Obvodní soud pro Prahu 1 vynesl v pondělí rozsudek, podle kterého se Martin Dvořák, bývalý ministr pro evropské záležitosti minulé vlády, dopustil protiprávních, nepravdivých a zcela nepřiměřených výroků. Tři členové palestinské komunity Yasar Abu Ghosh a Helena a Mohamed Shanaáhovi žalovali Ministerstvo zahraničních věcí České republiky o poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou nesprávným úředním postupem. Konkrétně šlo o ministrovy výroky, které pronesl v pořadu České televize Události, komentáře dne 17. října 2024 během diskuse s europoslankyní Kateřinou Konečnou a europoslancem Ondřejem Kovaříkem.
Žalobci, zastoupeni advokátem Pavlem Čižinským, se domáhali satisfakce kvůli dvěma výrokům, které ministr v pořadu pronesl. Soudkyně Barbora Šumová jim ale přiznala újmu pouze v případě prvního z výroků: „Ne všichni Palestinci jsou hamásovci, ale všichni Palestinci od malých dětí jsou vychováváni v nenávisti k Izraeli (…) a základem jejich genetické výbavy je nenávist ke všemu izraelskému.“ Druhý výrok, podle kterého je Izrael „obklopen mořem arabských zemí, které nenávidí Izrael, nenávidí demokracii, nenávidí Židy a budou dělat vše proto, aby ho odtamtud vystrnadily“, skutkovou podstatu podle soudkyně nenaplnil. Soudkyně též nepřiznala žalujícím odškodné, ale rozsudek po ministerstvu zahraničí, které po zániku Dvořákova postu přebírá za jeho vyjádření odpovědnost, požaduje, aby se žalobcům omluvilo formou tiskové zprávy, kterou musí nejméně po dobu devadesáti dní nechat zveřejněnou na svých webových stránkách.
Rozsudek byl vynesen po již proběhlém dokazování, jak se tyto výroky žalobců dotkly. „Čtyřiačtyřicet let žiju s bezvadným, výborným chlapem, který je hodný a miluje celou rodinu. A teď se každý den musím koukat na to, jak je zničenej, jak se trápí, jak nemá už radost ze života. Takovej hodnej člověk, kterej, když nám břinkne ptáček o skleník a leží s nožičkama nahoru, jde mu udělat umělý dýchání a udělal by pro všechny lidi první poslední. Tento člověk se trápí, protože je tu dáván prostor takovým lidem, jako je ministr Dvořák, navíc v hlavní vysílací době v Událostech, komentářích. To může ovlivnit myšlení veřejnosti. Řekla bych, že je to podněcování k nenávisti,“ uvedla počátkem dubna Helena Shanaáhová během soudního líčení.
Podle soudkyně Šumové se zcela nepřiměřený výrok, který se týkal genetické výbavy Palestinců, dotkl palestinské komunity jako takové, a tedy i žalobců. Jednalo se o diskriminační výrok vůči všem Palestincům. „V kontextu diskuze se jednalo o odůvodnění, proč Izrael útočí na Palestince, včetně civilistů a dětí. A to je naprosto nepřijatelné. Tento výrok je ve společnosti, která se řídí Listinou práv a svobod, zcela nepřijatelný a jednání Dvořáka bylo protiprávní,“ řekla soudkyně, když odůvodňovala rozsudek.
Soudkyně také vzala do úvahy, že se Dvořák omluvil na svém profilu na síti X, ale omluva jednak nebyla učiněna jménem ČR, ale také dostatečně nezohlednila závažnost a význam daného výroku. Označit takový výrok za „nešťastný“, není podle soudkyně „dostatečný distanc“. Dosah a způsob omluvy není srovnatelný s tiskovou zprávou ministerstva. Jako jeden z důvodů nepřiznání finančního odškodnění soudkyně uvedla skutečnost, že postavení Palestinců a nálada ve společnosti proti nim se zhoršila už před tím, než vyřkl ministr Dvořák svůj výrok.
Zástupkyně státu, tedy žalované strany, u soudu namítala, že se ministr Dvořák po pořadu omluvil na svém účtu na síti X, kde omluvu vidělo hodně lidí. Obhájce žalujících Pavel Čižinský připomněl, že v případě omluvy, kterou již dříve žalující označili jako nedostatečnou, se ale jednalo pouze o čísla z takzvaného skrolování. Zástupkyně státu rovněž tvrdila, že pořad v televizi také diváci nemuseli vnímat a že mohlo jít o televize puštěné v obýváku, které ve skutečnosti nikdo neposlouchá. Soudkyně na to reagovala s tím, že právě předmětná pasáž, kde Dvořák tyto výroky vyslovil, byla sledována zpětně a že dosah byl velký.
Zástupkyně státu se také podivovala nad tím, že všichni žalující žádají stejně vysoké odškodnění, přestože jejich újma musí být různá. V případě žalobkyně Heleny Shanaáhové pak podle zástupkyně státu újma musela být menší, když sama není Palestinka, ale je pouze manželkou Palestince a matkou dětí, které jsou Palestinci napůl.
Žalobkyně Helena Shanaáhová přirovnala během soudního líčení Dvořákův výrok k výroku Josepha Goebbelse z časopisu Das Reich z roku 1940, že „všichni Židé jsou již svým narozením a svou rasou součástí mezinárodního spiknutí proti nacionálně socialistickému Německu. Chtějí jeho porážku a zničení a dělají vše, co je v jejich silách, aby toho dosáhli.“ Soudkyně Barbora Šumová při odůvodnění rozsudku označila toto přirovnání za „zcela přiléhavé“.
„Respektuji odlišné právní názory stran, nicméně musím říct, že jsem trochu zklamaná závěrečnou řečí žalované strany, čekala jsem jiný postoj, ve kterém se k tomu postaví vstřícněji,“ uzavřela soudkyně jednání.
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás