Ella Gilbert: „Co se stane v Antarktidě, nezůstane v Antarktidě.“

Rozhovor s Ellou Gilbert, klimatickou vědkyní, která se specializuje na dění v polárních oblastech. Proč jsou ledovce jako řeky? Jak to, že řvou jako zvířata? V čem jsou zneklidňující novinky přicházející z Antarktidy?

Vojtěch Pecka

„V Antarktidě – pokud jste na lodi dostatečně blízko k čelu ledovce – vidíte, jak se pořád něco odlamuje. Ledovce vydávají i legrační zvuky. Takové sténání a vrzání a různé divoké, hrdelní zvuky jako u zvířat. A to je doslova proto, že se led pohybuje a dochází k pnutí, jak se sune,” říká Dr. Ella Gilbert, která se věnuje polárnímu klimatickému modelování v British Antarctic Survey.

„Ledovce a led v Antarktidě stejně jako řeka tečou. Jen je to mnohem, mnohem pomalejší. Takže je to jako zmrzlá řeka – velký kus vody, který se postupně pohybuje. Pokud jste nikdy nestáli na ledovcích, překvapí vás, jak dynamickými ve skutečnosti jsou,“ říká Ella Gilbert.

V rozhovoru se dozvíte, že v poslední době Západní Antarktida ztrácí velmi rychle led, stejně jako o zneklidňujícím dění okolo ledovce Thwaites, který bývá médii trochu senzačně nazýván Ledovec soudného dne.

„Atmosféra je celosvětově velmi propojená. Takže to, co se děje v Antarktidě, bude mít význam i pro nás všechny, co žijeme na severní polokouli. A samozřejmě, pokud začneme ztrácet led, zvýší to celosvětovou hladinu moří. A to ovlivní všechny. Myslím, že asi polovina světové populace žije relativně blízko pobřeží. To je hodně. A i když nežijete blízko pobřeží, tak lidé, kteří tam žijí, by se mohli chtít přestěhovat tam, kde žijete vy. Takže tohle všechno bude mít velmi zásadní důsledky,“ vysvětluje Gilbert, proč by nás mělo zajímat dění v Antarktidě.

Pokud vás práce Elly Gilbert zajímá víc, tak se podívejte na její youtube kanál, kde srozumitelným způsobem představuje aktuální dění z prostředí klimatické vědy. „Komunikovat vědu, komunikovat tu naléhavost a výzvy, je také  moc důležité,” řekla v podcastu Heatwave. „A být součástí řešení je protijedem beznaděje.”

A co vás čeká v dalších dílech? S Paulem N. Edwardsem, který je ředitelem programu vědy, technologie a společnosti na Stanfordské univerzitě a také spoluředitelem Iniciativy pro existenciální rizika tamtéž, budeme probírat, jak moc nebezpečná klimatická krize je, jak obtížně její význam společnost chápe a jaké máme vyhlídky do budoucna.

S Veli-Pekka Tynkkynenem z Aleksanteri Institutu na Helsinské univerzitě budeme mluvit o Rusku, jeho závislosti na fosilních palivech a souvislosti s válkami a násilím. Tynkkynen je autor desítek odborných článků a také knih The Energy of Russia: Hydrocarbon Culture and Climate Change a především How Europe Got Russia Wrong: Energy, Violence, and the Environment. 

Pokud vás něco zaujalo nebo chcete nechat vzkaz či komentář, psát můžete na email [email protected] a nezapomeňte také sledovat sociální sítě. Heatwave je aktivní na Twitteru, Bluesky a Instagramu.

Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů

Podpořte nás

Vojtěch Pecka Vojtěch Pecka se věnuje sociologii popírání změn klimatu. Je autorem knihy „Továrna na lži: výroba klimatických dezinformací“, která se zaměřuje na historii, kontext a současnost hnutí popírající klimatickou vědu. V současnosti dokončuje doktorandské studium na Fakultě sociálních studií v Brně. Zároveň je členem Climate Social Science Network při Brown University, v rámci které řeší projekt „Ruská stopa v českých klimatických obstrukcích”, a přednáší jako hostující pedagog v kurzech na FSV a FHS UK historii klimatické vědy a sociologii popírání změn klimatu.