Už čtvrt století se Venezuela nachází pod vládou Huga Cháveze a jeho nástupce Nicoláse Madura. Naději na změnu v těžce zkoušené zemi nyní utnul tamní režim, který po manipulaci s volebními hlasy oznámil pokračování Madura ve funkci prezidenta.
Ještě ani nebylo sečteno přes 80 procent hlasů a venezuelský vládce Nicolás Maduro oznámil, že ke změně ve vedení země nedošlo. Chávezův duch žije dál, dalo by se říct. A tato věta několikrát zazněla i z úst Madurových podporovatelů. „Musíme respektovat ústavu. Nesmíme dovolit, aby se někdo pokusil pošpinit tento krásný den, který prožil venezuelský lid,“ řekl Maduro svým stoupencům před palácem Miraflores v Caracasu.
Politologové i další analytici očekávají rozsáhlé protesty vyvolané všeobecnou nespokojeností.
„Vyhráli jsme! Povinností vedoucích představitelů je udržovat mír. A ve Venezuele zvítězil mír a právní stát a vláda práva. Existuje zde ústava a existují instituce,“ uvedl na sociální síti X znovuzvolený prezident. Ten podle Národního volebního výboru získal přes 51 procent hlasů, zatímco jeho vyzyvatel a bývalý diplomat Edmundo González podle Madurem ovládaného úřadu oslovil jen 44,2 procenta voličů. Ironií zůstává, že zbylí tři kandidáti prý dostali každý shodně okolo 4,6 procenta, čímž celkový součet volebních zisků přesáhl sto procent.
Byl to přitom na poměry Venezuely a ve srovnání s předvolební kampaní poměrně klidný volební den, přestože hned na několika místech ozbrojené složky předčasně uzavřely volební místnosti. Napětí začalo růst až s uzavřením volebních místností v 18 hodin a následným sčítáním hlasů. To se totiž výrazně zpozdilo, za což podle předsedy Národního volebního výboru Elvise Amorosa mohl „teroristický hackerský útok“. Nebyl to přitom první případ zdržení. Podobné machinace ohledně sčítání proběhly i v roce 2013, kdy výsledky zpochybnila opozice.
Tři pokusy, jeden kandidát
Stejná reakce na výsledek voleb jako v roce 2013 se opakovala i v následujících letech a výjimkou není ani letošek. Oficiální výsledky prezentované Madurovým režimem odmítl jeho protikandidát González i lídryně opozice María Corina Machado, která se měla Madurovi ve volbách postavit. Populární politička totiž ovládla loňské opoziční primárky a začala sjednocovat Madurovy kritiky a odpůrce. Do jejího tažení se ale vložil nejvyšší venezuelský soud, který kandidátce na hlavu státu v lednu potvrdil zákaz vykonávání veřejných funkcí. Důvodem byly údajné finanční nesrovnalosti v době působení ve venezuelském parlamentu.
Machado tak v roli Madurovy vyzývatelky nahradila profesorka a filosofie Corina Yoris. Ani ona se ale nevyhnula vyřazení, když se jí kvůli potížím on-line systému včas nepodařilo zaregistrovat do volebního klání. Když hrozilo, že opozice do souboje s Madurem nikoho nevyšle, nakonec padla volba na dosud nepříliš známého exdiplomata Gonzáleze. Ani to ale nebyla jednoduchá volba. Opozice měla na výběr nového kandidáta jen 24 hodin, k čemuž „Tropický Stalin“, jak se Madurovi přezdívá, nakonec svolil až po nátlaku Spojených států. Madurův režim totiž svým postupem proti opozici a porušením loňské dohody z Barbadosu popudil Washington, který pohrozil zpřísněním sankcí cílícím především na klíčovou ropu.
Výzva voličům i armádě
Při jednání na Barbadosu Maduro slíbil, že prezidentské volby proběhnou pod dohledem mezinárodních pozorovatelů. Hned několik z nich ale nebylo vpuštěno do země, a to včetně bývalého argentinského prezidenta Alberta Fernándeze, zástupců brazilské a kolumbijské vlády i delegace z Evropské unie. „Všechna pravidla byla porušena. Náš boj ale pokračuje,“ vzkázal voličům González. „Venezuelané a celý svět vidí, co se dnes stalo,“ řekl také poražený kandidát. Podle Machado měla opozice své zástupce u 95 procent sčítání, oficiálně se ale dosud dostala pouze ke 40 procentům sčítacích lístků.
„Při 40 procentech sečtených hlasů činil rozdíl mezi Edmundem Gonzálezem a Nicolásem Madurem téměř třicet procentních bodů,“ uvedl pro BBC venezuelský novinář a odborník na volební systémy Eugenio Martínez. „Aby se došlo k finálnímu výsledku, musel by na zbytku lístků González dostat nula hlasů a Maduro všechny hlasy,“ vysvětlil Martínez.
