Většinu svého života jsem strávil popisováním probíhajících katastrof, které pramení z globálního oteplování: povodně, sucha, bouře, zničené úrody a nucené migrace. Ale nic z tohoto seznamu nevypadá tak děsivě jako nově se objevující zprávy z Jižní Ameriky o rozmáhající se virus zika.
Zika je přenášena komáry, jejichž počet se s oteplováním klimatu nezadržitelně zvětšuje, a nakažení jedinci vykazují příznaky lehké chřipky. Ale v případě těhotných žen štípnutých infikovaným komárem je pravděpodobné, že se jim narodí děti se zmenšenou hlavou. Brazílie v minulém roce zaznamenala čtyři tisíce případů této „mikrocefalie“ [těžká vývojová porucha projevující se předčasným ukončením růstu mozku – pozn. red.]. Státní orgány v Brazílii, Kolumbii, Salvadoru, Jamajce a Venezuele již naléhají na ženy, aby se vyhnuly otěhotnění.
Virus zika představuje další krok k rozdělení světa na relativně bezpečné a nebezpečné oblasti – nově se formující epidemiologický apartheid.
Vzato do důsledku, ženy by se měly vyhnout tomu nejzákladnějšímu a nejkrásnějšímu lidskému úkolu. Je to nemyslitelné. Nebo je to spíše jako pointa dystopického sci-fi příběhu z budoucnosti. „Doporučujeme, aby ženy odložily – do nejvyšší možné míry – rozhodnutí stát se těhotnými, dokud země nebude schopna vyjít z epidemické fáze viru zika,“ ohlásily zdravotnické úřady v Kolumbii a dodaly, že ti, kteří žijí v nižších nadmořských výškách, by se měli pokud možno přestěhovat výše, z dosahu největšího výskytu komárů.
Odnesou to opět chudí
Nyní se zamysleme nad ženami, které jsou již těhotné a které budou následující měsíce trávit v tiché hrůze z toho, že jejich životy budou obráceny vzhůru nohama. Zkusme si představit, jaké to je – vztek, pocit viny a všudypřítomná úzkost ve chvílích, kdy nejvíce chceme být klidní a v pokoji.
A nyní si představme dalekosáhlejší, méně osobní důsledky: toto je další krok k rozdělení světa na relativně bezpečné a nebezpečné oblasti – nově se formující epidemiologický apartheid. Centra pro kontrolu nemocí již varovala Američany, kteří zvažují těhotenství, před cestou do dvaceti amerických a karibských států.
Nakonec samozřejmě nemoc pronikne za americké hranice – nejméně deset Američanů se ze zámoří vrátilo infikováno tímto virem a na Havaji se již matce, která byla v raných stadiích těhotenství konfrontována s virem v Brazílii, narodilo mikrocefalické dítě. Nicméně Amerika je dost bohatá na to, aby se vyhnula tomu nejhoršímu z pohromy, kterou pomohly vytvořit její návyky, co se fosilních paliv týče.
Jako obvykle to budou ti nejchudší a nejzranitelnější, kteří vše odnesou nejvíce. Armádní jednotky v Brazílii obchází dům po domě a vysušují louže i květináče se stojatou vodou, kde by se mohli množit komáři; na Jamajce ministr zdravotnictví tklivě prohlásil: „Budu velmi upřímný. Nemáme dostatek postřikovačů, abychom mohli každou obec na Jamajce poprášit [pesticidy, které by mohly pomoci regulovat epidemii].“
Nacházíme se v permanentním krizovém stavu
A tak obyvatelé bohatého světa budou nevyhnutelně méně často cestovat na místa, která se teprve začínají vzpamatovávat z chudoby. Vztahy, které urychlují celosvětový vývoj, postupně ochladnou. Je pravděpodobné, že i Olympijské hry v srpnu tohoto roku v Riu – teoreticky naše přehlídka mezinárodní solidarity – se promění v dva hrůzyplné týdny.
Zika samozřejmě není jedinou silou pohánějící situaci tímto směrem. Je těžké si představit, že někdo v nejbližší době navštíví Burkinu Faso nebo Mali, poté co al-Káida a Islámský stát vyhodily do povětří větší západní hotely. Lidé začínají emigrovat z Pekingu a Nového Dillí, protože nikdo nechce vychovávat děti tam, kde je smog tak hustý, že se respirační rouška proměňuje v pouhý módní doplněk.
Je jasné, že musíme navýšit jakoukoliv možnou pomoc lidem napříč Amerikami – musíme zajistit, aby měli postřikovače, testovací vybavení a týmy doktorů, které jsou schopny pomáhat. Ještě jasnější ale je, že musíme čelit tomu, že pokoušení ekologických možností naší planety se stalo nebezpečným v mnoha dosud nevídaných ohledech. Nacházíme se v krizovém stavu, jehož podoba se každým týdnem proměňuje a působí další strašlivá neštěstí.
Civilizace, ve které nelze bezpečně počít děti, přestává být civilizací.
Autor je americký novinář a environmentalista.
Z anglického originálu The Zika virus foreshadows our dystopian climate future, publikovaného na stránkách deníku The Guardian, přeložila Veronika Flanderová.
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás