„Ne všichni umělci jsou jenom prodejný kurvy. Ale ty peníze jsou občas trošku prostředek politickýho boje, že jo? Máme málo grantů, jsme v piči, ale pořád nám jde o nějakou kulturu. Nemá náhodou pan Pudil pár hřebíčků?“ otočil se na sekuriťáky umělec Vladimír Turner, který před nově otevřenou Kunsthalle Praha pil uhlí s vodou, které následně plival na obří eurové bankovky. Bankovky poté dával do dřevěných rámů, na které právě potřeboval hřebíky. „Musíte být líp připravený,“ odvětil umělci sekuriťák před nově otevřenou galerii umění, kterou financuje někdejší uhlobaron Petr Pudil.
Happeningu před galerií se zúčastnilo několik desítek umělců a umělkyň, aby upozornily na skutečnost, že galerijní finanční prostředky mají svůj původ ve fosilním průmyslu. I za tyto peníze pak Kunsthalle nakupuje galerijní akvizice a Petr Pudil se díky tomu podle protestujících společensky etabluje jako „hodný“ miliardář podporující umění. Součástí performance před Kunsthalle Praha byl i workshop artwashingu – vylepšování si image skrze bohulibou investici do umění.
„My ale stále věříme, že umění má sílu emancipovat a působit subverzivně. Věříme, že skrze umělecké činy můžeme formulovat možné cesty společného úniku z kapitalismu, který vede tento svět do záhuby,“ zaznělo mimo jiné v prohlášení umělců a umělkyň protestujících proti takovéto formě symbolického čištění peněz, které byly získány byznysem likvidujícím planetu.
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás