Propalestinští aktivisté se od února pokoušeli přesvědčit organizátory Benátského bienále, aby zrušili pozvání pro izraelské umělce, ale neúspěšně. Světoznámá umělecká akce, která tento rok slaví šedesáté narozeniny a v sobotu otevře své brány veřejnosti, měla mít i svůj izraelský pavilon, v němž měla vystavovat umělkyně Ruth Patir. Pavilon v Benátkách skutečně stojí, výstava v něm je, ale zatím zůstane zavřený.
Když se měl v úterý otevřít pro novináře a pozvané hosty, našli návštěvníci na dveřích pavilonu tento nápis: „Umělkyně a kurátoři izraelského pavilonu otevřou výstavu, až když bude vyhlášeno příměří a dosáhne se dohody o propuštění rukojmí.“
Patir a kurátoři Mira Lapidot a Tamar Margalit v prohlášení dodali, že nehodlají výstavu zrušit, ale jen projevují solidaritu s rodinami rukojmích a také s izraelskou komunitou, která volá po změně.
Vystavené objekty a video z výstavy (M)otherland jsou viditelné přes skleněné zdi, nicméně dovnitř se nikdo nedostane. „Nelíbí se mi to, ale myslím si, že je to důležité,“ řekla Patir v rozhovoru pro New York Times o důvodech, proč se rozhodla svoji nejdůležitější výstavu v životě sabotovat. „Mám problém představovat světu projekt, který hovoří o křehkosti života zrovna v časech, které takovou věcí pohrdají,“ dodala Patir.
Izraelská umělkyně ve své tvorbě vychází z osobních témat, která jsou ale odrazovým můstkem ke komplexnějším společenským diskuzím. V jejím videu Keening, které je součástí výstavy na Bienále, ožívají počítačem generované figuríny postav z dávných časů a spojují se s fragmenty soch, které nalezli archeologové na severu Arabského poloostrova v oblasti Levanta, do níž patří i Izrael a Palestina. 3D animace má symbolizovat trpící ženy, což lze snadno vztáhnout na aktuální události v Gaze.
Patir byla vybrána k zastoupení Izraele na mezinárodní přehlídce na začátku září, tedy měsíc před útokem Hamásu, jenž odstartoval novou vlnu násilí v Gaze. Bienále bude trvat do 24. listopadu.