Na Twitteru přibývají svědectví muslimských žen, které popisují situace, kdy je obtěžovali muži během poutě do Mekky nebo při jiných náboženských rituálech. Vlnu tweetů odstartovala egyptsko-americká novinářka Mona Eltahawy, která se věnuje feministickým tématům. Na svém twitterovém účtu sdílela také článek arabské feministické online platformy Stepfeed s komentářem, ve kterém pozitivně hodnotila, že muslimské ženy promlouvají o sexuálním násilí, které na nich páchají muži během poutě do Mekky i během dalších náboženských obřadů.
Sama Mona Eltahawy popsala už v roce 2015 v knize Šátky a panenské blány s podtitulem Proč Střední východ musí projít sexuální revolucí svou vlastní zkušenost z roku 1982, kdy jí bylo patnáct let a stala se obětí sexuálního napadení během poutě do Mekky. Pod hashtagem #MosqueMeToo zveřejnily ženy za poslední týden tisíce různých zkušeností se sexuálním obtěžováním a sexuálními útoky během náboženských obřadů.
Řada žen uvádí, že sexuální napadení během poutě do Mekky jim navždy zkazilo vzpomínku na tento rituál a projev víry, na který se předtím tak těšily. Traumatizující vzpomínky jsou pro ně zároveň důvodem, proč by pouť do Mekky podruhé absolvovat nechtěly. Pouť do Mekky (arabsky hadždž) je jedním z pěti pilířů islámu. Měl by ji vykonat každý zdravý muslim alespoň jednou za život. Další pilíře islámu jsou vyznání víry, modlitba, dobročinnost a půst.
Kromě obtěžování a útoků si ženy také stěžují například na to, že je imám vyhodil z mešity, protože byly podle něj pokušením pro muže, nebo diskutují o tom, jak situaci zlepšit. „Mluví se o tom, že by ženy a muži měli být oddělení. Co by to ale udělalo s muslimskou komunitou? Musíme odtabuizovat téma sexuálního násilí a naučit muže, aby se ovládali,“ píše žena s přezdívkou Fatimah.
Muslim women like all women have to suffer harassment but when it happens in a religious context they are asked to mute themselves for a bigger cause. It is both unfair and oppressive.
— Aisha Sarwari (@AishaFSarwari) 6. února 2018
„Muslimské ženy jsou stejně jako všechny ženy oběťmi sexuálního obtěžování,“ píše sloupkařka Aisha Sarwari a dodává, že když se sexuální obtěžování odehraje v náboženském kontextu, vyžaduje se po ženách, aby o tom mlčely, protože se mají podřídit vyššímu zájmu. To je podle pákistánsko-americké autorky projevem útlaku a nespravedlnosti.
Častým tématem, které ženy ve svých tweetech zmiňují, je domnělá souvislost mezi necudností a sexuálním násilím. Podle diskutujících žen se právě na příkladu poutě do Mekky jasně ukazuje, že i cudně oblečené ženy se stávají oběťmi sexuálních útoků. Faranak Amidi z BBC k tomu podotýká, že sexuální násilí nesouvisí s tím, jak jsou ženy oblečené a zda jsou nebo nejsou cudné. „Jde o to, jak jsou muži učeni dívat se na ženy a přemýšlet o nich,“ tvrdí novinářka. Ke kampani se připojili i někteří muslimští muži, kteří zmiňují otřesné zážitky žen ve svém okolí. Kampaň #MosqueMeToo se ovšem stala také terčem kritiky, podle které si ženy své zážitky vymýšlejí.