Neonacisté napadli páteční demonstraci ve Frýdku-Místku. Jeden účastník skončil s těžkým ublížením na zdraví

Kolektiv Děti smetí na pátek zorganizoval pokojnou demonstraci proti fašismu. Na průvod zaútočila skupina třiceti maskovaných a ozbrojených neonacistů.

Magdalena Dušková
Foto Děti smetí, použito se souhlasem autora

„Slyšela jsem křik: ‚Jebat antifu!‘ Najednou se na nás vyřítilo stádo zakuklených borců s tyčema v ruce,“ popisuje Petra, účastnice pátečního Pochodu proti fašismu ve Frýdku-Místku. Těsně po začátku demonstrace konec průvodu napadli neonacisté. Dva lidé následně skončili v nemocnici, jeden z nich s těžkým ublížením na zdraví. Petra začala couvat, měla strach.

V momentě, kdy přibližně třicet neonacistů napadlo pochod, na místě podle účastníků nebyl nikdo, kdo by mohl zasáhnout. Pouze dva nebo tři lidé z antikonfliktního týmu, kteří útočníky neměli šanci udržet pod kontrolou. „Chtěli co nejvíc krve a co nejvíc lidí sundat,“ pokračuje Petra. Stejně jako pro mnoho dalších i pro ni je těžké uvěřit, že se takové násilné napadení událo za bílého dne na nahlášené poklidné demonstraci.

Nikdo z organizátorů ani účastníků nepředpokládal, že by za bílého dne mohlo dojít k takto násilnému útoku.

Zraněných lidí je několik. Nejvážnější poranění má ale Marek, který skončil v nemocnici s roztříštěnou zlomeninou očnice, lícní kosti, nosu a čelisti. „Momentálně jsem znetvořený,“ vysvětluje do telefonu. Když Marek viděl blížící se skupinu neonacistů, popadl kamarádku Bětku za ramena a chtěl s ní utéct. V ten moment zezadu dostal ránu. Útočníka neviděl, stejně jako předmět, který mu vážná zranění způsobil. Marek říká, že má v podstatě štěstí. Pokud by rána dopadla jen o kousek níž nebo výš, mohl přijít o oko nebo i o život.

Když se policie ptal, proč je nikdo nechránil, řekli mu prý, že nechtěli narušovat pochod. „V Ostravě když se jdeme projít kolem Bedřišky, je tam spousta těžkooděnců, stejně jako když pochodujeme za LGBT,“ podotýká Marek. Je mu něco přes čtyřicet a na pochod šel s přáteli a psem jako přesvědčený antifašista. Bětka, kterou Marek chtěl odvést z nebezpečí, věděla, co se děje. Jelikož byli na samém konci průvodu, vnímala, že je důležité neonacisty zastavit – ačkoli jak sama popisuje, není zrovna bojový tip. „Snažili jsme se je zdržet,“ říká. Během dospívání se Bětka pohybovala v antifašistických kolektivech, proto není z útoku tak šokovaná jako jiní účastníci.

Pomáhat a chránit

Demonstrace proti fašismu měla upozornit na nárůst neonacistické symboliky, verbální agrese i násilných útoků ve Frýdku-Místku. Organizoval ji anonymní kolektiv Děti smetí, s nímž jsme nedávno na Alarmu zveřejnili rozhovor o současné situaci ve městě. V rámci demonstrace byl naplánovaný pochod, hudební vystoupení a veřejné manifesty za rovnost a lidskou důstojnost. Nikdo z organizátorů ani účastníků nepředpokládal, že by za bílého dne mohlo dojít k takto násilnému útoku. Program i po útoku neonacistů nicméně proběhl, zúčastnilo se ho okolo dvou set lidí.

„Zodpovědnost za zajištění veřejného pořádku a bezpečnosti nese policie – to je její úkol. Současně uznáváme, že jsme mohli důrazněji trvat na větší policejní přítomnosti a jasněji požadovat posily,“ píše kolektiv Děti smetí v tiskové zprávě. O zabezpečení události mluvíme také s jednou z organizátorek. „Sešli se s námi na chvíli a řešili hlavně to, jestli chceme jít po chodníku,“ popisuje schůzku s místní policií, kde se měla řešit bezpečnost.

„Hlavním realizátorem tohoto bezpečnostního opatření byla Policie České republiky. Městská policie Frýdek-Místek se na místě podílela pouze podpůrně, a to zejména v oblasti dopravního zabezpečení – konkrétně uzavírky dotčených křižovatek za účelem zajištění bezpečného a pokojného průchodu účastníků městem. Veškeré naše kroky byly koordinovány s velitelem zásahu Policie ČR, jehož pokyny jsme plně respektovali,“ vysvětluje vedoucí skupiny přímého výkonu služby a operativních činností Městské policie Frýdek-Místek.

„Před akcí jsme komunikovali jak se svolavatelkou, tak zástupci příslušného úřadu. Nikdo z nich neudával žádné riziko napadení a ani naším monitoringem veřejných zdrojů nebylo zjištěno riziko útoku… Hlídky, ať již prvosledové či služby kriminální policie, které zajišťovaly opatření, byly do minuty až minuty a půl na místě a omezily na osobní svobodě 7 osob. Jednalo se o pět 16letých a dva již dospělé jedince, většina z nich je ze Vsetína, ale také z Ostravy a Frýdku-Místku. Tito si libují v MMA a chtěli si zkusit, jaké to je „mlátit“ účastníky shromáždění. Policisté u nich zajistili mimo jiné teleskop, chrániče zubů, taktické rukavice. Jsou podezřelí prozatím z trestného činu výtržnictví a ublížení na zdraví,“ uvedla v odpovědi na naše otázky Soňa Štětínská z tiskového oddělení krajského ředitelství policie Moravskoslezského kraje.

Zpátky do budoucnosti

Někteří účastníci a účastnice demonstrace si tento typ neonacistických útoků pamatují z devadesátých a nultých let. „Kluci okolo čtyřiceti pěti, padesáti let, který mají s neonácky zkušenosti, hned běželi dopředu udělat stěnu,“ vypráví Věrka, která byla v momentě útoku opodál. Zrovna s kolektivem Food Not Bombs rozdala jídlo lidem bez domova a připravovala se na klidnou demonstraci i kulturní program. Věrka s sebou chtěla ten den na odpolední demonstraci vzít i své děti, nakonec je ale nechala u babičky.

Marek, který skončil s několika roztříštěnými zlomeninami v obličeji, také už dříve zažil neonacistické násilí. „Jednou mě kopali na zemi a řvali u toho: ‚Řekni, že miluješ Hitlera!‘,“ vzpomíná. V tu chvíli si prý v duchu představoval svou kostru, jak se v ní postupně lámou kosti, vylamují zuby a natékají různé části těla. 

„Je to děsivé. Že se tohle zase děje. Že je to tady pořád s námi. O to víc mi ale neonacisté potvrdili, že ten pochod má opravdu smysl,“ shrnuje Petra. Také ona věřila, že jsou podobné útoky reliktem minulosti. Jak se ale ukazuje nejen v ulicích Frýdku-Místku, neonacisté nikdy úplně nezmizeli.

Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů

Podpořte nás

Magdalena Dušková

Magdalena Dušková je redaktorka Alarmu. Vystudovala politické teorie a kulturní antropologii na FF UK. Píše hlavně o politice, feminismu a sleduje také českou konzervativní scénu. Společně s Karolínou Ježkovou vytváří podcast Hysterie. | [email protected]