Minulý týden se v jihokorejském Busanu konalo jednání OSN, které mělo vyústit v přijetí dlouho připravované úmluvy o snížení plastového odpadu. Jednání ztroskotala především na snaze omezit produkci plastů. V čele států, které dohodu potopily, stála podle serveru Politico Saúdská Arábie, coby jeden z největších ropných producentů, kteří mají ekonomický zájem na zvyšování produkce plastů, které se z ropy vyrábějí.
Při současném tempu by se produkce plastů mohla do roku 2050 ztrojnásobit. Již dnes končí v oceánech okolo deseti milionů tun plastového odpadu ročně. Mikroplasty zamořily všechna místa planety a pronikají i do lidských těl. Podle serveru Politico však Saúdská Arábie koordinovala tlak zemí bohatých na ropu a produkujících plasty, aby společně zablokovaly všechny návrhy směřující ke snížení produkce těchto planetu devastujících materiálů. Finance z produkce ropy a výroby plastů přitom pomáhají saúdským vládcům financovat například nákupy pozlacených aut či zlatých záchodových mís. Ve skupině aktivních sabotérů server dále uvádí třeba Rusko, Írán nebo Čínu. Po zvolení Donalda Trumpa prezidentem ochladla také ochota Spojených států se na dohodě aktivně podílet.
Na jednání v Koreji tvořili lobbisté za zájmy fosilního a chemického průmyslu vůbec nejsilnější skupinu. Bylo jich zde 220, tedy více než zástupců zemí Evropské unie nebo hostitelské Jižní Koreje. Jak uvádí analýza Centra pro mezinárodní environmentální právo,
více než dvojnásobně převyšovali delegace malých tichomořských států, které se prakticky utápí v plastovém odpadu.
Přes 900 vědců podepsalo prohlášení, které vyzývalo ke komplexní celosvětové dohodě o plastech, jež by ukončila znečištění plasty do roku 2040. Proti tomu stála skupina vedená výše uvedenými zeměmi, která brojila proti omezování výroby plastů, kdy za řešení znečištění pokládá další nakládání s plasty. To však podle vědců nevyřeší nic. Fosilní průmysl využívá na obhajobu plastů podobné strategie jako v případě sabotování dohod o klimatu. V případě plastů zvítězily ekonomické zájmy několika zemí a pár desítek korporací nad zájmy planety, lidstva a celého ekosystému.
Některé korporace vedou dlouhodobě skrytou kampaň proti tzv. „protiplastovému sentimentu“. Například pomocí placených influencerů cílí na ekologicky smýšlející mladé lidi a snaží se prezentovat plastové PET lahve a jiné výrobky jako ekologické a udržitelné. Podle plastové lobby jsou plastové lahve šetrné k přírodě, kdy tvoří uzavřený ekosystém s nulovým dopadem na životní prostředí. Ve skutečnosti jsou PET lahve jedním z hlavních zdrojů plastového odpadu. Podobně jako v případě klimatu jsou korporace a na fosilních produktech závislé státy připraveny utratit libovolné množství peněz, aby zabránily jakékoliv změně, jež by ohrozila jejich obchodní zájmy.
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás