Deštné lesy jsou vysoce citlivé na množství srážek a vlhkosti. Zdrojem vlhkosti jsou v deštných lesech i samotné stromy, jejichž listy zadržují vodu, a ta pak padá dolů jako déšť. Proto narušují rovnováhu ekosystému nejen samotná sucha, ale hlavně požáry, které stromy ničí, a prales se pak mění v savanu.
Jakmile se proces přeměny spustí, bude podle vědců nevratný.
Letošní požáry v Amazonském pralese jsou přitom nejhorší za poslední dekádu. Problémy způsobují kromě klimatických změn také zlatokopové a těžaři, kteří v pralesích pracují a jejichž činnost na místě podporuje prezident Jair Bolsonaro. Požáry jsou často zakládány i kvůli získání půdy pro zemědělské účely.
To, že se prales může proměnit v savanu, je známo již delší dobu, ale nyní švédští vědci přišli se studií, jejíž výsledky jsou alarmující: 40 procent pralesa je, co se týká množství srážek, v kritickém stavu už nyní a hrozí jeho přeměna v ekosystém typický pro savanu. Průběh celé přeměny na travnaté nebo i lesnaté plochy typické pro savanu by sice trval mnoho let, problém je ale v tom, že jakmile se proces přeměny spustí, bude podle vědců nevratný.
„Teď už víme, že deštné pralesy na všech kontinentech jsou velmi citlivé na změnu klimatu a mohou ztratit schopnost adaptace. Když se poškodí, bude jejich navrácení do původního stavu trvat desítky let. A vzhledem k tomu, že v deštných pralesech žije většina druhů živočichů na světě, bude to nedozírná ztráta,“ řekl jeden ze švédských vědců britskému Guardianu.
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás