„Allende by byl pravděpodobně svržen i bez Spojených států,“ říká politolog Buben

O vojenském převratu z 11. září 1973, odkazu socialisty Salvadora Allendeho i diktátora Augusta Pinocheta si v novém dílu podcastu Kolaps povídáme s iberoamerikanistou a politologem Radkem Bubnem.

Foto Alarm / Jan Bělíček

Datum 11. září máme většinou spojené s teroristickým útokem na dvojčata Světového obchodního centra v New Yorku. Přesně před padesáti lety ale došlo ještě k jinému, podobně tragickému jedenáctému září. A to v latinskoamerickém Chile. Proběhl zde tehdy vojenský převrat pod vedením generála Augusta Pinocheta, který svrhl socialistického prezidenta Salvadora Allendeho. Allende ve stejný den pravděpodobně spáchal sebevraždu. O chilské socialistické revoluci, samotném převratu, vlivu Spojených států na něj a také o represích a následné diktatuře Augusta Pinocheta si v novém dílu podcastu Kolaps povídáme s politologem a iberoamerikanistou Radkem Bubnem z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

Teď uplynulo padesát let od vojenského převratu v Chile. Na co se vás čeští novináři ptají nejčastěji?

Média zajímá zapojení Spojených států do celého toho dění. Téma je to v tomto ohledu stále živé a udržuje ho v oběhu politická levice. Ta není ochotná uznat, že by byl Allende patrně svržen i bez Spojených států. Spojené státy Allendeho neúspěchu hodně napomohly a mají na něm zcela určitě podíl, ale do samotné vojenské akce z 11. září přímo zapojeni nebyli. V rámci deklasifikace tajných materiálů vypustili Američané ven zprávy, ze kterých je to patrné. Nixon byl informován o tom, že se něco děje, ale do detailů zasvěcený nebyl. Mnohem větší vliv na sesazení Allendeho měla třeba vojenská vláda v Brazílii. Záhy po převratu poslala do Santiaga i své poradce, hledala v Chile svoje politické emigranty. Spojené státy se hodně angažovaly v tom, aby zabránily nástupu Allendeho k moci. Ten konkrétní převrat ale zase tolik neovlivnily.

Mluvil jste o tom, že mezinárodní aspekt vojenského převratu zajímá hodně levici. Zajímá českou levici?

Myslel jsem samozřejmě světovou levici. U nás se tématu věnují mainstreamová média. Je to věc hodně probádaná, hodně se o ní píše a nevyžaduje to nějakou důkladnou znalost chilských reálií. Ten mezinárodní aspekt je univerzálně sdělitelný, ale když člověk zabředne do vnitřních záležitostí, tak už to vyžaduje důkladnější studium. Chápu, že na to v českých médiích nejsou úplně podmínky.

Co na tom převratu zajímá vás?

Mě na tom zajímá Chile a interní dynamika této země. A stejně tak mě zajímá intrakontinentální dimenze, tedy vztah Allendeho a jiných latinskoamerických vlád té doby. Zajímá mě taky vztah Allendeho a širší levice, ať už latinskoamerické nebo přímo té chilské. Ty mezinárodní aspekty mě zas tolik nezajímají.

Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů

Podpořte nás

Jan Bělíček je literární kritik a novinář. Od konce roku 2019 je šéfredaktorem Alarmu, který v roce 2013 spoluzakládal. Píše o literatuře, kultuře, ale i politice a společnosti. S Pavlem Šplíchalem moderuje podcastu Kolaps a společně s Evou Klíčovou vytvářejí literární podcast TL;DR. | [email protected]

Pavel Šplíchal je spíš ignorant a anarchista než sociolog. Ale právě sociologii kdysi vystudoval, v Alarmu je od roku 2013. Píše o politice, ultrapravici, chudobě, nerovnostech a dalších tématech. Dřív se pokoušel to dělat vtipně, ale už to vzdal. Spolu s Janem Bělíčkem moderuje podcast Kolaps.