Brněnská kultura je od doby, kdy se jí osobně ujala primátorka Markéta Vaňková, ve výborném stavu. Klíčové projekty pokračují ve stanoveném tempu. Stavba hokejové haly jde podle plánu a největší díru v zemi přicházejí obdivovat davy Brňanů. Totéž se týká městského okruhu, který se stane podobnou dominantou města jako opery v Sydney, Kodani či Hamburku, zatímco z Janáčkova kulturního centra je již několik let parkoviště obehnané plotem.
Novým prvkem v rozvoji brněnské kultury je Edukační centrum Národního divadla, které nebude. V roce 2020 brněnští politici schválili plán Národního divadla k přípravě projektu na edukační centrum pro dvě stě lidí v prostorách Janáčkova divadla. Národní divadlo tak investovalo několik set tisíc korun, čas, naději a energii a projekt připravilo. V roce 2024 zastupitelstvo připravený projekt zamítlo, aniž by vlastně řeklo proč.
Do kultury lze zařadit také pokračující snahu města postavit lanovku spojující největší kulturní centrum města – novou hokejovou halu – s obchodním centrem na kopci.
Divadlo následně oznámilo, že je proto nuceno omezit svou edukační činnost, kdy v prostorách měla najít zázemí především Baletní škola I. V. Psoty. Baletní lekce pro dospělé tak divadlo zruší úplně a lekce pro děti zredukuje a nebude dále rozvíjet. Situace však není jednostranná. Prostor se totiž uvolní pro restauraci a lidé si tak budou mít kde dát řízek a děti salát. A to na lukrativním místě, v němž předchozí restaurace Bohéma zkrachovala, protože tudy mnoho lidí nechodí a konkurence v centru města je velká.
Na první pohled se sice může zdát brněnská kulturní politika pod vedením Markéty Vaňkové nahodilou, chaotickou až destruktivní, ale při bližším pohledu je patrný jasný řád a přehledná koncepce. Zelenou dostávají od města subjekty, které primátorku podporují ve volbách, zatímco smůlu mají ti, kdo tak nečiní či snad remcají. Jako třeba ředitel Národního divadla Martin Glaser, který se postavil primátorčinu plánu, aby národní divadlo vyklidilo část svých prostor a uvolnilo je divadlu Bolka Polívky.
Bolek Polívka byl hlavní předvolební tváří ODS a tak se od primátorky těší mimořádné péči a finanční podpoře. Jeho soukromému divadlu Brno zrekonstruovalo prostor v Bílém domě a navrch přidalo 18 milionů korun. Polívka tak může v Brně nadále vítat hostovačky neznámých divadel z celé země. Stejnou podporu dostává také třeba ředitel Městského divadla Stanislav Moša, který za ODS rovnou kandidoval a od Vaňkové tak získal rekordní finanční podporu 23 milionů korun. Na druhé straně je třeba kino Scala, které se muselo vystěhovat ze stejných důvodů jako Polívka. Jenomže kino primátorku ve volbách nikdy nepodpořilo, a tak ho nechala zaniknout. Taková už je politika města, které chtělo být Evropským městem kultury.
Časy, kdy se korupce prováděla tajně a skrytě, má Brno dávno za sebou. Dnes slouží městská kasa jako bezedný zdroj financí pro kontinuální kampaň vládnoucí ODS. Její primátorka má ostatně ve straně natolik silnou pozici, že se za ni celá strana postaví i v případě, kdy užívá drogy na ulici.
Ale kultura má pod vedením Vaňkové mnoho podob. Jiné její části vzkvétají. Je však potřeba nejprve přijmout, že Brno je kulturní město. Proto je kulturní vše, co se v Brně děje. Pak už není nutné rozlišovat mezi baletní školou pro děti a parkovištěm.
Asi proto se k situaci zrušeného edukačního centra vyjadřuje pravá ruka i noha Markéty Vaňkové náměstek Robert Kerndl, který má na starosti energetiku a sociální věci, a ne Vaňková, která jen nerada říká veřejně nepříjemné věci. Ta se soustředí na akce, které existují nebo na které město přisypalo peníze, zatímco zrušené projekty vysvětlují jiní. Kerndl tak veřejnosti sdělil, že edukace prostě není prioritou Národního divadla, o čemž se nejspíš rozhodlo na jednání představenstva Brněnských tepláren. Ostatně co mají teplárny z toho, že se nějaké děti učí tančit.
Baletní škola Daniela Křetínského
Hospoda místo centra pro děti je možná smutná věc, ale kultura není jen balet. A tak město odsouhlasilo, že daruje Danielu Křetínskému, jednomu z nejbohatších oligarchů v zemi, jedny z nejcennějších městských pozemků výměnou za boudu vedle autobusového nádraží. Takhle se totiž dělá velký byznys. Koupit od lidí napojených na ODS autobusové nádraží i s pozemky, které město nutně potřebuje, a střelit je městu pod vedením ODS zpátky za nesmyslnou cenu. Město na to samozřejmě přistoupí, ODS nemiluje nic víc než podporu miliardářů, aby toho měli pokud možno co nejvíc. Ideálně celé Brno. Brno by samozřejmě mohlo pozemek ve veřejném zájmu vyvlastnit, ale na tom by Křetínský nevydělal.
Skutečné bohatství totiž v České republice nepovstává z práce, píle či inovací, ale z toho, že se vám podaří dostat do svých spárů to, co bylo ještě včera věcí veřejnou. Na lukrativních pozemcích v budoucí čtvrti pak může Křetínský postavit třeba byty a obyvatele města podojit znovu.
Do kultury lze zařadit také pokračující snahu města postavit lanovku spojující největší kulturní centrum města – novou hokejovou halu – s obchodním centrem na kopci. V rámci této kultivace veřejného prostoru město vyžene zhruba dvacet tisíc kavek a havranů, které na místě nocují už přes sto let. S obavami ornitologů, odborné i laické veřejnosti se naštěstí neprůstřelně vypořádal náměstek pro dopravu Jiří Kratochvil (ODS), když řekl, že je to ptákům jedno. Jisté je, že ODS je jedno opravdu všechno, v čemž jí hraje do karet pověstná brněnská apatie nebo magistrátní koalice složená prakticky ze všech stran, tedy bez reálné opozice.
