Akademici chtějí kultivovat českou debatu. Začali příspěvkem o izraelsko-palestinském konfliktu

Přes 130 lidí z akademické sféry podepsalo Prohlášení Iniciativy za kritickou akademii, které reaguje na jednostrannost české diskuze k izraelsko-palestinskému konfliktu.

suh
Foto Alarm / Petr Zewlakk Vrabec

Iniciativa za kritickou akademii, která vznikla v létě 2024 jako volné sdružení akademiček a akademiků, zaměstnanců a zaměstnankyň vysokých škol a dalších vzdělávacích

a výzkumných institucí v České republice, zveřejnila Prohlášení za kritickou akademii. Toto prohlášení reaguje na stav české diskuze o izraelsko-palestinském konfliktu a v první vlně ho podepsali například Milena Bartlová, Pavel Barša, Petr Kratochvíl, Alice Koubová, Jan Motal, Ľubica Kobová, Bronislav Ostřanský, Helena Sadílková, Matěj Spurný a dalších 130 lidí z akademické sféry.

Akademičky a akademici v prohlášení vysvětlují, že jim záleží na hájení lidských práv a dalších univerzálních hodnot. „Považujeme za nezbytné, aby se akademická sféra vyjadřovala k aktuálním otázkám zásadní společenské důležitosti a zaujímala k nim hodnotová stanoviska,“ píší akademici. Reagují tak na postoje, které podle nich převládají ve významné části společnosti ve vztahu k eskalaci násilí v izraelsko-palestinském konfliktu po
7. říjnu 2023 a také na deficity české veřejné debaty, včetně pojetí role univerzit a akademických pracovišť.

Jednostranná česká pozice

„Oprávněného veřejného odsouzení se dostalo zločinům proti lidskosti a násilí proti izraelským civilistům, ke kterému došlo 7. října, a rovněž pokračujícímu držení izraelských rukojmí v Gaze. Naproti tomu dlouhotrvající násilí proti palestinským civilistům, které opakovaně přerůstá do páchání válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, je zlehčováno, ignorováno nebo popíráno, v horším případě dokonce obhajováno,“ píše se v prohlášení, podle kterého je tento selektivní a jednostranný postoj nejzjevnější v politické sféře a médiích, ale zasahuje i do dalších oblastí veřejného života, včetně vzdělávacích a výzkumných institucí.

„Jsme přesvědčeni, že bez ohledu na to, zda plyne z neinformovanosti, nebo ideových předsudků, je tento postoj neospravedlnitelný a ve svých důsledcích představuje selhání veřejné sféry a občanské společnosti, která se má opírat o úctu k lidskému životu a k lidské důstojnosti,“ říkají akademici. V prohlášení také upozorňují na válečné zločiny a zločiny proti lidskosti, vyšetřované mezinárodními soudními institucemi a dokumentované mezinárodními humanitárními organizacemi, a na rychlost a rozsah destrukce, utrpení a humanitární katastrofy, kterou izraelská operace v Gaze způsobila. Ta podle akademiků nemá v mnoha ohledech obdoby za dlouhé dekády. Akademici rovněž nesouhlasí s tím, že Izrael těží z rozsáhlé diplomatické, materiální a akademické podpory a spolupráce ze strany řady demokratických zemí včetně České republiky. „Tato podpora je pro nás nepřijatelná. Česká republika se stává spoluzodpovědnou za páchané násilí,“ uvádějí akademici.

Etická role univerzit

Podepsaní akademici chtějí prosazovat etickou roli univerzit, která bude zásadová a odborně informovaná. Proto se chystají „vystupovat proti tomu, aby univerzity a výzkumné instituce spolupracovaly s institucemi spoluodpovědnými za porušování lidských práv a mezinárodního práva (natož aby se na takových činnostech podílely), a aktivně v tomto smyslu působit v orgánech akademické samosprávy.“ Dále chtějí vystupovat proti diskriminaci studentů a zaměstnanců univerzit na základě etnické, náboženské či národní příslušnosti nebo politického názoru, hájit právo na projevení názoru a podporovat projevy solidarity v akademických institucích ve vztahu k obětem násilí a těm, kterým bylo
v důsledku konfliktů znemožněno vzdělávání nebo provádění výzkumu.

Kromě toho rovněž chtějí podporovat roli univerzit jako prostoru pro vzdělávání a diskuzi a zprostředkovávat a rozvíjet expertní pohled. Proto chtějí podporovat a pěstovat komplexní debatu o izraelsko-palestinském konfliktu, včetně zahrnování těch témat  a perspektiv, které jsou v české debatě málo zastoupeny, nebo jsou z ní vytěsněny, upozorňovat na existující akademický výzkum a relevantní diskuze, které v jeho rámci probíhají, zvát zahraniční odborníky a odbornice k diskuzím nad jejich výzkumy, a tím přispívat k rozšiřování
 a obohacování české debaty a také přispívat svou vlastní výzkumnou, akademickou, popularizační a občanskou aktivitou.

Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů

Podpořte nás

Čtěte dále