Zelení si volí nové vedení. Zachrání je příklon k liberálům, nebo mají hledat budoucnost v levicové politice?

Co může za neúspěchy Zelených a je na tom vůbec zelená politika jinde v Evropě lépe? Kdo Zelené spasí? I tomu se věnujeme ve Studiu Alarm.

Deník Alarm

Po debaklu v krajských volbách spolupředsedové Magdalena Davis a Michal Berg odstoupili z vedení Zelených. Na sobotním sjezdu si strana zvolí nové předsednictvo. Proč jsou Zelení v takové kondici a co můžeme očekávat od kandidátů na pozici předsedů?

Podle Magdaleny Duškové je jejich politické ukotvení dlouhodobě nejasné: „Když byli s Bursíkem v Topolánkově vládě, tak šlo o středopravicovou stranu. Pak přišel Matěj Stropnický, nastal zvrat a začala radikálně levicová politika. V současnosti se snaží tvářit jako levicově liberální strana pro městské elitní voliče a voličky. A tak mám pocit, že je buď levičáci nenávidí kvůli Bursíkovi nebo pravičáci kvůli Stropnickému, aniž by tam bylo dlouhodobé pojítko toho, co Strana zelených představuje, což se odráží i ve vnitrostranických debatách.“

„Myslím si, že Strana zelených doplácí na něco podobného jako Piráti,“ tvrdí Ester Klimecká. „Jde o technokraticky ukotvenou stranu, která je zaměřená primárně na jednu agendu, v případě Zelených na zelenou politiku. Když ale dojde mezi lidmi k diskreditaci této politiky, tak to taková strana odskáče dlouhodobě a nemá šanci to žádným jiným tématem vynahradit. To se týká například celé dlouholeté aféry kolem biopaliv. Během Topolánkovy vlády byl Martin Bursík hlavním proponentem biopaliv a mám pocit, že kvůli nim je v Česku zdiskreditovaná jakákoliv zelená politika už navždycky.“

Jan Bělíček doplňuje, že se skandály netýkaly jen biopaliv, a připomíná „solární barony“ nebo vystoupení Kateřiny Jacques u Jana Krause, kde politička Zelených nevěděla, co je to biomasa. „To jsou věci, které zůstávají ve veřejném prostoru a když někdo řekne Zelení nebo zelená politika, tak si to spojí právě s těmito momenty,“ říká Bělíček.

Kandidáti na spolupředsedy nejsou žádné celospolečenské superstar. Nejznámější je patrně Gabriela Svárovská, která v minulosti pracovala v kanceláři Václava Havla a působila jako poradkyně Marka Hilšera. Nyní je součástí iniciativy Progresivní Česko. Tomáš Mígl je pak předsedou Mladých zelených a Matěj Pomahač zastupitel na Praze 16. Přestože strana je před křižovatkou, Magdalena Dušková si od kandidátů změnu neslibuje: „Podle vyjádření kandidátů na sociálních sítích mi připadalo, že jdou ve šlépějích Magdaleny Davis a Michala Berga, Zelení jako liberálně levicová strana. Dávají posty o Ukrajině, o queer lidech, trochu i o Palestině, a pak něco ke klimatu. Ale nepřišlo mi, že nabízejí možnost výraznější změny v rámci směřování strany.“

Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů

Podpořte nás

Čtěte dále