Rok vlády Roberta Fica je zatím ve znamení čistek v kulturních i veřejnoprávních institucích a změn v justici i v bezpečnostních složkách. Na Fica byl spáchán atentát a přituhuje jeho boj proti politické opozici i nezávislým médiím. Jak vypadá Slovensko po roce jeho vládnutí a co od něj a jeho ministrů můžeme ještě očekávat? O tom si povídáme s publicistou a sociologem Dominikem Želinským.
Označuješ „šimečkiádu“, tedy nedávné tažení Roberta Fica proti předsedovi Progresivního Slovenska Michalu Šimečkovi, které vyústilo jeho odvoláním z pozice místopředsedy parlamentu, za politickou chybu. Proč to byla chyba?
Koalice Smeru, Hlasu a SNS má většinu 79 hlasů ve stopadesátičlenném parlamentu, ale pro odvolání Šimečky hlasovala jen těsná většina 76 poslanců. Tři poslanci Hlasu to odmítli, což zvýraznilo fakt, že koalice není jednotná. Tito poslanci potom dávali rozhovory, ve kterých ventilovali, do jaké míry jsou nespokojení s kulturní politikou, rétorikou a vůbec s fungováním koalice.
Koalice má v tuto chvíli hlubší problémy, než je Hlas, respektive vektorů konfliktu je tam více. Konflikty se táhnou už od odchodu Petera Pellegriniho z pozice předsedy parlamentu, kdy Andrej Danko jako předseda koaliční SNS začal požadovat, aby uvolněné křeslo předsedy parlamentu připadlo jemu. Hlas, kterému tato pozice podle koaliční smlouvy přináleží, mu odmítl tuto funkci přenechat, ačkoliv Smer a Robert Fico na to tlačili. Od té doby se rozběhl poměrně intenzivní spor mezi Hlasem a SNS, který se týká nejen těchto sporů, ale i ideologických názorů. SNS ostře kritizuje Hlas za to, že ministr školství Tomáš Drucker má poradce, kteří jsou prý progresivci, podporuje LGBT agendu na školách a podobně. Na druhé straně Hlas čím dál otevřeněji kritizuje SNS za dění v kultuře a obecně za jejich veřejné vystupování.
Další vektor konfliktu se otevřel nedávno, když vystoupil poslanec Rudolf Huliak. Ten je předsedou Národní koalice, která je součástí SNS. Poslanecká kandidátka byla poskládána z různých influencerů slovenské krajně pravicové scény a Huliak je jeden z nich. Vznikl konflikt mezi Huliakem a Dankem, Huliak se připojil k Hlasu při hlasování o předsedovi parlamentu a začal požadovat po Dankovi, aby se parlamentní klub SNS přejmenoval na „Parlamentní klub Slovenské národní strany a Národní koalice“, protože má pocit, že jeho osobní značka v tomto uskupení zaniká. Což není pravda – je jeden z nejznámějších politiků na Slovensku.
Pohádali se poté, co poslanec Huliak vynadal velmi vulgárně poslankyni Progresivního Slovenska Lucii Plavákové. Kolem toho vzniklo velké haló. Tyto způsoby už nejsou sympatické ani voličům koalice a určitě ne voličům Hlasu a jeho politikům. Vyeskolavalo to konfliktem mezi dvěma frakcemi SNS, která se v poslední době drolí. Tři její poslanci nevědí, co teď dělat, a začali podporovat Hlas, přestože se sami profilují jako ještě více konzervativní než SNS. Jejich argument je takový, že Andrej Danko vyžadováním pozice předsedy parlamentu drolí síly koalice.
Kromě toho začíná hořet spor mezi prezidentem a vládou. Jde o kauzu Dolínková. Zuzana Dolínková je místopředsedkyní Hlasu, předtím byla členkou strany Dobrá volba, kterou Hlas integroval. Její ministrování vedlo k tomu, že se čekalo, že odstoupí. Nakonec ji dotlačili k rezignaci, protože asi nebyla příliš schopná jako ministryně. Řekla, že necítí podporu vlády, a měla extrémně kritickou tiskovku. Peter Pellegrini poprvé odmítl její demisi. Vyžádal si, aby mu Robert Fico donesl jméno nového ministra, což se stalo. Dnes už je demise přijata a bude jmenován nový ministr. Mezitím prezident stihl zkritizovat konsolidační balíček a dost ostře se vyjádřil na adresu ministryně Šimkovičové s tím, že čekal, že to bude ona, kdo jako první podá demisi. Vidíme tedy systém sporů mezi jednotlivými stranami, mezi jednotlivými osobnostmi i uvnitř samotných stran…
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás
