Svědectví z Londýna: Nejde o to, kolik máme policistů

Přinášíme krátký rozhovor s Annou Sergi, očitou svědkyní sobotních teroristických útoků v Londýně a kriminoložkou působící na University of Essex.

vph, michalspina

Kde jste byla během sobotního teroristického útoku?

Byla jsem s přáteli na Borough Market, kde útočníci pobodali několik lidí noži. Zrovna jsem se posadila ke stolu, když útočníci najeli autem do pěších na mostě London Bridge. Sama jsem most přecházela ne víc než deset minut před útokem, měla jsem tedy velké štěstí.

Jaká byla reakce policie?

Policie na místo dorazila okamžitě, během dvou minut. Nejprve přijeli na most, ale to už útočníci sešli ze schodů na Borough Market. To vyvolalo chaos, viděli jsme jednoho z útočníků, jak běží za člověkem, kterému právě proříznul hrdlo. Další dva útočníci zřejmě dělali to samé, neviděli jsme je. Lidé začali vbíhat do baru, snažili se utéct z ulice.

V Británii se teď hodně mluví o financování policie – konzervativci jsou kritizováni, že seškrtali policii rozpočet, na druhou stranu Jeremy Corbyn navrhuje rozšířit policejní sbor o tisícovky nových příslušníků. Je ale více policistů skutečně způsob, jakým lze zabránit podobným útokům?

Nejde o to, jestli potřebujeme více nebo méně policistů. Skutečným problémem jsou opatření, která zavedla Theresa May, když byla ministryní vnitra. Její politika byla na jednu stranu extrémně polarizující vůči muslimské komunitě, když prosazovala preventivní strategii spojenou s koncepty jako „britskost“. Na druhou stranu pak její politika dávala přednost národní bezpečnosti na úrovni zpravodajských služeb, a ne práci policie, která byla za posledních pět až sedm let výrazně podfinancována. Otázkou tedy není, zda máme mít více policistů, ale jak financovat protiteroristickou policejní práci.

Mohou zpravodajské služby skutečně zamezit útokům tohoto typu? Zbraně útočníků – auta a nože – jsou lehce dostupné. Existuje tedy vůbec šance, aby se zpravodajské služby o plánování takového útoku dozvěděly? A pokud ne, jaká se nabízejí řešení?

Je to skutečně problém. Na řešení – tedy zaměření pozornosti na kořeny extremismu – se ale nikomu nechce čekat. Víme, že útočníci jsou ve svých přesvědčeních v posledních letech stále extrémnější. Souvisí to pochopitelně s povahou jejich názorů, ale je to i výsledkem konkrétního společenského napětí v této zemi, kde jsou slova jako „tolerance“ a „britské hodnoty“ využívané především k tomu, aby vytvářely rozpory a pocit „jinakosti“ uvnitř muslimské komunity.

Teroristické útoky se těší nebývalému zájmu médií. Mohou ale média plnit jakoukoliv nápomocnou funkci v boji s terorismem, nebo jsou spíše na škodu?

Nemohou. Média hrají výhradně škodlivou roli. Terorismus je divadlo a mediální pozornost a propagace jen slouží teroristům jako bezplatná marketingová kampaň.

 

Čtěte dále