou byly skutečně poskytnuty.
Trump potírá snahy o řešení změn klimatu také na čistě domácí půdě. Americká vláda tak ruší granty, které se jen zmiňují o klimatické krizi, což je v souladu s mazáním informací o změně klimatu z webových stránek federálních úřadů. Odkazy na klima, stejně jako na inkluzi či spravedlivou společnost, pak byly vymazány z Fulbrightových grantů.
Obavy v současnosti panují třeba o osud Světové banky, která je jedním z nejdůležitějších poskytovatelů finančních prostředků na energetické projekty v rozvojových zemích, které se věnují čistým a obnovitelným energiím. Největším akcionářem banky jsou Spojené státy, u nichž v tuto chvíli není jasné, zda svou podporu nestáhnou.
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás