Román Kim de l’Horizon narušuje mnoho zautomatizovaných samozřejmostí, jež si spojujeme s literaturou. Nebinární autorstvo dekonstruuje jazyk inkluzivní gramatikou, neologismy, mnohojazyčností i umělou inteligencí. Ve vyprávění, které je především hledáním sebe a rozrušováním generických identit etnických, sociálních i genderových, se kříží estetika campu, baroka, rustikality. Neumělé zápisky o perzekuci čarodějnic se tu prolínají s rekonstruováním vzpomínek na dětství i současnými často sexuálně explicitními pasážemi. Více o možná jedné z nejneuchopitelnějších knih, které jsme tu zatím četli, v novém díle literárního podcastu TL;DR.
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás
