Vedení Univerzity Karlovy si na odměnách za minulý rok rozdělilo podle zjištění redakce MF Dnes jedenáct a půl milionu korun. Rektorka Milena Králíčková tak ke svému měsíčnímu platu 175 tisíc korun v květnu dostala dalších 400 tisíc. V listopadu si nechala vyplatit další bonus, tentokrát více než půlmilionový. Králíčková podle MF Dnes za posledních 14 měsíců získala od univerzity dohromady 4,1 milionu korun – průměrně tak její plat činil neuvěřitelných 293 tisíc korun měsíčně.
Také její blízcí spolupracovníci z kolegia dosáhli díky bonusům na podobné částky. Například kvestor univerzity Martin Maňásek, jehož měsíční plat činí 165 tisíc korun, získal v květnu odměnu 350 tisíc korun, v listopadu pak dalších 573 tisíc korun. Průměrně tak kvestor měsíčně vydělal 283 tisíc korun. Informace získala MF Dnes pomocí zákona o svobodném přístupu k informacím poté, co začala hospodaření univerzity řešit policie.
Mluvčí univerzity Lucie Přívětivá na otázky ohledně bonusů ve výši jedenácti a půl milionů korun odpověděla, že si je vedení zaslouží za svou reakci na masovou vraždu, která se odehrála 21. prosince 2023 na Filozofické fakultě. „Vámi zmíněné odměny odpovídaly zcela bezprecedentní a mimořádné situaci, které UK čelila a kterou členové kolegia rektorky v roce 2024 řešili,“ napsala redakci MF Dnes Přívětivá. Statisícové odměny si nicméně vedení UK podle MF Dnes vyplácelo už před tragédií.
Celou situaci řeší také Akademický senát, jehož místopředseda Andrej Farkaš téma spojuje s odměnami pro Otomara Slámu. Sláma byl blízkým placeným poradcem rektorky Králíčkové. Po odhalení možného střetu zájmů – jako člověk odpovědný za bezpečnost doporučil vlastní firmu Crowd Safety, aby střežila FF UK po tragickém útoku, rezignoval na členství v kolegiu. Dokonce i po rezignaci Sláma dostal podle informací MF Dnes odměny ve výši několika set tisíc korun. Nikdo nevysvětlil, za co si měl podobné odměny zasloužit.
Akademický senát už dříve svolal komisi, která začala hospodaření rektorátu i Slámův střet zájmů prověřovat. Kvestor Maňásek tehdy odmítl zveřejnit částky, které byly Slámovi vyplaceny, protože prý „z hlediska testu poměření závažnosti základních práv stojících v kolizi práva na informace a na ochranu osobních údajů, (…) dospěl k tomu, že v daném případě nepřevládá veřejný zájem na přístup k informacím.“ Jednoduše řečeno – právo na informace není tak silné jako právo na ochranu Slámových osobních údajů. Ochrana jeho soukromí má podle kvestora přednost. Rektorka Králíčková netransparentní jednání i střet zájmů už tehdy omlouvala střelbou. „V krizových situacích, kde je tlak na rychlost, jsou procesy často zjednodušovány nebo se formální náležitosti řeší až následně,“ vyjádřila se.
Je nepřijatelné, že vedení univerzity používá vraždu čtrnácti lidí jako výmluvu pro svou netransparentnost a pochybné odměny. Využívat tragédii k vysvětlení vlastního obohacení je neetické, nemorální a nechutné. Už jen z toho důvodu by vedení mělo okamžitě vyvodit odpovědnost. Místo toho oficiální kanály zatím mlčí.
Milionové odměny pro vedení jsou o to nehoráznější v situaci, kdy vyučující, doktorandi i neakademičtí pracovníci univerzity musí třít bídu s nouzí. Celý model tak připomíná korporátní manažerský systém, kdy i v krizi (například roku 2008) vrcholní manažeři berou obrovské bonusy, zatímco propouštějí zaměstnanectvo a ti, kdo zůstanou, jsou odíráni na kost. Například neakademičtí zaměstnanci školy stále pobírají minimální mzdu. I těchto lidí, zejména těch zaměstnaných na Filozofické fakultě, se přitom masová střelba citelně dotkla. Jejich stres pak byl znásobený neustálou potřebou hledat k práci další brigády či kombinovat několik úvazků najednou.
Pokud měly přebytečné peníze někam téct, mělo to být na místa, kde je finanční pomoc opravdu potřeba (a že jich je spousta). Ne do kapes lidí, kteří už tak mají nejvyšší plat z celé univerzity, a ještě ohledně vyplácených odměn mlží. Přinejlepším to celé působí jako papalášství, přinejhorším pak jako zneužití moci a financí veřejné instituce.
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás