Bolsonaro junior favoritem. Brazílie jen obtížně zastaví nástup krajní pravice

Od počátku sčítání bylo během nedělního večera zřejmé, že brazilské volební průzkumy podcenily krajně pravicového kandidáta Flávia Bolsonara, syna někdejšího prezidenta Jaira Bolsonara. Namísto čekání, zda podpora úřadujícího prezidenta Luize Inácia Luly da Silvy překročí padesátiprocentní hranici, a tím se rozhodne už v prvním kole, se byla pozornost věnována každé desetině procenta u jeho soupeře.

Flávio Bolsonaro nakonec rozhodující hranici v prvním kole nepřekročil, do toho druhého ale vstupuje jako jasný favorit. Hájit totiž bude náskok dvou procentních bodů (tedy necelých 2,5 milionu hlasů) a navíc se bude moci zřejmě opřít o voliče neúspěšných pravicových kandidátů Ronalda Caiada a Renana Santose (oba okolo 2,6 milionu hlasů). Jeho levicového soupeře pak z relevantních kandidátů podpoří maximálně Augusto Cury, který získal necelé 3,5 miliony hlasů.

Pro brazilskou levici šlo o černou neděli, protože prohrála na všech frontách.

Brazilský politický klan ale neslavil jen prvenství v prvním kole prezidentských voleb. Bolsonarův syn Carlos i exprezidentova žena Michelle (jedna z tváří Fláviovy prezidentské kampaně) totiž získali křeslo v brazilském senátu. V dolní komoře parlamentu pak usedne Bolsonarův nejmladší syn Jair Renan a post guvernéra státu São Paulo obhájil Bolsonarův věrný spojenec (a chvíli zvažovaný kandidát pravice na hlavu státu) Tarcísio de Freitas. Pro brazilskou levici tak šlo o černou neděli, protože prohrála na všech frontách.

Mission impossible

V roce 2022 Lula da Silva porazil Jaira Bolsonara v prvním kole o více než pět procent. Tentokrát se ale hned v 716 městech podpora přesunula ke krajně pravicovému politikovi (opačným směrem ani v jednom). Lula da Silva tak poprvé od roku 1998 neovládl první kolo voleb, všímá si analytik Daniel Schteingart.

Úřadující prezident ztratil podporu ve 25 z 27 brazilských států a především prohrál v klíčovém státě Minais Gerais, který zatím vždy rozhodl o vítězi voleb. Ve srovnání s rokem 2022 se zde u volebních zisků (přibližně 48 versus 43 %) prohodila jména kandidátů. Levicový politik navíc ztratil i u dvou největších diaspor, kdy v USA náskok jeho konkurenta vzrostl o 6 % na celkem 32 %, v Portugalsku se naopak Lulův náskok ztenčil z 29 na 14 %. Čísla jsou nekompromisní. Pokud chce Lula da Silva myslet na obhajobu svého mandátu a postavit se do čela Brazílie počtvrté, musí získat přes 62 % hlasů pro neúspěšně kandidáty, což se zatím jeví jako takřka nemožný úkol. Jinak se do Palácio do Planalto vrátí klan Bolsonarů.

Maso a hazard

„Byly to volby o odmítnutí Lulovy politiky a Flávio se stal symbolem tohoto odmítnutí,“ řekl stanici BBC brazilský politolog Antonio Lavareda. Prezident si opakovaně stěžoval na údajně nedostatečnou podporu své vlády i strany v kampani a v průzkumech mu taktéž uškodily korupční skandály jeho okolí včetně syna Fabia Luise, kterému se přezdívá „Lulinho“.

Špatné volební výsledky ale komentátoři přičítají především nesplněným volebním slibům, které zahrnovaly snížení životních nákladů. V kampani v roce 2022 Lula da Silva sliboval nižší ceny masa, aby si každý mohl dát steak a pivo, jenže o čtyři roky později jsou ceny na takřka stejné úrovni a frustrace roste. Prosadil sice vyšší zdanění bohatších, tato daňová změna se ale stále výrazně neprojevila a chudší část brazilské populace Lula da Silva odradil zákazem online hazardu.

„Panuje zklamání ze současnosti a nedostatek perspektivy do budoucna. Lidé uznávají, že Lula ve svém funkčním období udělal hodně, ale zároveň si stěžují na životní úroveň, konkrétně na náklady na jídlo a pohonné hmoty,“ uvedla socioložka Camila Rocha z Brazilského centra pro analýzu a plánování. Ani to neopomněl ve své kampani zmínit Flávio Bolsonaro.

Bolsonarismus žije

Možná trochu odvážná sázka na nástupce a syna exprezidenta, který si aktuálně odpykává 27letý trest za pokus o státní převrat a plánování vražd svých politických konkurentů, tak zatím vychází. Flávio sice do jisté míry navazuje na svého otce, zároveň se ale profiloval jako „umírněnější, vyrovnanější a středovější Bolsonaro“.

Energického vojáka s často skandálními projevy nahradil klidný, ale výřečný právník, který se zároveň odlišuje od svých často agresivních mladších bratrů. V kampani se Flávio po boku své manželky a dvou dcer prezentoval jako rodinný typ, a zvláště se ucházel o hlasy evangelikálů, které oslovoval také prostřednictvím své matky. Michelle a Flávio se sice v průběhu kampaně střetli ohledně podpory některých konzervativních kandidátů, ale právě podpora čerstvě zvolené senátorky zřejmě Fláviovi přinesla a ještě přinese hlasy jak brazilských žen (které jinak podle průzkumů preferují Lulu da Silvu), tak rostoucího počtu evangelikálů.

 „V porovnání se svým otcem je mnohem kultivovanější, nepodniká žádné otevřeně misogynní útoky a velmi dbá na svou rétoriku,“ řekla BBC antropoložka Isabela Kalil. „Když se ale podíváte na jeho politické plány a předvolební sliby, zjistíte, že jsou všechno, jen ne umírněné,“ dodává.

Bolsonarův program se příliš neliší od programů dalších radikálních pravicových sil v regionu: kombinuje ekonomický liberalismus, plný škrtů ve státní správě i v daňovém systému a privatizačních reforem, s přísnou bezpečnostní politikou namířenou proti kriminálním skupinám. Finalista druhého kola prezidentských voleb slibuje, že označí zločinecké skupiny za narkoteroristy a nasadí proti nim armádu a také že sníží hranici trestní odpovědnosti za závažné trestné činy z 16 na 14 let. Po vzoru salvadorského autoritáře Nayiba Bukeleho chce budovat rozsáhlé věznice. Voličům také slíbil, že zavede chemickou kastraci pro pachatele odsouzené za sexuální zneužívání.

Zcela otevřeně pak přiznal, že bude usilovat o amnestii nebo milost pro svého otce, který je v současné době v domácím vězení. Odsouzení Jaira Bolsonara bylo podle něj důsledkem „politické perzekuce“. V rámci kampaně přitom vyšlo najevo, že sám Flávio je vyšetřován policií pro údajnou korupci a praní špinavých peněz v souvislosti s financováním snímku o svém otci. Režii filmu měl totiž na starost bankéř Daniel Vorcaro, který skončil za mřížemi v rámci rozsáhlé korupční aféry.

Mezi Washingtonem a Pekingem

Pokud Bolsonaro junior uspěje i ve druhém kole, budou oslavy probíhat zřejmě i v Bílém domě. Právě administrativa Donalda Trumpa totiž opakovaně zasahovala do brazilské politiky a stranila pravicové opozici i „Trumpovi tropů“ Jairu Bolsonarovi a jeho synům. V červenci Trump uvalil 25% clo na brazilské zboží za „nekalé praktiky“, což mnozí komentátoři interpretovali jako odvetu za odsouzení Bolsonara a dalších pučistů a Lulovu kritiku amerického prezidenta.

 „Brazílie neleží na ničím dvorku,“ pronesl v září na Valném shromáždění OSN v New Yorku Lula da Silva. Komu vzkaz adresoval, není těžké uhodnout: ačkoli o Latinské Americe jako o „zadním dvorku Ameriky“ už Spojené státy otevřeně nemluví, vliv Trumpovy administrativy v regionu sílí. Nyní se ukáže, zda se ke spojencům Washingtonu od Ekvádoru přes Kolumbii, Bolívii a Chile až po Argentinu přidá také nejlidnatější země regionu.

Washington aktuálně posiluje ekonomickou a vojenskou dominanci v Jižní Americe prostřednictvím iniciativy „Štíty Ameriky“, zaměřené na boj proti násilným kartelům. Po vojenské intervenci ve Venezuele pak Trump vyvíjí ekonomický tlak také na Mexiko a Kubu. USA se zároveň snaží omezovat čínský vliv v regionu, Peking je ale už delší dobu nejdůležitějším obchodním partnerem Brazílie.

Bolsonaro junior zároveň avizoval, že jedním z jeho prvních kroků po zvolení by byl přezkum toho, zda by měla Brazílie zůstat v alianci BRICS, kde se země nachází společně s Ruskem, Indií, Čínou a Jihoafrickou republikou (a také dalšími přidruženými státy). Prezidentský kandidát se také nechal slyšet, že aliance slouží hlavně k provokování Spojených států. Podle analytiků i diplomatů jde ale především o rétoriku, podobně jako v případě argentinského prezidenta Javiera Mileie, který po nástupu do funkce s ohledem na čínské půjčky přijal smířlivější tón.

„Politické vztahy s Čínou by pravděpodobně ochladly, neočekával bych ale žádné podstatné změny v ekonomických a obchodních vztazích,“ myslí si bývalý brazilský diplomat a ministr financí Rubens Ricupero. Opírá se přitom o pohled na volební mapu: značná část Bolsonarova elektorátu totiž pochází z venkovských oblastí, které jsou kvůli zemědělství závislé právě na obchodu s Čínou.

Autor je spolupracovník redakce.