„Vyhráli jsme a všichni to vědí. Toto už není ani podvod, je to ignorování vůle lidu,“ řekla po oznámení oficiálních výsledků Machado. Neexistuje způsob, jak by to mohli omluvit. Ne s informacemi, které máme.“ Mimo to vůdkyně opozice vyzvala venezuelskou armádu k „respektování vůle lidu“.
Kritika ze zahraničí, podpora tradičních spojenců
Výzva k venezuelské armádě ze strany Machado nebyla jediná. Krátce po oznámení oficiálních výsledků ze všech zahraničních státníků zareagoval (tradičně) nejvyhroceněji argentinský prezident Javier Milei. Známý libertarián vyzval venezuelskou armádu, aby vystoupila proti Madurovi. „Venezuelané se vyslovili pro konec Madurovy komunistické diktatury. Argentina tento volební podvod neuzná a očekává, že ozbrojené síly budou bránit demokracii a vůli lidu,“ napsal Milei na síti X.
Volební manipulaci odsoudili i další latinskoameričtí státníci, a to včetně levice. Mezi prvními tak udělal chilský prezident Gabriel Boric. „Madurův režim musí pochopit, že výsledkům, které zveřejňuje, je těžké uvěřit. Požadujeme transparentnost,“ uvedla chilská hlava státu. Volební manipulace odsoudily také Ekvádor, Panama, Kostarika, Paraguay, Peru, Dominikánská republika a Uruguay. Pochybnosti pak vyjádřili zástupci Kolumbie, země, která má i díky své levicové vládě k Venezuele o něco blíže než zbytek regionu. Ministr zahraničí Luis Gilberto Murillo si od Caracasu vyžádal „podrobné výsledky a nezávislý audit“. Kolumbijský prezident Gustavo Petro se dosud nevyjádřil. Stejně tak se čeká na reakci dalších dvou levicových prezidentů, brazilského Luly da Silvy a končícího Andrése Manuela Lópeze Obradora z Mexika.
Volební manipulaci odsoudilo i Španělsko nebo Spojené státy. Americký ministr zahraničí Antony Blinken během návštěvy Japonska vyjádřil „vážné obavy, že oznámený výsledek neodráží vůli venezuelského lidu“. „Je nezbytné, aby každý hlas byl spravedlivě a transparentně započítán,“ uvedl Blinken. „Mezinárodní společenství vše velmi pozorně sleduje a bude podle toho reagovat,“ dodal šéf americké diplomacie.
Naopak Madurovi k vítězství už stihli gratulovat tradiční spojenci. Ruský prezident Vladimir Putin vyzdvihl „strategické partnerství“ a vzkázal, že Maduro bude „vždy vítán na ruské půdě“. Výsledek voleb přivítaly i Peking a Teherán, který ocenil vítězství „navzdory krutým a nespravedlivým sankcím“. Z regionu Madurovi gratulovali jen zástupci Kuby, Nikaragui a Hondurasu.
Co bude dál?
Naději na změnu režimu tak přes odpor doma i v zahraničí vystřídala povolební deprese a s ní spojené otázky, co bude následovat. Analytici ani pozorovatelé neočekávají žádnou vlnu násilí ani občanskou válku. Důvodů k optimismu přesto není mnoho. Politologové i další analytici očekávají rozsáhlé protesty vyvolané všeobecnou nespokojeností. Reakcí pak zřejmě budou i represe ze strany úřadů, které už v rámci předvolební kampaně přikročily k zatčení nejméně 120 opozičních aktivistů. První náznaky už bylo možné pozorovat během pondělního odpoledne.
Důležitou podporou pro venezuelskou opozici i obyvatele bude také zahraniční reakce. „V latinskoamerickém kontextu je velmi pravděpodobné, že se většina latinskoamerických vůdců spojí proti Madurovi, přičemž zásadní budou Lula da Silva a Gustavo Petro, kteří, jak se zdá, umějí s Madurem komunikovat,“ řekl BBC politolog Eduardo Valero.
Dalším dopadem Madurem ukradených voleb pak bude zřejmě vlna emigrace, která přitom už v předchozích letech dosahovala rekordních hodnot. V zahraničí aktuálně žije téměř osm milionů Venezuelanů, tedy 15 procent populace, přičemž pouze jedno procento z nich mohlo volit. Ostatním hlasování zkomplikovaly venezuelské zastupitelské úřady v daných zemích. Podle dubnového průzkumu společnosti Meganalisis přitom nejméně 44,6 procenta venezuelské populace uvažuje o emigraci, pokud by Maduro získal třetí funkční období. „Je to emigrační bomba. Blížíme se tomu, že každý třetí Venezuelan bude v exilu. To se neděje ani v zemích zasažených válkou,“ cituje El Colombiano profesora Mauricia Reyese z Kolumbijské národní univerzity.
Jakou cestou se Venezuela vydá, ukážou nejbližší dny. Už krátce po vyhlášení výsledků obvinily venezuelské úřady Machado ze sabotáže voleb a Maduro slíbil, že venezuelská prokuratura bude při „jednání s teroristy, demonstranty a násilníky“ mít „železnou pěst“.
Autor je spolupracovník redakce.
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás