Klimatický domino efekt. Ohřívání planety snižuje schopnost ekosystému absorbovat oxid uhličitý

Další znepokojující zpráva spojená s rozvratem planetárního klimatu se týká snižující se schopnosti ekosystému absorbovat skleníkové plyny. Množství skleníkových plynů roste a planeta se otepluje, nicméně lidstvo se poslední dekády mohlo alespoň spolehnout na oceány nebo deštné pralesy, které pomáhaly vyrovnávat dopady lidské činnosti spojené s vypouštěním skleníkový plynů do atmosféry. To je ale možná už minulost – přírodní procesy regulující podnebí planety se totiž najednou chovají úplně jinak, než jsme byli zvyklí. Co bude dál, je podle vědců složité odhadovat. Žádný předpovědní model s takto dramatickými změnami nepočítal.

Rok 2023 byl nejteplejším rokem v historii a zároveň také rokem, kdy lidstvo vypustilo do atmosféry největší množství oxidu uhličitého – 37,4 miliardy tun. Že to jsou spojené nádoby, už víme dávno, na některé dopady ale teprve přicházíme. Nedávno vydaná studie mezinárodního týmu vědců, v němž jsou zástupci z univerzit v Pekingu, Exeteru, Paříži a Lipsku, ukázala, že lesy, rostliny a půda nebyly v loňském roce schopné dostatečně absorbovat oxid uhličitý. „Příroda dosud vyrovnávala naše zneužívání jejích zdrojů. To ale už nejspíš končí,“ cituje britský deník The Guardian z přednášky Johana Rockströma z Postupimského institutu pro výzkum klimatických dopadů. Pronesl ji letos v září na newyorském Klimatickém týdnu.

Lidstvo zatím nedisponuje technologií, která by nám pomohla zbavovat se CO₂ v atmosféře, musíme se tedy spoléhat na přírodu. Ta se krizi přizpůsobuje, například stromy rostou rychleji, aby mohly absorbovat více oxidu uhličitého. Jenže podle předběžných výzkumů citovaných ve studii z velkých porostů v loňském roce dostatek oxidu uhličitého vstřebal jen Konžský deštný prales, druhý největší les na světě. Amazonský deštný prales, pověstné „plíce planety“, se v důsledku oteplování a změn podnebí spojených s působením jevu El Niño potýká s nevídaným suchem a z tohoto důvodu svoji zásadní funkci v ekosystému přestává plnit. Je možné, že tato změna je vratná, ale není to příliš pravděpodobné, naopak se zdá, že letošní průměrná teplota planety překoná loňský rekord.

Křehká rovnováha ekosystému je narušená, rostoucí teploty, extrémní počasí a sucho mění klima natolik, že dá těžko odhadovat, co přijde dál. Předpovědní modely selhávají, nikdo tedy netuší, jak rychle bude rozvrat klimatu probíhat. Některé důsledky změn vidíme už teď: grónské a arktické ledovce tají rychleji, než se očekávalo, a to zase narušuje proudění Golfského proudu, takže následně klesá rychlost, s níž oceány absorbují CO₂.